Nečas a Kalousek rozdělili pozice v dozorčí radě ČEZ

Úřad vlády zastupuje šéf dozorčí rady Martin Říman, předseda jihomoravské ODS Jiří Kadrnka a ekonom Lubomír Lízal. Rezort financí pak reprezentuje místopředseda dozorčí rady Eduard Janota, dlouholetý člen rady Zdeněk Hrubý a poradce pro penzijní reformu Ivo Foltýn. I když vztah mezi premiérem a ministrem financí je dlouhodobě napjatý, na prioritách pro ČEZ se podle všeho shodnou. „Oba jsou pragmatičtí politici, vycházejí ve vztahu k ČEZ z podobné pozice,“ říká politolog Jan Kubáček. To se podle něj může týkat toho, jakou má mít ČEZ v Česku pozici, jaký profit má přinášet státu a jak citlivý vůči občanům má být, pokud jde o ceny elektřiny.

Po jednom zástupci mají nově Věci veřejné – Lukáše Hampla z ministerstva dopravy, a opoziční sociální demokracie, která nominovala bývalého ministra zahraničí Jana Kohouta. Ten má pověst konsenzuálního politika, jenž působil v úřednické vládě. Podle dostupných informací se nová dozorčí rada shodne na omezení investic, dostavbě Jaderné elektrárny Temelín i na tom, že ČEZ zůstane zdrojem financí pro penzijní reformu, i když politici ještě budou svádět boje o její konkrétní podobu.

Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek očekává, že v případě ČEZ nyní může panovat základní koncepční shoda na politické scéně, a to i mezi vládou a opozicí. „Na rozdíl od časů Topolánkovy vlády,“ poznamenává Mládek a připomíná tehdejší spory vládních zelených s koaličními partnery.

ČEZ letos očekává provozní zisk EBITDA na úrovni necelých 89 miliard korun a čistý zisk necelých 47 miliard. Martin Říman předpokládá, že i v příštích letech bude zisk minimálně na této úrovni.

Stát v dozorčí radě ČEZ obsazuje celkem osm míst, čtyři zůstávají vyhrazena pro zaměstnance. Na těchto postech včera žádná změna nenastala. Politici se shodují i v tom, že by si stát měl zachovat kontrolu nad společností ČEZ i do budoucna. „Pojmy jako energetická bezpečnost a nezávislost jsou dnes zdůrazňovány daleko více, než tomu bylo třeba před deseti lety,“ uvedl Říman.

Právě Martina Římana a Eduarda Janotu už valná hromada v jejich funkcích v čele dozorčí rady pouze potvrzovala, protože byli kooptováni dříve. Nová dozorčí rada bude v prosinci mimo jiné jednat o zpoždění tendru na dostavbu Temelína. A právě prostřednictvím dozorčí rady by měl stát uplatňovat svůj vliv ve výběrovém řízení. Část politiků i odborníků ale upozorňuje, že je nutné brát ohled také na menšinové akcionáře.

Zástupci státu v dozorčí radě *

* Za Úřad vlády *

» Martin Říman — předseda rady, bývalý ministr průmyslu i dopravy
» Jiří Kadrnka — podnikatel, předseda jihomoravské ODS
» Lubomír Lízal — ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády

* Za ministerstvo financí *

» Eduard Janota — místopředseda rady, bývalý ministr financí
» Ivo Foltýn — poradce ministra práce pro důchodovou reformu
» Zdeněk Hrubý — dlouholetý člen dozorčí rady

* Za Věci veřejné *

» Lukáš Hampl — vrchní ředitel z ministerstva dopravy

* Za ČSSD *

» Jan Kohout — bývalý diplomat, ministr zahraničí