Jak se řídí Česko. Hrozba čtyřleté vlády v demisi teoreticky existuje | E15.cz

Jak se řídí Česko. Hrozba čtyřleté vlády v demisi teoreticky existuje

Jana Havligerová

Česko je zvyklé na koaliční vlády, jsou důsledkem zvoleného volebního systému. Výjimku z tradice zařídili na konci devadesátých let tehdejší vůdci ODS a ČSSD Václav Klaus a Miloš Zeman, opoziční smlouva zaručila podporu menšinové vládě socialistů. Třikrát v historii země prezidenti na přechodné období zvolili variantu úřednického kabinetu. Nyní, čistě teoreticky existuje možnost, že čtyři roky vydrží v čele státu kabinet v demisi.

Zatím Babišův tým v demisi vládne bez jednoho dne šest týdnů. Vládě to rozhodně nebrání v tom, aby jednotliví ministři činili zásadní kroky. Adam Vojtěch odvolává ředitele nemocnic, Karla Šlechtová nechává přepracovat cíle armády, z rezortů musela odejít řada náměstků, nově se mají měnit správní rady zdravotních pojišťoven.

Šéf vítězného hnutí ANO se nechal slyšet, že není rozdíl mezi vládou s důvěrou a bez důvěry. Navzdory tomu, co říká ústava, si to může dovolit. Prezident Miloš Zeman dává Andreji Babišovi na druhý pokus o sestavení kabinetu prakticky neomezenou dobu. Jak prohlásil, poskytne mu „veškerý nutný čas“, aby si mohl vyjednat většinovou podporu. Pozor, to v žádném případě neznamená, že premiér potřebuje sto a jeden hlas. K získání důvěry stačí vládě prostá většina hlasů poslanců přítomných ve sněmovně, nikoliv všech zvolených.

Hlava státu je momentálně větší suverén než Poslanecká sněmovna. Politici mohou prezidenta i jeho chráněnce kritizovat, ale to je asi tak všechno. První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má prostě podle ústavy Zeman. Na něm také je, jak dlouhý čas poskytne předsedovi vlády v demisi na vyjednávání druhého pokusu o sestavení kabinetu. Teprve poté, co by byl Babiš a ostatní členové vlády znovu oficiálně jmenováni, opět musí do měsíce předstoupit před sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry.

Na Babišovu žalobu jsme připraveni, hlásí slovenský ministr vnitra

Tento akt můžeme očekávat nejspíš až na prahu léta. Babiš momentálně s vyjednáváním v podstatě čeká na to, jak dopadne nedělní mimořádný sjezd ČSSD a podle dřívějších vyjádření by chtěl politická jednání ukončit zhruba do května. To je ovšem čistá teorie, ústava žádný termín nestanoví.

Ani v případě, že by důvěru dolní komory nezískal už druhý kabinet v pořadí, nemusí předseda ANO nutně hledat kompromis. Druhý kabinet by rovněž podal demisi a opět vládl dál. Třetí pokus je v rukou předsedy Poslanecké sněmovny, tedy Radka Vondráčka (ANO). Jaký by zvolil další postup je zcela na něm. Pokud by ovšem i „třetí“ kabinet byl nucen podat demisi, mohl by to být krok k novým volbám.

Pro takový případ už ústava zmiňuje rozpuštění sněmovny prezidentem. Uvádí ale, že hlava státu po třetím neúspěšném pokusu o vládu s důvěrou rozpustit dolní komoru „může“. Povinnost mu tedy neukládá. Sněmovnu prezident musí rozpustit pouze tehdy, když se o tom usnese ústavní většina poslanců, tedy nejméně 120 z 200. Zeman je proti předčasným volbám, tuto možnost označuje za absolutní pitomost. „Mám právo (po třetím pokusu) rozpustit sněmovnu, ale toto právo nemusím využít. To znamená, že sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi,“ uvedl v televizi Barrandov.

Babiš možnost předčasných voleb několikrát připustil, nový pohled ale zformuloval po nedávném setkání se Zemanem v Lánech: „Prezident mě důrazně upozornil, že to nemám říkat, protože si je nepřeje, a že by to bylo špatné pro voliče. Říkal jsem, že to je nejzazší možnost. Také nepředpokládám předčasné volby.“

Co říká ústava

článek 35

(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže

a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,

b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,

c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,

d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.

(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období

článek 68

(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

(5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

 

Kdo vládl v demisi

Důvěru v minulosti nezískala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS). Vládla čtyři měsíce mezi zářím 2006 a lednem 2007. Topolánek pak sestavil další kabinet, ten ve sněmovně důvěru získal. Déle než půl roku působil v demisi mezi červencem 2013 a lednem 2014 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Tehdy se ale, měsíc po jmenování Rusnokovy vlády, sněmovna usnesla na svém rozpuštění a v říjnu se uskutečnily předčasné volby.

Úřednické vlády

První úřednickou vládu v historii Česka ustavil koncem devadesátých let Václav Havel, v jejím čele stál Josef Tošovský a získala důvěru Poslanecké sněmovny.

Dalším úřednickým premiérem byl Jan Fischer. Jeho kabinet měl být překlenovací vládou po vyslovení nedůvěry druhé vládě Mirka Topolánka na jaře 2009, a to do doby zamýšlených předčasných voleb na podzim téhož roku. Ty se však nekonaly, vláda vykonávala mandát do řádných voleb v květnu 2010.

A nakonec tady byla úřednická vláda Jiřího Rusnoka, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval v červenci 2013. Důvěru sněmovny nezískala, podala demisi, a přesto vládla do ledna 2014.

Babišův hlavní problém je, že má mentalitu StB, píší Slováci

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!