Podmínky pro podnikání záložen se zpřísní, rozhodla vláda

Podmínky pro fungování družstevních záložen se od příštího roku zpřísní. Vláda schválila návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, který počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun, zvýšením příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek a omezení výše úvěrů poskytovaných záložnami na 30 milionů korun. Oznámilo to ministerstvo financí.

Budova České národní banky
2.7.2014 13:44   |  

„Návrh reaguje na zhoršující se situaci v sektoru družstevních záložen, která bohužel v loňském roce vyústila v krach největšího subjektu na tomto trhu. Cílem navrhovaných změn je především stabilizace sektoru tzv. kampeliček, přiblížení jeho fungování mezinárodním standardům a eliminace rizik tohoto sektoru pro Fond pojištění vkladů,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš. Problémy loni měly například Metropolitní spořitelní družstvo a družstevní záložna WPB Capital.

Obdobnou normu schválila vláda již loni v květnu. Kvůli rozpuštění Sněmovny loni v létě bylo ovšem projednávání zákona ukončeno. Návrh tak musí znovu projít celým legislativním procesem.

Novela limituje velikost družstevní záložny zavedením stropu pro její bilanční sumu na pět miliard korun, přičemž toto opatření by mělo být účinné od roku 2018. Pokud bilanční suma stoupne nad stanovenou hranici, bude se muset kampelička přeměnit na banku nebo rezignovat na svůj růst.

Bankovní licence s nižšími požadavky na základní kapitál

Pokud si družstevní záložna zvolí transformaci na banku do konce příštího roku, bude moci získat bankovní licenci s nižšími požadavky na základní kapitál, a to na úrovni pěti milionů eur (asi 138 milionů korun). Podmínkou je ovšem současně předložení maximálně pětiletého plánu postupného navýšení základního kapitálu na úroveň požadovanou pro univerzální banky. Ta činí 500 milionů korun. Ostatní podmínky pro udělení bankovní licence, stejně jako požadavky na plnění kapitálové přiměřenosti, návrh nemění.

Příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů by podle návrhu měly být vyšší než u bank. Záložny by tak od roku 2015 měly platit čtvrtletně 0,08 procenta z objemu pojištěných vkladů. Podmínky pro banky se nemění. Nyní odvádí banka i družstevní záložna čtvrtletně příspěvek 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelna 0,02 procenta.

Novela počítá i s navýšením rizikového fondu každé záložny z 20 na 30 procent. Od účinnosti zákona na počátku příštího roku by měla záložna doplňovat rizikový fond částkou odpovídající 20 procentům ročního čistého zisku, dnes je to deset procent. Zvýšené příspěvky by měly do fondu plynout, dokud výše rizikového fondu záložny nedosáhne nejméně 30 procent všech nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých záložnou. Dnes je to 20 procent.

Již od příštího roku budou moci záložny podle návrhu poskytovat služby a produkty jen svým členům. Minimální výše členského příspěvku přitom návrh stanovuje od roku 2018 na 1000 korun. Zároveň od roku 2018 by měly mít záložny omezenou výši poskytovaných úvěrů členům, a to na 30 milionů korun.

Všechny vklady fyzických osob v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou stoprocentně pojištěny do výše 100 tisíc eur. V případě, že by finanční instituce nemohla splnit své závazky, vyplácí vklady Fond pojištění vkladů.


Čtěte také:

ČNB: Banky zůstaly odolné, záložny však představují riziko

Pád další kampeličky? Centrální banka sebrala licenci WPB

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Kofola plně ovládla slovinskou Radensku, vykoupila zbylých 120 tisíc akcií

Kofola plně ovládla slovinskou Radensku, vykoupila zbylých 120 tisíc akcií E15 exkluzivně

Valná hromada slovinského výrobce minerálek Radenska schválila návrh majoritního vlastníka, nápojářské skupiny Kofola ČeskoSlovensko, na vytěsnění posledních minoritních akcionářů… více

Komerční prezentace
Mobilní web