Prezidentské volby: strany s nominacemi nespěchají. Čeká se na Zemana | E15.cz

Prezidentské volby: strany s nominacemi nespěchají. Čeká se na Zemana

Jana Havligerová

Za rok bude Česko volit novou hlavu státu. Úvahy o tom, kdo by se jí mohl stát, se sice vedou už dlouho, oficiálních kandidátů je ale zatím pomálu.

Politické strany s výběrem prezidentských kandidátů vyčkávají. Mají před sebou stranické sjezdy a rozhodovat se nejspíš budou i podle toho, zda opětovnou kandidaturu ohlásí Miloš Zeman.

Nezávislých kandidátů také nebudou zástupy. Cestu na Pražský hrad jim nejspíš ztíží úprava volebních pravidel. Pod petici by stejně jako v minulé volbě měli nasbírat padesát tisíc podpisů, tentokrát ovšem i s čísly občanských průkazů nebo pasů. Tak zatím rozhodli poslanci. Novela volebního zákona ještě není platná, schválit ji musí Senát a podepsat prezident. Pro nezávislé kandidáty je to komplikace, čas na sběr potřebných podpisů se jim krátí. Ostatně už si na to stěžoval Michal Horáček, jeden z těch, kteří kandidaturu oficiálně oznámili.

Bezprecedentní a do nebe volající pitomost. Zeman diskreditoval Česko, pohoršují se experti

Politické strany v podstatě nemají kam spěchat. Současná hlava státu Miloš Zeman hodlá verdikt oznámit 10. března. Jistě ne náhodou právě v den, kdy začnou o novém vedení rokovat socialisté. Právě pro ně bude Zemanovo slovo do pranice podstatné. „Zatím o prezidentské volbě nediskutujeme, chybí nám zásadní informace a to, zda chce pan prezident kandidovat, nebo nikoli,“ říká místopředseda ČSSD Jan Hamáček.

Rozhodnutí ještě nepadlo ani v hnutí ANO. Jeho šéf Andrej Babiš zatím spíše lavíroval a ani jeho včerejší výrok, že hnutí by mělo nasadit vlastního kandidáta, nemusí být definitivním soudem. Babiš reagoval na výzvu ministra obrany a předsedy pražské organizace ANO Martina Stropnického. Ten k výběru vlastního uchazeče opětovně nabádá. „Já se za takový postup přimlouvám, neznamená to, že to má nutně být moje osoba,“ říká Stropnický. Právě jeho však stranický předseda v souvislosti s prezidentskou volbou už několikrát zmiňoval.

Zeman: V Evropě hrozí opakování Berlína, jsme nepoučitelní

S vlastním kandidátem nejspíš přijdou lidovci, ani oni se však ještě nevyjádřili s konečnou platností. Jejich uvažování může ovlivnit i případná spolupráce se STAN v letošních parlamentních volbách. Petr Gazdík, šéf Starostů a nezávislých, tvrdí, že člověk, kterého by rád viděl na Hradě, už mu na kandidaturu kývl. Jde zřejmě o předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Tomu funkční období končí letos v březnu a potvrdil, že prezidentskou kandidaturu zvažuje. Jednala s ním také TOP 09, ta ovšem také čeká, jak se vyjádří další možný uchazeč, europoslanec Jiří Pospíšil.

Miloš Zeman 
Kardinální otázka prezidentské volby roku 2018 zní – bude Miloš Zeman znovu kandidovat? „V tuto chvíli plánujeme zásadní tiskovou konferenci pana prezidenta na 10. března. Datum potvrdíme s dostatečným předstihem,“ odpověděl nedávno mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Přímé odpovědi se Zeman dlouhodobě vyhýbá. Postupně však z Pražského hradu přicházely zprávy, které mohly alespoň naznačit. Třeba o tom, v jak výborné kondici se prezident nachází. Dozvídáme se, že prezident jezdí na rotopedu, jí alespoň trochu zeleniny a zříká se požívání tlačenky ve velkém. Loni v prosinci sám Zeman oznámil, že na dálku vidí perfektně a na čtení potřebuje brýle pouze odpoledne, už předtím ujišťoval veřejnost o perfektní funkci jiných důležitých tělních orgánů. Prezident ovšem připouští, že ho trápí cukrovka, a hlavně polyfunkční neuropatie, kvůli které špatně chodí. Většina Zemanových blízkých si myslí, že bude znovu kandidovat. Spíše hypotetickou otázkou momentálně je, zda by Zemana navrhla nějaká politická strana, nebo by musel nasbírat 50 tisíc podpisů pod petici. Pokud se ale kandidovat rozhodne, jedna či více politických stran se ho jako uchazeče jistě ujme. Jeho šance na zvolení také zvyšuje rivalita ČSSD a ANO. Právě Zeman po podzimních parlamentních volbách rozhodne, kdo jako první dostane šanci sestavovat novou vládu.

