Martin Čaban: Máme brzdy. Trochu jim důvěřujme

Martin Čaban: Máme brzdy. Trochu jim důvěřujme
5. května 2016 • 11:35
Nechybělo moc a poslanci by se na řádné sněmovní schůzi s vážnými tvářemi bavili o vypsání referenda o vystoupení Česka z EU. To zní dramaticky. Jak se to přihodilo? To už zase tak dramatické není. Vládní koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu a opozice si dlouhodobě stěžovala, že její legislativní návrhy se nedostanou ani do programů schůzí.

Časem proto vznikla jakási nepsaná dohoda, podle níž se před zahájením schůze poradí předsedové všech poslaneckých klubů, vyberou některé opoziční návrhy a ty do programu zařadí v rámci takzvaného „opozičního okénka“. Hodnocení této praxe nechme stranou, podstatné je, že v úterý padla volba mimo jiné také na návrh Úsvitu, který chtěl jednat o ústavním zákonu, jímž by se vypsalo právě referendum o „czexitu“.

A tak jej poslanci včetně 46 koaličních do programu schůze zařadili. A začaly se dít věci především na bezprostředně reagujících sociálních sítích, ale smlsli si i představitelé TOP 09 či někteří ministři, například Martin Stropnický, který hlasoval proti. Bouřlivá reakce nakonec vedla k tomu, že včera ráno poslanci bod z programu zase vyřadili. Fakticky se tedy nestalo nic, ale úplně bez významu zase tato taškařice nebyla.

Zjitřená nálada

Především se opět ukázalo, jak zjitřená nálada dnes ve veřejném prostoru panuje. Je třeba ještě jednou zdůraznit, že šlo o zařazení bodu na program schůze. To ani zdaleka neznamená, že by se návrh Úsvitu dostal přes první čtení, natož někam dál. Znamená to jenom to, že pokud by bod na programu zůstal, poslanci by si užili jednu z chvilek slávy, nepochybně předlouhou schůzi s ohnivou debatou za velké pozornosti médií.

Šance, že by zákon o takovém nesmyslu, nota bene zákon ústavní, prošel, je zatím pořád ještě nulová. Přesto zněla slova o zrádcích demokracie a zatahování země na Východ. To mluvíme o straně odpůrců návrhu. V Úsvitu a okolí zase těch pár hodin bouchalo šampaňské, jako už bychom udělali z osmadvacítky sedmadvacítku.

Od toho, aby se v ní vedly dlouhé a často ohnivé debaty, byťsi klidně o nesmyslech, sněmovnu přece máme.

Vypjatost veřejné debaty svědčí o určité nedůvěře v současné, platné a připravené ústavní brzdy a v to, že dokážou udržet nezpochybnitelný nárůst populistických, autoritářských a oligarchických tendencí v dnešní politice. Jistě je třeba na rizika upozorňovat. A pokud by v dnešní době byla skutečně reálná šance vypsat referendum o odchodu z EU, pak by o riziko pro zemi šlo. Ale tak daleko zdaleka nejsme.

Od toho, aby se v ní vedly ohnivé debaty, byťsi o nesmyslech, sněmovnu máme. V tomto případě dokonce zafungovala u poslanců už jakási legislativní autocenzura. Kdyby na ní nedošlo, je tu pořád trojí čtení zákona ve sněmovně, Senát a prezidentův podpis, nemluvě o výsledku případného referenda.

To je spousta překážek. Je dobře, že tam jsou a stojí za to o nich vědět. A trochu jim důvěřovat. Už proto, abychom si mohli šetřit vypjatou rétoriku na chvíle, v nichž půjde opravdu do tuhého a brzdy už třeba budou ošoupané.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!