Poslanci potvrdili lex Babiš. Ve sněmovně sedí lháři, řekl ministr | E15.cz

Poslanci potvrdili lex Babiš. Ve sněmovně sedí lháři, řekl ministr

ČTK, al

Sněmovna přehlasovala prezidentské veto zákona o střetu zájmu. Pro hlasovalo 129 poslanců, nutných bylo nejméně 101 hlasů. 49 poslanců bylo proti, zejména z hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie. Členové Úsvitu se hlasování zdrželi. Zákonodárců hlasovalo pro zákon více než při minulém hlasování, kdy jich bylo jen 125.

 

Na základě zákona by firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, o veřejné zakázky a o investiční pobídky. 

Podle ministra financí Andreje Babiše sedí v Poslanecké sněmovně lháři. "Například Kalousek nebo Kučera," uvedl Babiš s tím, že odmítá, že by někomu přihrál dotace.

"Moje obraty se státem jsou minimální a jsou na základě ceny. Firmy, ve které jsem strávil většinu života a která zaměstnává 35 tisíc lidí. Platí daně, velké daně, a odvody," dodal ministr.

Komentář Jany Havligerové: Jak Babiš kolegům vypálil rybník

Podle něj je jednou z možností rezignace, ale takovou radost prý svým politickým odpůrcům neudělá. "Lex Babiš je dílo těch, kteří sedí ve Sněmovně dvacet let," tvrdí.

Tvrdě kritizoval postoj premiéra Sobotky k zákonu. Podle Babiše je nepochopitelné, že více než tři roky koaličním partnerům jeho vlastnictví Agrofertu nevadilo, devět měsíců před volbami na něj kvůli tomu útočí.

"Pokládáme za důležité nastavit jasná zákonná pravidla, která pomohou, lepe oddělit politickou, ekonomickou a mediální moc. Je to důležité jak pro demokracii, tak pro rovné podnikatelské prostředí, v němž nebudou podnikateli zneužívány veřejné funkce k získávání konkurenční výhody," napsal v reakci premiér Sobotka.

Babiš prohlásil, že ho Sobotka schválením zákona podrazil stejně, jako v roce 2003 při prezidentské volbě podrazil nynějšího prezidenta Miloše Zemana. Tehdy v tajné volbě nedala část poslanců ČSSD hlasy svému bývalému předsedovi, i když byl stranickým kandidátem.

Na Babišovu skupinu Agrofert však novela o střetu zájmů nakonec zřejmě nedopadne. Ministr už ohlásil, že se plánuje do konce ledna zbavit akcií koncernu. Zatím ale neupřesnil jak. 

Prezident vrátil poslancům novelu o střetu zájmů se zdůvodněním, že zasahuje do svobody a základních práv jednotlivce. Je podle jeho názoru v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Zeman ohlásil, že podá podnět k Ústavnímu soudu. 

Komentář Martina Čabana: Zeman v Babišově zákopu

Norma pojednává i o některých médiích. Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů by je nemohli provozovat. Také tato restrikce zjevně mířila na Babiše, jenž vlastní vydavatelství, a také rozhlasovou i televizní stanici.

Účinnost ustanovení zvaných "lex Babiš" je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Nastane po 15 dnech, tedy někdy na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií ale dopadne podle novely až na nově jmenované členy kabinetu.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nebudou mít podle předlohy společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Babiš nedávno uvedl, že fond prodá.

Vše o Andreji Babišovi čtěte zde >>>

Zákon také zakáže budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády bude muset nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala taky například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Glosa Martina Čabana: Zájmy v Brně

Od září by měly vstoupit v účinnost další nové části zákona. Politici by podle nich dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky a rozšířil by se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která by podle novely shromažďoval Nejvyšší soud, by nebyla veřejná.

Ostatní funkcionáři by podle předlohy podávali přiznání do centrálního registru ministerstva spravedlnosti. Jednotný registr by měl podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Předloha zvyšuje například i sankce za porušení zákona.

Psali o mně ve Financial Times, chlubil se Babiš. Autora článku přitom osočoval z psaní nesmyslů

Autor: ČTK, al
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!