Lidovci neuspěli, Svoboda složil funkci předsedy

Svoboda uvedl, že lidovcům nepřály okolnosti. Běželi jsme s těžkým handicapem, žádala se novost, konstatoval. Ve volbách ztratily všechny zavedené strany, tedy i ČSSD a ODS, dodal. Odpovědnosti se ale nezříká. „Je to prohra Cyrila Svobody, o tom není nejmenších pochyb, nehodlám kandidovat na předsedu strany,“ uvedl. Straničtí kolegové jeho rozhodnutí doprovodili potleskem. Poté se sešlo předsednictvo, které situaci analyzovalo.

Svoboda pak oznámil, že předsednictvo složí své funkce ke dni sjezdu strany. Na příští sobotu 5. června svolal celostátní konferenci strany, která je podle stanov oprávněna sjezd svolat. Tvoří ji 85 volených delegátů. Předsednictvo doporučuje jako termín sjezdu právě 19. červen. „Předpokládám, že to je šance na obnovu strany. Potřebujeme to udělat co nejrychleji,“ dodal Svoboda. Předsednictvo také vzalo na vědomí jeho rozhodnutí rezignovat na funkci stranického předsedy.

Prohru nechtěl vůbec komentovat bývalý místopředseda sněmovny a dlouhodobý Svobodův kritik Jan Kasal. „Budete mít o čem psát,“ řekl s tím, že do štábu nebyl vůbec pozván. Svobodovo rozhodnutí vzal jako samozřejmou věc. Na předsedu kandidovat nechce. „Je čas na radikální generační výměnu. Je to velká příležitost k resuscitaci KDU-ČSL,“ řekl s tím, že na svolání sjezdu by moc nespěchal.

Podle dřívějších informací vznikl na Svobodu velký tlak, někteří spolustraníci ho chtěli vyzvat k rezignaci i v případě, že by se KDU-ČSL do sněmovny dostala, ale měla menší zisk než před čtyřmi lety.

Podle první místopředsedkyně strany Michaely Šojdrové veřejnost teprve pocítí nepřítomnost KDU-ČSL ve sněmovně, protože v ní budou chybět poslanci s křesťanskodemokratickým programem. „Ten první dojem je určitě zklamání z toho, jsme nepřekročili pětiprocentní hranici. My jsme věděli, že to je těžké, čelit těm novým stranám, které slibují naději a ještě nestihly nic pokazit,“ řekla novinářům. „My se připravíme na komunální a senátní volby a pokusíme se najít nový tým do čela strany,“ dodala.

Lidovci jsou stranou s dlouhou historií i s dlouhým působením v parlamentu. Československá strana lidová vznikla již v roce 1919, kdy se konal její ustavující zemský sjezd, na němž se spojilo několik katolických hnutí. Jejich kořeny sahají mnohem dále, až do dob rakousko-uherské monarchie. V roce 1938 se strana rozpustila a obnovila se po válce jako součást tehdejší Národní fronty. Vydržela v ní po celou dobu komunistického režimu.

Od roku 1992 seděli lidovci v každé české vládě s výjimkou let 1998 až 2002, kdy platila tzv. opoziční smlouva mezi tehdy opoziční ODS a vládní ČSSD. Současný předseda Cyril Svoboda dokázal být ministrem v pěti vládách, ať je vedla ODS nebo ČSSD, a kromě toho má na svém kontě dlouhou řadu dalších vládních i stranických funkcí.

Loni se od lidovců odtrhla část jejich nespokojených členů, kteří založili stranu TOP 09. Jejím zakladatelem a místopředsedou se stal někdejší šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Z čela KDU-ČSL musel odejít po volbách v roce 2006. Smetla ho vlna nesouhlasu členské základny, která se zdvihla poté, co oznámil záměr vstoupit do vlády se sociálními demokraty, kterou by podporovali komunisté. Jeho TOP 09 byla v nynějších volbách velmi úspěšná, je na třetím místě za ODS a ČSSD.