 

Michal Horáček
Textaře, producenta a bývalého majitele sázkové kanceláře Fortuna lze zatím považovat za jediného vážného uchazeče o hradní post. Letos pětašedesátiletý multimilionář zveřejnil svůj program, veřejnosti dal v plen jak fakta o svém zdravotním stavu, tak o svém majetku. Už také odstartoval prezidentskou kampaň – v historické budově čistírny odpadních vod v Praze Bubenči. Pilně objíždí republiku a beseduje s občany. Stačil však také udělat několik chyb. Příliš sympatií nevzbudilo jeho moderování protestní akce k oslavám 28. října, kterou na Staroměstském náměstí uspořádali někteří politici a politické strany, on osobně za chybu považuje slovní konflikt s čestným předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Toho v rozhovoru pro deník.cz kritizoval za nepovedené finále minulé prezidentské volby a také řekl: „Jsem jiný naprosto ve všem. Naprosto. Umím jazyky, mám vzdělání a mám za sebou nějaké v Česku dobře známé dílo. Nic z toho Karel Schwarzenberg za sebou nemá.“ Teď se Horáček veřejně kaje s tím, že se nástrahám kampaně teprve učí.

 

Marek Hilšer
Čtyřicetiletý lékař na sebe nejvíc upozornil v roce 2014, když do půl těla svlečený demonstroval při tiskové konferenci vlády na podporu Ukrajiny a proti anexi Krymu Ruskem. Vědecký pracovník, který zkoumá zhoubné nádory mozku a jako pedagog působí na 1. lékařské fakultě UK, je známý občanský aktivista. Protestoval už v době Topolánkovy vlády, tehdy proti plánům privatizovat nemocnice, později třeba proti vysokoškolské reformě Josefa Dobeše z Věcí veřejných. Hilšer tvrdí, že lidé by neměli mít strach se postavit, když se děje něco, s čím nesouhlasí. Proto se také rozhodl kandidovat na prezidenta. Věří, že pokud se k témuž znovu rozhodne i Miloš Zeman, má šanci ho porazit. Současné hlavě státu vyčítá hlavně postoj k Rusku a Číně. Rozdíl mezi rolí aktivisty a postem ve vysoké politice si uvědomuje: „Pokud chce člověk vstoupit do politiky a chce věci nějak měnit, musí dát roli aktivisty pryč. Najednou přebírá odpovědnost a musí se stát diplomatem,“ řekl v jednom z rozhovorů poskytnutých médiím.

 

Igor Sládek 
Na politické kolbiště vstoupil dvaašedesátiletý veřejnosti neznámý muž, který zbohatl podnikáním v telekomunikacích, v polovině loňského roku. „Oznamuji kandidaturu na funkci prezidenta České republiky,“ zněl jím podaný novinový inzerát. Jak v něm dále uvedl, narodil se v Náchodě v roce 1955, v roce 1980 emigroval do Německa a poté do Spojených států, v Česku podniká od roku 1990. Uvedl také, že se nikdy politicky neangažoval, a to ani za komunismu. V rozhovoru pro týdeník Reflex pak odhalil, že žije ze svých investic a úspor, peníze dal do různých projektů, šlo například o Kabel Plus nebo Able Electric. Sládek, který trpí bipolární chorobou, je přesvědčen, že mu nevyléčitelná psychická porucha v kandidatuře nebrání, je schopen sehnat i více než 50 tisíc potřebných podpisů a prezidentskou volbu vyhraje v prvním kole.

 

Kroměřížská výzva 
Iniciativa Kroměřížská výzva sama sebe charakterizuje jako skupinu lidí, která má starost, jak se vyvíjí naše země. Chce pečovat o to, aby Česká republika vzkvétala a těšila se dobré pověsti slušných lidí na celém světě. Proto hledá vhodného prezidentského kandidáta, představit ho hodlá letos v červnu. „Příští prezidentská volba bude mít zásadní význam pro další směřování naší země,“ soudí jeden ze signatářů výzvy hudebník Michael Kocáb. I jeho jméno je na předběžném seznamu, tvrdí ale, že o případné kandidatuře zatím neuvažuje. Na soupisce je zhruba pětadvacet lidí, například europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil a diplomat Petr Kolář, ti kandidaturu zvažují. Třeba o Pospíšilovi jako možném uchazeči o prezidentský post uvažuje i TOP 09. Mezi možné adepty signatáři výzvy zařadili mimo jiných například kněze Tomáše Halíka, ekonomy Tomáše Sedláčka a Jiřího Švejnara a také aktivní či bývalé politiky – Petra Pitharta, Karla Schwarzenberga, Zuzanu Roithovou, Miroslavu Němcovou, Michaela Žantovského a Jiřího Dienstbiera.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!