Klaus ratifikoval Lisabonskou smlouvu

„Nález Ústavního soudu není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou Lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců,“ prohlásil. Zpracování nálezu označil za neadekvátní a konfrontační. Prezident rovněž zopakoval část svých výhrad k obsahu dokumentu. „Vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem,“ uvedl.

Klaus už dříve podmínil svůj podpis pod smlouvou výjimkou pro Česko z listiny základních práv EU. Tu mu slíbil evropský summit na konci minulého týdne, výjimka by měla být včleněna do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU.

Lisabonská smlouva má reformovat fungování Evropské unie a podle zastánců dokumentu učiní sedmadvacítku akceschopnější. Mimo jiné zavádí institut stálého předsedy Evropské rady a post „evropského ministra zahraničí“. Platit by měla začít v prosinci.

Chronologie událostí kolem schvalování Lisabonské smlouvy v ČR:

19. října 2007 - Evropská unie se dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument nahradil původně navrhovanou euroústavu, kterou v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci. Z nového návrhu vypadla například společná hymna EU a společná unijní vlajka.

13. prosince 2007 - Šéfové států a vlád EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za ČR tak učinil tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS).

Leden 2008 - Vláda odeslala smlouvu do sněmovny a Senátu.

1. dubna 2008 - Sněmovna smlouvu v prvním čtení podpořila. Hlasovalo se také o návrhu na zamítnutí - kromě všech přítomných poslanců KSČM hlasovalo pro zamítnutí i pět poslanců ODS.

24. dubna 2008 - Senátoři požádali Ústavní soud (ÚS), aby posoudil soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh iniciovala ODS, podpořilo jej 48 senátorů. Zástupci ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů.

26. listopadu 2008 - ÚS rozhodl, že proces schvalování lisabonské smlouvy v ČR může pokračovat. Soud nezkoumal smlouvu jako celek, ale zabýval se především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu argumenty.

18. února 2009 - Sněmovna schválila lisabonskou smlouvu. Pro hlasovalo 125 ze 197 přítomných poslanců. Proti smlouvě byli téměř všichni komunisté a necelá polovina klubu ODS.

19. března 2009 - Sněmovna schválila zavedení takzvaného vázaného mandátu vlády, Senát jej schválil 6. května. Prezident Václav Klaus novelu nepodepsal, ale ani ji nevetoval.

6. května 2009 - Senát schválil lisabonskou smlouvu. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů.

1. září 2009 - Senátoři hlavně z ODS předložili ÚS návrh zrušit novelu jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, která upravuje takzvaný vázaný mandát.

29. září 2009 - Senátoři hlavně z ODS předložili ÚS návrh na další přezkoumání lisabonské smlouvy. Senátorům se na smlouvě nelíbí přenos dalších pravomocí státu na EU.

6. října 2009 - ÚS odmítl návrh skupiny senátorů z 1. září, ve kterém napadali zavedení vázaného mandátu.

9. října 2009 - Prezident Václav Klaus vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, na kterou smlouva odkazuje. Klaus se prý obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

10. října 2009 - Polský prezident Lech Kaczyński podepsal ratifikační dokument k lisabonské smlouvě; poslední zemí, kde nebyla dokončena ratifikace smlouvy, zůstala ČR.

15. října 2009 - Skupina senátorů doplnila svůj návrh na přezkoumání souladu lisabonské smlouvy s ústavou.

17. října 2009 - V rozhovoru pro Lidové noviny Klaus připustil, že lisabonská smlouva zřejmě nakonec vstoupí v platnost. Klaus také potvrdil, že nebude požadovat, aby záruku ratifikovaly všechny země EU. Stačila by mu tzv. irská cesta.

23. října 2009 - ÚS obdržel další doplňující vyjádření prezidenta k návrhu na přezkoumání lisabonské smlouvy. Prezident v dokumentu upozornil na to, že smlouva umožňuje přehlasovat některé členské země při schvalování změn primárního práva EU.

27. října 2009 - Ústavní soud odročil jednání o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem na 3. listopadu. Právník senátorů Jaroslav Kuba při jednání přednesl další doplnění senátorského návrhu, což předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský označil za skutek „na pokraji obstrukčního jednání“.

29. října 2009 - Summit EU se dohodl, že Česko dostane výjimku z Listiny základních práv EU. Vyšel tak vstříc požadavkům prezidenta Klause.

30. října 2009 - Prezident Klaus oznámil, že nebude klást žádné další podmínky k ratifikaci lisabonské smlouvy. Skupina senátorů doručila ÚS další doplnění svého návrhu.

3. listopadu 2009 - Ústavní soud (ÚS) rozhodl o tom, že lisabonská smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem a její ratifikaci lze dokončit. Prezident Klaus v 15:00 ratifikoval lisabonskou smlouvu.