Klaus svolal zasedání nové sněmovny

Zasedání označuje celkovou činnost sněmovny mezi volbami, v jejímž rámci se konají jednotlivé schůze dolní komory, není totožné s pojmem ustavující schůze sněmovny. Teprve po ustavující schůzi podá demisi dosavadní kabinet premiéra Jana Fischera, úřadovat ale bude až do jmenování nové vlády.

Prvním krokem k zahájení práce nové sněmovny je právě svolání jejího zasedání. Prezident ho má podle ústavy svolat do 30 dnů od voleb, letos tedy do 29. června.

Ustavující schůzi sněmovny svolává zpravidla poslanec, který stál před volbami v jejím čele, pokud byl znovu zvolen. Miloslav Vlček (ČSSD) ale krátce před volbami odstoupil. O tom, kdo ho v roli svolavatele schůze zastoupí, se ale vedou právní spory o výklad jednacího řádu sněmovny.

Podle tohoto zákona „svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda sněmovny, a není-li ani toho, nejstarší poslanec nově zvolené sněmovny“. Vzhledem k nezvolení lidoveckého místopředsedy sněmovny Jana Kasala tak není zcela zřejmé, zda bude svolavatelem druhý nejstarší místopředseda sněmovny, tedy Miroslava Němcová (ODS), nebo nejstarší nově zvolený poslanec, tedy předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Schwarzenberg, jenž by musel ustavující schůzi řídit do zvolení předsedy dolní komory, už řekl, že by dal přednost Němcové. Bude ale záležet na výkladu sněmovních právníků.