Investice do sociálního bydlení si ročně vyžádají tři miliardy korun

Investice do sociálního bydlení si ročně vyžádají tři miliardy korun
21. září 2015 • 17:13
Investice do pořízení sociálního bydlení v Česku by ročně měly činit tři miliardy korun, a to po dobu deseti let od začátku platnosti příslušného zákona. Celkové náklady by v prvním roce po zavedení zákona měly činit zhruba 4,6 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy dopadů vzniku sociálního bydlení, kterou připravilo ministerstvo práce. Podle materiálu by "dostupné nájemné bydlení" mohlo být v budoucnu zhruba pro 270 tisíc domácností.

Vláda se v programovém prohlášení a koaliční dohodě zavázala, že připraví a prosadí zákon o sociálním bydlení. Podle původního plánu měl začít platit v roce 2017, jeho obrysy měla vláda dostat do prázdnin. Zatím není schválená ještě ani koncepce, z níž má zákon vycházet. Kabinet ji měl schvalovat koncem června, koalice se na ní ale nedohodla a žádala analýzu dopadů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před nedávnem připustil, že se původní termín nejspíš nestihne.

Podle chystané koncepce by sociální bydlení mělo mít tři stupně - krizové ubytování, sociální byt a dostupný byt. V analýze ministerstvo práce popisuje tři varianty tohoto modelu, které se příliš neliší. Zhruba stejné jsou i výdaje. Rozložení a počet potřebných bytů by si stanovily obce. Kdo by na pomoc dosáhl, by upravil zákon. Měli by to být nejspíš lidé, jimž hrozí ztráta bydlení či za přiměřené ubytování utratí přes dvě pětiny příjmu.

Několik variant

V první variantě by do sociálního bydlení patřily jen sociální a dostupné byty, krizové ubytování by zajistily nynější sociální služby - azylové domy a noclehárny. Osvědčení žadatelům o nároku na pomoc by vydávaly obce. Odvolání by řešil kraj. Náklady v prvním roce by činily 4,6 miliardy. Z toho tři miliardy představují právě investiční dotace, 1,36 miliardy pak dotace na sociální pracovníky, 50 milionů částka na vznik rejstříku bytů a další miliony suma na zhruba 450 úředníků, kteří by měli agendu na starosti.

Podle druhé varianty by sociální bydlení vedle dostupného a sociálního bytu tvořila nová sociální služba „krizové bydlení“. O žádostech by rozhodovaly úřady práce, o odvoláních ministerstvo práce. Náklady na první rok mají činit 4,62 miliardy, úřednických míst by bylo víc.

Krizové, sociální a dostupné bydlení

S krizovým, sociálním a dostupným bydlením počítá i třetí varianta, kterou ministerstvo práce upřednostňuje. Žádosti by lidé dávali obci, ta by udělovala osvědčení a spravovala sociální a dostupné byty. Odvolání by řešil kraj. Tento model má stát stejně jako první, tedy 4,6 miliardy za první rok.

Pokud by vláda podle resortu koncepci nepřijala, nenaplnila by svůj program a zmařila by se práce expertů. Dopad by to mohlo mít i na čerpání evropských peněz, které by se daly na byty využít. Navíc by dál rostly výdaje na dávky na bydlení, uvedli autoři. V roce 2011 stát na příspěvcích a doplatcích na bydlení vyplatil 5,49 miliardy, loni 12,09 miliardy. Podle ministerstva by výstavba a rekonstrukce bytů mohly mít pozitivní vliv na ekonomiku a zaměstnanost, klesnout by mohly i tržní nájmy.

Podrobnou ekonomickou analýzu chce resort připravit až k vybrané variantě. Koncepce počítá s desetiletým obdobím. Podle autorů se lhůta ale může změnit podle „politického zadání“.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!