Nové důkazy: našly se záznamy o Babišových hlášeních StB

E15 exkluzivně Nová zjištění naznačují, že podnikatel s politickými ambicemi podával StB hlášení na kolegu z firmy Plastimpex.

Andrej Babiš
18.10.2013 23:28   |  

V soudní při mezi miliardářem Andrejem Babišem a slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN), který spravuje archiv Státní bezpečnosti, se objevily nové důkazy. Babiš čelí podezření ze spolupráce s komunistickou rozvědkou, podle dřívějšího odhalení týdeníku Euro byl evidován jako tajný spolupracovník pod krycím jménem Bureš.

Týdeník Euro si o nově nalezené dokumenty požádal. Ještě před vydáním archiválie ale získal fragmenty listin, které Babišův možný vztah ke komunistické tajné policii posilují. A právě krycí jméno Bureš se nově objevuje ve svazku bývalého pracovníka podniku Plastimpex Alexeje Nováka – na něj údajně podal Babiš minimálně dvakrát hlášení, stejně jako na jeho firmu Plastimpex.

Babiš: Novák? Neznám

Andrej Babiš podpis jakékoli formy spolupráce striktně popírá a soudí se o pravost dochovaných archiválií a o výmaz z registru spolupracovníků StB. Na poslední líčení u Okresního soudu v Bratislavě předminulý týden se nedostavil, zastupoval ho jeho právník. K soudu nedorazili ani svědci, které Babiš navrhoval. Soud proto líčení odročil na leden.

Čerstvé zjištění týdeníku Euro považuje za nesmysl. „O osobě jménem Alexej Novák mi není nic známo a nejsem si vědom toho, že bych nějakého člověka tohoto jména někdy potkal či znal. Nejsem si vědom, že bych na osobu tohoto jména byl někdy někým tázán. Rovněž důrazně odmítám, že bych komukoli o osobě jménem Alexej Novák poskytoval jakékoli informace, neboť – jak už jsem uvedl – nikoho takového neznám. Zcela stejné stanovisko mám i k podniku Plastimpex. Nejsem si vědom toho, že by se mě jakékoli státní bezpečnostní složky někdy na tento podnik ptaly a ani jsem takovým institucím žádné informace o tomto podniku neposkytoval,“ uvedl na přímý dotaz Babiš.

Nový důkaz předložil u přelíčení v Bratislavě právní zástupce Ústavu paměti národa. Podle něj byl Babiš aktivní v rámci akce Oko, kterou rozvědka organizovala. Ústav odmítl detaily o dokumentu komentovat, týdeník Euro se proto pustil do vlastního pátrání.

„Kandidát byl vytěžen, (…) závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš,“ píše se doslova ve zprávě o získání Babiše ke spolupráci. (foto E15)


Z něj vyplývá, že svazek Oko byl veden na bývalého pracovníka podniku Plastimpex Alexeje Nováka. Toho naverbovala rozvědka jako tajného spolupracovníka pod krycím jménem Navrátil. A právě v jeho svazku byly vedeny minimálně dva agenturní záznamy tajného spolupracovníka Bureše (krycí jméno Babiše). Jeden se má týkat přímo aktivit Alexeje Nováka v rámci společnosti Plastimpex, druhý souviset s činností Plastimpexu.

ÚPN: Je to pravda

Dalším klíčovým důkazem mají být schůzky z propůjčeného konspiračního bytu. V těch se příslušníci tajné policie scházeli se svými spolupracovníky. Ze setkání pořídili záznamy, naznačující aktivity Andreje Babiše v součinnosti s komunistickou rozvědkou. ÚPN si na svých tvrzeních stojí. „Protože v této době probíhá soudní spor spojený s kauzou Babiš, nebudeme se k této záležitosti vyjadřovat. Chci vás ale ubezpečit, že v archivu ÚPN jsou vám k dispozici dokumenty, které vám budou poskytnuty ve smyslu platných zákonů,“ sdělil týdeníku Euro předseda ústavu Ondrej Krajňák.

Babiše aktuální informace nepřekvapily. „Dalo se čekat, že před volbami tento svazek, který si na mě StB bez mého vědomí vedla, znova někdo vytáhne. Opakuji to samé, co jsem řekl před soudem. Nikdy jsem s StB vědomě nespolupracoval, nikdy jsem nepodepsal žádnou spolupráci. Ve svazku s krycím jménem Bureš ani žádném jiném nenajdete můj podpis. Tajný policista si svazek vedl jen proto, aby vykazoval nějakou činnost,“ řekl Babiš.

Žalobu Andreje Babiše na ÚPN začal slovenský soud projednávat v červnu. Miliardář před soudem spolupráci s komunistickou rozvědkou popřel. Tvrdí také, že v době, kdy měl údajně souhlasit se spoluprací s touto institucí, dlel v zahraničí. Přiznal nicméně, že za komunismu coby pracovník podniku zahraničního obchodu do kontaktu s příslušníky StB přišel. Podle něj se zajímali o dovoz nekvalitních fosfátů ze Sýrie. Kvůli evidenci ve svazcích Státní bezpečnosti se na slovenské soudy obrátilo několik desítek osob. Mnoho z nich s návrhem na vydání rozsudku, podle kterého byli ve svazcích coby spolupracovníci StB evidováni neoprávněně, uspělo.

