Nové alianční jednotky rychlé reakce posílí 150 českých vojáků | E15.cz

Nové alianční jednotky rychlé reakce posílí 150 českých vojáků

Nové alianční jednotky rychlé reakce posílí 150 českých vojáků
Voják - ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk
2. prosince 2014 • 19:05
Celkem 150 českých vojáků by mělo být příští rok součástí prozatímních aliančních sil velmi rychlé reakce, schopných případně pomoci s obranou ohrožené členské země NATO už v několika dnech. Informoval o tom dnes v Bruselu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Česká republika pro příští rok podle plánu, který na konci října schválil parlament, vyčleňuje 1500 vojáků pro už existující síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force - NRF). Nyní zmiňovaných 150 vojáků patří do této skupiny. O případném vyslání jednotek do konkrétní operace bude rozhodovat vláda, která by neprodleně informovala obě komory parlamentu.

Vznik aliančních sil velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných zasáhnout v krizovém okamžiku na území členské země v několika dnech, podpořil zářijový summit NATO ve Walesu. Je to součást takzvaného Akčního plánu připravenosti, kterým aliance reagovala na změněné bezpečnostní prostředí po ruském zabrání Krymu a dalších krocích v ukrajinské krizi.

Nalehko, ale tvrdě

„Rusko se snaží nahradit vládu práva vládou síly,“ poznamenal dnes na jednání ministrů zahraničí zemí NATO nový generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán je proto podle něj potřeba uvést v život, vznikající VJTF má být jeho páteří. Tito vojáci mají „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě“, například s využitím předem připravených zásob.

Takto koncipované „hrotové“ uskupení má ale vzniknout až v roce 2016. Do té doby aliance plánuje zvýšit připravenost části už existujících sil NRF, celkem asi 4000 vojáků. Tři členské země - Německo, Nizozemsko a Norsko - se k tomu už rozhodly, podílet se mají také další země.

„To, co děláme, je to, co jsme si řekli na summitu NATO - posílení kolektivní obrany,“ zdůraznil Zaorálek. Připomněl, že krizová situace nepanuje jen na východě, ale také jižně od zemí aliance.

Opatření, na nichž se NATO dohodlo, a které si země vyžádaly, jsou podle něj obranná. „Země chtějí vědět, že kdyby se něco dělo, mohou se spolehnout na pomoc ostatních,“ zdůraznil ministr.

Na summitu NATO v září nabídl do budoucích VJTF prezident Miloš Zeman 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova spolu s několika vrtulníky. Pro rok 2015 ale Česko do aliančních sil rychlé reakce prostějovské specialisty nevysílá, základ budou tvořit výsadkáři 4. brigády rychlého nasazení.

Dlouhodobý charakter změn

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poznamenal, že nynější bezpečnostní změny v Evropě jsou dlouhodobého charakteru. Podílet se chtějí také další země včetně Česka, síla má být pohromadě „začátkem příštího roku“. Stoltenberg to na tiskové konferenci označil za „jasný signál alianční solidarity a odhodlání“.

Vysoký představitel aliance později připomněl, že NRF jako taková může být použita v několika týdnech a je plánovaná především pro použití mimo území aliance. Nové, byť dočasné, uskupení VJTF velikosti brigády, tedy několika tisíc lidí, má zvládnout rozmístění v několika dnech. Rusko podle něj v nynější krizi ukázalo, že umí dostat výrazné množství jednotek ke své hranici za přibližně 72 hodin, například za využití trvajících vojenských cvičení.

„To je výzva, kterou máme na mysli, když hovoříme o reakčních schopnostech uskupení s velmi vysokým stupněm připravenosti,“ poznamenal představitel NATO. Protože je toto dočasné uskupení součástí NRF, nesou náklady členské země. Jak bude financována konečná podoba VJTF od roku 2016 patří podle aliančního představitele mezi otázky pro únorové jednání ministrů obrany.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!