Ombudsmanka: O lidská práva bychom se měli starat hlavně doma

Ombudsmanka: O lidská práva bychom se měli starat hlavně doma
13. dubna 2016 • 20:20
Univerzální pojetí lidských práv často posloužilo jako záminka k prosazování mocenských zájmů, uvedl v debatě na Právnické fakultě UK sociolog Ondřej Císař. Podobný pohled má i ombudsmanka Anna Šabatová či politolog Petr Drulák, podle nichž západní vojenské intervence situaci států jako Libye či Irák zhoršily. "Povinnost hledět na lidská práva máme hlavně v naší vlastní zemi, v našem okolí. Starat bychom se měli třeba o to, aby sem mohli přijít uprchlíci a my jim uměli pomoci," míní Šabatová.

Na debatě, která navazuje na vydání knihy Lidská práva: (ne)smysl české politiky, vystoupil také profesor politické sociologie Václav Bělohradský. Připomněl, že tato práva jsou vždy spjata se situací uprchlíka.

Ten se nachází v situaci, v níž není „nic než člověk. Co s takovými lidmi? Komu je předat? Pojem lidských práv je už od jeho formulování Spojenými národy spojen se situací uprchlíka. Dnes o něm diskutujeme v nové situaci. Právě v těchto dnech se rozhodlo Rakousko vystavět zeď na hranici s Itálií. Jde o doklad toho, že jsme situaci uprchlíků nezvládli a stalo se z nich nebezpečí. O lidských právech proto nemůžeme mluvit jako o něčem, co jsme realizovali,“ uvedl Bělohradský. Podle něj ani nelze lidská práva vymezit nějakým výčtem, není to něco, co někdo může mít.

„Je to vždy nějaká zkušenost. Lidská práva nelze definovat, vidíme je mezi mezerami světa. (…) Vždycky bude nějaká zkušenost, která usvědčí i ten nejlepší stát, že vlastně není dost lidský,“ řekl Bělohradský. „Jejich koncepce vznikla ostatně kvůli potrestání Němců za druhou světovou válku - aby nebylo možné obhajovat činy proti lidskosti dodržováním zákonů dané země. Znalost zákona neomlouvá, to je podstata lidských práv. Dnes se na podobně tenké hranici pohybuje například ropný průmysl,“ dodal profesor.

Podobný rozpor podle něj obsahují slova šéfa americké Nadace pro rozvoj demokracie (National Endowment for Democracy), jenž kritizoval přístup České republiky za to, že se údajně vzdává zodpovědnosti za svět. „A tato slova zaznívají z USA, ze země, která neuznává žádný mezinárodní tribunál pro lidská práva,“ uvedl Bělohradský.

Anna Šabatová: Ohledně intervencí v jiných zemích bychom měli být velmi opatrní, pečlivě je zvažovat a spíše se vojensky neangažovat vůbec

Důraz na konkrétní zkušenost ve vztahu k lidským právům zmínil také sociolog Ondřej Císař, ten však obhajoval také její právní zakotvení. „Právě proto, že se nemůžeme na tu zkušenost spolehnout, máme lidská práva kodifikována. Existují systémy mezinárodního práva, které mají pomoci tomu, aby se civilizační zkušenost první poloviny dvacátého století už neopakovala,“ vyložil Císař.

Dodal, že devadesátá léta byla obdobím „formativní zkušenosti.“ Zmínil bombardování Kosova v kontextu využívání konceptu lidských práv k uplatňování imperiální politiky.

„Ohledně intervencí v jiných zemích bychom měli být velmi opatrní, pečlivě je zvažovat a spíše se vojensky neangažovat vůbec. Kosovp, Afghánistán, Irák a další operace bych vyhodnotila negativně. Ve výsledky pokrok nepřinesly,“ doplnila Anna Šabatová.

Profesor politologie Petr Drulák doplnil, že k nejhoršímu porušování lidských práv nedochází ve stavu tyranie, ale ve stavu absence jakékoliv formy autority. „To je onen Hobbesův přirozený stav. Situace v zemích jako Libye či Sýrie je dnes mnohem horší, než když tam byli diktátoři,“ dodal. Zároveň odmítá, že by lidská práva nebyla univerzálním konceptem.

S Čínou se dá mluvit

„Nemluvíme o českých nebo čínských, ale lidských právech. Už v této formulaci je ta univerzalita obsažena. Jejím hlavním prvkem je, že člověk se rodí proto, aby na tomto světě uskutečňoval svůj potenciál ve prospěch sebe a společenství,“ míní Drulák.

„Tomuto snažení však stojí v cestě různé překážky - politické, ale i ekonomické. Může to být i tradice. Boj za lidská práva znamená odstraňování těchto překážek, byť má v různých zemích odlišnou podobu. Výrok, jenž je například v USA ještě chráněn svobodou projevu, může v Evropě poslat člověka do vězení,“ dodal.

Dialog o lidských právech lze podle něj vést dokonce i s Čínou. „O některých tématech je to ovšem těžké a možné jen za zavřenými dveřmi. Jde o otázky politických práv. U některých dalších, jako jsou práva sociální či environmentální, sama Čína přiznává, že má deficity,“ uzavřel Drulák.

Anna Šabatová: Slib prosazovat lidská práva neporuším

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!