Horníci by mohli chodit do penze o pět let dřív, zvažuje vláda

Horníci by mohli chodit do penze o pět let dřív, zvažuje vláda
16. července 2015 • 18:41
Horníci, kteří dělají pod zemí a odpracovali určitý počet směn, budou možná moci chodit do penze o pět let dřív než ostatní pracovníci. Počítá s tím návrh novely, který se chystá ve středu na svém zasedání v Ostravě projednat vláda. Dřívější penzi pro havíře navrhuje ministerstvo práce. Chce tak řešit propouštění kvůli zavírání dolů. Ministerstvo financí je zásadně proti. Podle něj není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém, nutné je spíš investovat do rozvoje regionu.

Ministerstvo práce přišlo s novelou už na jaře. Tehdy ji kabinet neschválil. Rozšířil jen skupinu havířů, kteří už nyní mohou odcházet na odpočinek o pět let dřív. Týká se to všech, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Už předtím byla penze o pět let dřív pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008. Do roku 1993 existovaly v České republice takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Dřívější odchod do penze pro všechny horníky žádají hornické odbory. Argumentují tím, že podle studií se kvůli horšímu zdraví mnozí havíři důchodu nedožijí a že by opatření řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním. Podobné argumenty v podkladech pro vládu použilo i ministerstvo práce. Uvedlo také, že jiné důchodové podmínky pro horníky mají v Česku tradici třeba už z dob Rakouska-Uherska.

3300 směn

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív. U mužů se důchodová hranice každoročně odsouvá o dva měsíce, u žen o čtyři. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v dole a o 219 u uranu méně.

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se výpočet penze horníků měl upravit. V procentním dílu, který by havíř podle nynějšího zákona měl, by se nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13.274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Výdaje 11,6 miliardy

Novela by měla podle plánu platit od října příštího roku. Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně. Přes sto milionů by se suma dostala v roce 2022. Kolem roku 2040 by to mohla dosahovat asi 700 milionů, pak by klesala.

S návrhem zásadně nesouhlasí ministerstvo financí. Změkčování důchodových podmínek odmítá. Obává se toho, že při „zvýhodnění určité skupiny“ začnou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Problémy se zavíráním dolů a propouštěním se nemají řešit změnou penzijního systému a dřívější penzí, ale investicemi do regionu, vytvářením pracovních míst a rekvalifikací, uvedl resort v připomínkách. Také podle vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je chystané řešení nesystémové a představuje nebezpečný precedens pro případy masového propouštění.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!