Na evidenci Andreje Babiše jako tajného spolupracovníka komunistické rozvědky upozornil týdeník Euro v prosinci 2011 a na webových stránkách zveřejnil faksimilii jeho svazku. Do kategorie „Důvěrník“ (tedy spolupracovníka, který nemusel o své spolupráci s StB vědět, a kategorii, jež nepodléhá lustračnímu zákonu) si StB Babiše zavedla 12. listopadu 1980. Babiš se ocitl v hledáčku sekce, která se zabývala kontrarozvědnou ochranou československého zahraničního obchodu. Věnovala tak pozornost zejména zastupitelským organizacím zahraničního obchodu v Bratislavě, průniku zahraničních rozvědek a monopolů do československé ekonomiky, ale i takzvaným černým obchodním zástupcům.

„Dalo se čekat, že před volbami tento svazek, který si na mě StB bez mého vědomí vedla, znova někdo vytáhne. Opakuji to samé, co jsem řekl před soudem. Nikdy jsem s StB vědomě nespolupracoval, nikdy jsem nepodepsal žádnou spolupráci,“ brání se Babiš.

Od fosfátů k Burešovi

Původně šlo u Babiše o kategorii spolupráce, o které nemusel tušit. Později ho StB vedla jako tajného spolupracovníka, k tomu bylo zapotřebí podpisu dotyčného. Což předpokládá vědomou spolupráci. Podstatná část materiálů z jeho svazku byla 4. prosince 1989, v době hromadných skartací, kterou procházely zejména svazky představitelů komunistické elity, zničena.

A jak popisuje svůj kontakt s tajnou policií Andrej Babiš? Tvrdí, že ho její příslušníci oslovili kvůli dovozu nekvalitních nerostných surovin. „Myslím, že to bylo v roce 1980, kdy mě vyslýchala StB v záležitosti dovozu syrských fosfátů do Prechezy Přerov. StB mě v rámci této kauzy kontaktovala asi třikrát. Přesně si už nevzpomínám na termíny, ale bylo to asi v roce 1980,“ vzpomínal v roce 2011 Babiš. Na otázku, zda příslušníkům Státní bezpečnosti předal nějaké dokumenty, podotýká: „StB jsem předal analýzu, proč by nebylo vhodné dovážet syrské fosfáty. Popsal jsem špatnou kvalitu této suroviny a zdůvodnil negativní dopady na životní prostředí při případném dovozu do Československa, a to kvůli velké prašnosti.“

V roce 1982 se vztah mezi Státní bezpečností a Andrejem Babišem, jak stojí v historických pramenech, zásadně změnil. Jedenáctého listopadu 1982 se v centru Bratislavy ve vinárně U obuvníka scházejí tři muži: kapitán Rastislav Mátray, poručík Július Šuman a zástupce ředitele jednoho z odborů podniku zahraničního obchodu Petrimex Andrej Babiš. Z přísně tajného dokumentu, pořízeného ze setkání, vyplývá, že se z důvěrníka StB Andreje Babiše stal agent.

Podle tehdejšího hlášení přítomných příslušníků tajné policie podepsal v době od 16.30 do 18 hodin takzvaný vázací akt, tedy závazek ke spolupráci. „Kandidát byl vytěžen (vyzpovídán) k ohlasům na úmrtí soudruha Brežněva (generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, který zemřel den před schůzkou), o čemž je zpracován samostatný záznam. Poté byl kandidát vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž jmenovaný souhlasil. Po vyjádření souhlasu bylo jmenovanému oznámeno, že splňuje předpoklady kladené na spolupracovníka československé kontrarozvědky a byl mu předložen k podpisu písemný závazek, který byl zakamuflovaný v propagační brožuře. Kandidát závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš,“ píše se doslova ve zprávě o získání ke spolupráci, kterou vyjma ve vinárně přítomných příslušníků Šumana, Mátraye, podepsal šéf ekonomické kontrarozvědky Milan Greguš i náčelník bratislavské správy tajné policie Jozef Vavro.


Čtěte více:

Babiš si Kalouskovo nařčení z udavačství nenechá líbit. Podá trestní oznámení

GLOSA: Naivní Babišův sen o České agrorepublice

Bohumil Doležal: Široce rozkročen na všechny strany

Babiš chce získat českou pobočku LBBW

Autor: Jan Hrbáček, Euro

Komentáře

Čtěte také

RWE v Česku změní název na Innogy, odcházet nehodlá

RWE v Česku změní název na Innogy, odcházet nehodlá

Německý energetický koncern RWE se rozhodl odříznout se od konvenční uhelné a jaderné energetiky. Pro byznys v nové energetice, která má být zdrojem hlavních zisků, si vybral nové… více

Komerční prezentace
Mobilní web