Klaus: V referendu o vstupu do EU jsem hlasoval proti | E15.cz

Klaus: V referendu o vstupu do EU jsem hlasoval proti

Klaus: V referendu o vstupu do EU jsem hlasoval proti
Václav Klaus
• 
ZDROJ: ČTK

ČTK

Bývalý prezident Václav Klaus hlasoval v referendu o přistoupení k Evropské unii proti vstupu Česka do unie. O tom, jak známý kritik prohlubující se evropské integrace v roce 2003 hlasoval, se dosud vedly spekulace. Byl to přitom právě Klaus, kdo krátce před referendem smlouvu o přistoupení Česka podepsal.

Klausovo jméno je s českým vstupem do unie spojeno hned v několika zásadních okamžicích. Jako tehdejší premiér například v lednu 1996 oficiálně podal žádost Česka o vstup do EU. Svého tehdejšího kroku ani přes řadu výhrad k dnešní osmadvacítce prý nelituje. Zároveň podle něj ale není důvod desáté výročí vstupu Česka do EU slavit.

„Za prvé si myslím, že v 90. letech Česká republika ve své správné, oprávněné, nutné snaze opět po půl století se stát normální evropskou zemí musela jít s evropským mainstreamem,“ řekl Klaus v rozhovoru s ČTK. Debaty se podle něj tehdy vedly o tom, že vyhnutí se hlavnímu evropskému proudu by mohlo znamenat touhu jít s (běloruským prezidentem Alexandrem) Lukašenkem nebo (exprezidentem Jugoslávie Slobodanem) Miloševičem.

Zároveň už ale prý tehdy o unii pochyboval. „Že jsem vždy měl své pochybnosti a že veřejně prohlašuji, že jsem v referendu o vstupu do Evropské unie jako občan v roce 2003 hlasoval ne, to je věc druhá,“ poznamenal k referendu z června toho roku. Smlouvu o přistoupení k EU přitom jako tehdejší prezident podepsal pár měsíců předtím - v dubnu 2003 na summitu v Aténách.

Evropská unie, do níž Česko vstoupilo 1. května 2004, podle Klause po prvotním integračním období, v němž se snažila liberalizovat, sešla z cesty a směřuje k unifikaci a centralizaci. Za předěl v tomto směru považuje lisabonskou smlouvu, po níž prý EU přestala být Evropou států, ale stala se Evropou provincií, či gubernií. Také pod lisabonskou smlouvou, k níž si vyjednal výjimku, kterou současná vláda ale nebude uplatňovat, je Klausův podpis.

Komunismus a EU? Shody tu jsou

Členství v EU podle Klause sice naplnilo polistopadové touhy po návratu do Evropy, současně ale znamenalo návrat ke společenským pořádkům, které mu neschopností poučit se z krizí připomínají komunismus.

„Na straně jedné těchto deset let znamenalo částečně vyplňování si oné touhy nebo oné ambice, která se vynořila v listopadu 1989, našeho návratu do Evropy. Myslím, že v těchto deseti letech byly prvky tohoto návratu do Evropy, čemuž dávám pozitivní plusové znaménko,“ našel bývalý prezident klady na členství v evropském bloku.

„Nicméně v těchto deseti letech byla i druhá stránka. Těchto deset let nás vrací do společenských pořádků, které jsme v listopadu 1989 mysleli, že už jsme je definitivně opustili,“ řekl Klaus. Podle něj unii s komunistickým totalitním systémem spojuje především neschopnost poučit se z krizí.

„Já jsem hluboce deprimován z toho, že Evropa se chová tak, že se z toho svého krizového vývoje nebyla schopna poučit a vyvodit z toho nějaké zásadní závěry,“ uvedl Klaus. „V tomto smyslu bych řekl, že je Evropská unie komunismu podobná, ta nepoučitelnost z evidentně krizového vývoje,“ dodal.

Klaus: Ano, prohrál jsem

Současný proevropský kurz Česka Klaus považuje za svoji prohru i prohru pro deset milionů občanů České republiky. Za prohru má i skutečnost, že vláda Bohuslava Sobotky nebude uplatňovat výjimku z Listiny základních práv Evropské unie v lisabonské smlouvě, Klaus jako hlava státu prosadil. Lisabonskou smlouvu, která upravila fungování EU, neměl prý sílu nepodepsat, neboť v odporu proti ní zůstal v celé Evropě sám.

„“ komentoval Klaus fakt, že Sobotkova vláda i prezident Miloš Zeman prosazují co největší integraci Česka do evropských struktur a jsou pro přijetí eura.

Skutečnost, že nynější vedení země prosazuje v přístupu k unii to, proti čemu Klaus v době svého prezidentství bojoval, ovšem bývalý prezident označil jen za prohraný zápas. „V terminologii naší hokejové ligy to není prohraný celý ročník. Je to jeden zápas. A já věřím, že historie nekončí a že není všem dnům konec,“ doufá Klaus ve zvrat českého postoje k unii. Nepředpokládá ale, že on by se ho dožil. „To bych spíš byl optimističtější pro mé děti nebo vnuky,“ poznamenal.

Klaus jako velký odpůrce lisabonské smlouvy reformující fungování EU odmítal dlouho tento dokument podepsat a svůj podpis nakonec podmínil tím, že si Praha vyjedná výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Tehdejší prezident se obával možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce, i když právní experti takové riziko většinou vylučovali. Výjimku pro Česko schválil unijní summit na podzim 2009, Sobotkova vláda ale v únoru krátce po nástupu do úřadu oznámila, že ji nebude uplatňovat.

Klaus se vyjádřil i ke svému podpisu lisabonské smlouvy. „Neměl jsem sílu tu lisabonskou smlouvu nepodepsat. Byl jsem absolutně sám v celé Evropě a hrát jakéhosi osamoceného Dona Quijota se mi nezdálo produktivní. Neměl jsem dostatečnou podporu ani v České republice, kde ani vlády, nemluvě o dalších institucích, jako je ústavní soud, nebyly na mé straně,“ posteskl si prezident z let 2003 až 2013.

S reformním dokumentem EU nicméně dodnes nesouhlasí. „Definitivně Evropská unie přestala být Evropou států, ale stala Evropou provincií či gubernií. To je podle mého názoru zásadní změna, ke které došlo,“ soudí o dopadech přijetí náhražky za původně zvažovanou evropskou ústavu.

Co také řekl Václav Klaus:

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!