Poslanci zamítli konec lustrací, hrozba lidovců koalici pominula | E15.cz

Poslanci zamítli konec lustrací, hrozba lidovců koalici pominula

Poslanci zamítli konec lustrací, hrozba lidovců koalici pominula
Poslanecká sněmovna
• 
ZDROJ: čtk
11. února 2014 • 18:02
Sněmovna zamítla v úvodním kole projednávání návrh KSČM na zrušení lustračních zákonů. Pokud by jej poslanci propustili do dalšího schvalování, KDU-ČSL už minulý týden pohrozila, že opustí vládní koalici. Pro zamítnutí hlasovalo 121 ze 167 přítomných poslanců napříč politickým spektrem. Proti jich bylo 39.

Konec projednávání normy komunistů podpořilo vedle zástupců TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL taky 35 sociálních demokratů, 27 členů frakce hnutí ANO a deset poslanců Úsvitu. Proti hlasovalo z klubů ČSSD a ANO po třech poslancích.

„Pro KDU-ČSL je velmi důležité, že byla zachována tato právní norma. Je to jasný milník, který nás odděluje od totalitní minulosti,“ řekl po hlasování lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Ministr kultury a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman (KDU-ČSL) mluvil o uhájení hodnot svobody a demokracie.

Zamítnutím komunistického návrhu poslanci odvrátili hrozbu rozpadu nové vládní koalice. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek minulý pátek totiž prohlásil, že pokud návrh na zrušení lustrací projde do druhého čtení, lidovci koalici s ČSSD a hnutí ANO opustí. Podle Bělobrádka by v takovém případě okamžitě rezignovali všichni lidovečtí ministři.

„Je dobře, že lustrační zákon zůstává v platnosti, přestože lidovci i hnutí ANO po dohodě s panem prezidentem (Milošem Zemanem) prosadili, že na některých ministerstvech pro některé vyvolené není aplikován,“ prohlásil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Již ve sněmovní debatě narážel obdobnými slovy na jmenování šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí. Lidovec Ludvík Hovorka Kalouskovi zase připomněl, že ještě jako šéf KDU-ČSL dojednával v minulosti vládu s ČSSD s podporou KSČM.

Proč máme lustrace?
Lustrační zákony, které byly přijaty na začátku 90. let, stanoví podmínky, které musejí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě nebo tajných službách. Lustracemi chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce hlavně před vlivem někdejší Státní bezpečnosti a dalších komunistických organizací.

Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik ocenil to, že se proti předchozím pokusům o zrušení lustračního zákona našlo několik poslanců i v jiných klubech, kteří tentokrát návrh podpořili. „My si myslíme skutečně, že by to mělo být zrušeno, a budeme teď uvažovat a radit se, jak to udělat, aby ta případná deklarovaná ale dnes neprojevovaná podpora se mohla projevit,“ uvedl Kováčik.

Předlohu KSČM začala projednávat Sněmovna už minulý týden. K hlasování se poslanci dostali opět po vzrušené debatě až dnes.

Do lustračních zákonů se na dnešní schůzi sněmovny podle očekávání ostře pustil expředseda KSČM Miroslav Grebeníček. Zastavily podle něho kariéru řadě lidí, a ač měly platit omezenou dobu, jsou účinné do současnosti. „Umožnil hon ne na příslušníky StB, ale na čarodějnice,“ tvrdil Grebeníček.

„Komunistický režim byl zločinný, dopustil se vlastizrady a poškodil tento národ,“ zdůraznil od řečnického pultíku lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Bartošek.

Výjimku pro Babiše zmínil taky exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle něho spáchali přestupek proti lustračnímu zákonu. Prezident je sice beztrestný, premiérovým postupem by se prý mohla zabývat radnice. „Já to oznamovat nebudu, na to máme ve sněmovně jiné odborníky,“ dodal Blažek.

Lustrační zákon měl ochránit veřejnou správu před vlivem StB
- Zákon přijalo tehdejší Federální shromáždění v říjnu 1991.
- Podobnou lustrační normu schválila o půl roku později Česká národní rada i pro službu u policie, ve vězeňství a na ministerstvu vnitra (tzv. malý lustrační zákon).
- Lustracemi chtěli poslanci ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB) a lidí s ní spjatých.
- Zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v úřadech samosprávných celků, v justici, armádě, BIS, veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu, státních fondech nebo třeba v České národní bance.
- Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB.
- Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra. Vyžaduje se ode všech, kteří jsou ve vybraných orgánech do své funkce jmenováni, voleni nebo ustanoveni. Doklad tedy musí předložit například soudci, ředitel České televize, šéf úřadu vlády, ale také generálové nebo volení funkcionáři v akademických radách vysokých škol.
- Zákony měly původně platit pět let, jejich účinnost však byla prodloužena nejprve v říjnu 1995 o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení jejich platnosti zrušeno úplně. Na Slovensku přestal lustrační zákon platit koncem roku 1996.
- Prodloužení zákona odmítl v obou případech podepsat tehdejší prezident Václav Havel, Sněmovna však jeho veto vždy přehlasovala. Prezident své výhrady zdůvodnil tím, že spíše než prodloužení podle něj revolučních norem je v zájmu státu přijmout normu o státní službě.
- Zákon byl od počátku zdrojem kontroverzí, byl kritizován v Česku i v zahraničí a proti jeho existenci se vyslovila například Rada Evropy.
- Ústavní soud v listopadu 1992 zrušil tu část zákona, která ukládala zjišťovat, zda byli občané vedeni v kategorii důvěrník nebo kandidát tajné spolupráce. Do těchto kategorií se lidé často dostali bez svého vědomí.
- V minulosti byla podána řada neúspěšných návrhů na zrušení zákona, například v prosinci 2001 Ústavní soud zamítl takový návrh poslanců ČSSD.
Lustrační zákon vstoupil i do vzniku nové vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL
-Prezident Miloš Zeman několikrát zopakoval, že bude chtít po ministrech negativní lustrační osvědčení. Problém s tím mohl mít šéf ANO Andrej Babiš, jenž se kvůli vedení ve svazcích StB soudí na Slovensku. Prezident Zeman počátkem prosince ale řekl, že pokud projde v prosinci prvním čtením služební zákon, jmenuje Babiše ministrem financí. A to se také stalo. Sněmovna zákon koncem ledna podpořila, a týden poté prezident jmenoval novou vládu, ve které je Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku.
- Nedotknutelný byl zákon od počátku sestavování kabinetu pro lidovce, kteří několikrát pohrozili odchodem z koalice v případě, že by byl zákon zrušen. Sněmovna dnes zamítla už v úvodním kole projednávání návrh KSČM na zrušení lustračních zákonů.
- Lustrační osvědčení vyžadovali od navržených ministrů před jejich jmenováním také prezidenti Václav Havel i Václav Klaus.

David Klimeš: Lustrace by neměli rušit komunisté

Autor: ČTK, vag
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!