Komentář Martina Čabana: Zeman se drze pokusil postavit Sobotku před hotovou věc

26. ledna 2017 • 07:33

S vášní dítěte objevivšího nové slovo vepsal mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček na Twitteru během čtyřiceti minut hned do tří svých příspěvků výraz „chucpe“. Ve dvou jiných příspěvcích v rozmezí půl hodiny dvakrát použil sousloví „premiér Pražské kavárny“. 

Příčinou takto bouřlivé komunikace bylo odmítnutí předsedy vlády Bohuslava Sobotky kontrasignovat prezidentův návrh na jmenování Karla Srpa do etické komise, která rozhoduje o ocenění bojovníků proti totalitě.

Nemá valný smysl rýpat se ve svědomí šéfa Jazzové sekce. Karel Srp má na své straně výrok soudu z roku 2000 o tom, že byl neoprávněně evidován jako agent StB. Proti němu stojí řada svědectví a dokumentů včetně pozitivního lustračního osvědčení z konce devadesátých let, která říkají, že s tajnou policií tak či onak spolupracoval.

Glosa Jany Havligerové: Zeman kontra Sobotka

Z tohoto pohledu je postoj Bohuslava Sobotky pochopitelný a lze jej uvítat. Tak citlivá, v jádru vlastně sporná instituce jako státní komise posuzující zásluhy o boj s totalitou by prostě neměla mít člena, který má v nemalé části disidentských kruhů pověst estébáka.

V rozhovoru pro server Novinky Srp tvrdí, že hlášení, která jsou v archivech vedena jeho jménem, mu jen důstojníci tajné policie „dávali do huby“. Srp si ovšem úplně nepomohl následující pasáží téhož rozhovoru, v níž současným členům komise vzkázal: „My na ně budeme pořád dohlížet. Ať si z nás nechtějí udělat nepřátele, nebo my je tak rozmázneme od Pitharta až já nevím kam. Nebudeme si brát servítky. Máme tu materiály proti každému a pro každého.“

To nejsou hezká slova a jakási agentská mentalita z nich chtě nechtě čiší, ale pořád platí, že do svědomí starého pána nevidíme. Příkré soudy nechť nad ním případně vynášejí lidé, kteří v době tuhé normalizace žili a museli se s jejím šílenstvím potýkat. Mezi takové sice dnešní český premiér (ročník 1971) zrovna nepatří, ale z výše uvedeného důvodu lze jeho rozhodnutí chápat a přijmout.

Česko už není úplnou demokracií, od posledních voleb

Co už pochopit nelze, je elementární diplomatické selhání prezidenta Miloše Zemana, který se drze pokusil postavit Sobotku před hotovou věc, aniž by s ním kontrasignaci předem probral. A pak se tvářil velmi překvapeně, když neuspěl. Vzhledem k tomu, že prezident je politický mazák, pro nějž institut kontrasignace nemůže být ničím neznámým, je velmi těžké pracovat s myšlenkou, že by ke konfliktu se Sobotkou došlo z nedbalosti či neschopnosti.

Jako pravděpodobnější se jeví varianta, že s čelním střetem s předsedou vlády prezident naopak počítal a vyvolal jej záměrně. Kromě toho, že Sobotka leží Zemanovi obecně v žaludku, každý střet s ČSSD prezidenta v předvolební logice přibližuje k hnutí ANO, o jehož podporu hlava státu velmi stojí. 

Pak by to ale znamenalo, že Zeman jen využil svého přítele Srpa jako druhořadou figurku ve vlastní mocenské partii. A to by bylo skutečné, řečeno nejnovějším přírůstkem slovní zásoby Jiřího Ovčáčka, chucpe.

Komentář Bohumila Pečinky: Kde vzal Babiš peníze?
Jaroslav Kubera: Negativní úrokové sazby způsobí třetí světovou válku
Nejsem jinak orientovaný, byl jsem v CIA. Čtěte ty nejzajímavější střípky z Babišovy řeči
Pracuji nonstop, prohlašuje Ovčáček. Dostal za to téměř milion korun

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!