Přichází rok osmiček. Masarykovské ideály znějí z úst politiků i po sto letech | E15.cz

Přichází rok osmiček. Masarykovské ideály znějí z úst politiků i po sto letech

Nguyen Thuong Ly

Letos uplyne sto let od založení první Československé republiky i půl století od srpnové „bratrské“ invaze sovětských okupantů. Fenomén osmičkových let nemá v Evropě obdoby, dokonce Slováci si je nepřipomínají tolik jako Češi.

Jméno Tomáš Garrigue Masaryk zazní letos ještě mnohokrát. Před sto lety v tuto dobu stále probíhala první světová válka, sedmašedesátiletý Masaryk však místo pokojného důchodu právě pracuje na plánu k osamostatnění Československa. Díky kriticky důležité podpoře amerického prezidenta Woodrowa Wilsona získává v říjnu Československo nezávislost na Rakousku-Uhersku.

„Bismarck řekl, že ten, kdo je pánem Čech, je pánem Evropy. Označil takto svým způsobem zvláštní světové postavení našeho národa. Jsme nejzápadnější slovanská větev ve středu Evropy a odolali jsme poněmčovacímu náporu Němců na východ,“ řekl Masaryk den po svém prosincovém složení prezidentského slibu. Jsou dva dny před Štědrým dnem a nový prezident triumfálně oznamuje, že „zvítězili idealisté, zvítězil duch nad hmotou, právo nad násilím, pravda nad chytráctvím“.

Sto let od onoho přelomového roku pro novodobé dějiny našeho území se o první republice a masarykovských ideálech mluví takřka s posvátnou úctou. „První republiku máme spojenou s mnoha našimi sny, které si do ní projektujeme, například ideály demokracie. S hledáním inspirace bych byl ale opatrnější, jde o poměrně nostalgický přístup – a nostalgie může odvádět od přítomnosti, která je prostě jiná,“ domnívá se ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR profesor Miroslav Vaněk.

Masaryk a jeho odkaz jsou v politice nicméně přítomné stále. Před několika týdny například položila věnec u jeho hrobu v Lánech nová vláda premiéra Andreje Babiše. Vyzval ho k tomu současný prezident Miloš Zeman.

Masaryk, Gočár i červené hydranty. Český odkaz v Zakarpatí stále žije

„Tradice první republiky je pro mnohé politiky líbivé téma. Teda alespoň rétoricky. Rádi se ve svých projevech hlásí k prvorepublikové demokracii a k Masarykovi. Otázka ale je, jak by se Masaryk nebo jiní klíčoví prvorepublikoví politici na některé ze současných politiků dívali nikoli podle toho, co říkají, ale spíš co činí,“ řekl politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

„Historie je dostatečně nafukovací, vejde se do ní mnohé, jak nás o tom přesvědčují současní politici téměř každý den. Člověk se skoro děsí toho, kdo všechno se zaštiťuje Masarykem,“ dodává Vaněk.

Jestli se však lze něčím inspirovat, měla by to být podle Justa spolupráce systémových stran. „Za první republiky byly systémové strany z pravé i levé části politického spektra donuceny k užší spolupráci s cílem ubránit tehdejší křehkou demokracii před antisystémovými a extrémistickými tlaky, ať už pocházely z vnějšku nebo z nitra republiky. Nebylo to pro ně jednoduché, měly mezi sebou řadu programových rozporů, ale okolnostmi byly donuceny spolupracovat,“ připomíná Just.

"Je třeba se rovněž podívat na chyby první republiky, zejména pokud jde o politické strany. Ty byly stejně uzavřené a klientelistické, jako je tomu dnes," dodává politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. 

Velkolepé oslavy

Stát, města, muzea i další instituce chystají letos řadu akcí, které připomenou stoleté výročí. Začalo to hned prvního ledna, když se pražský novoroční ohňostroj zaměřil právě na osmičková výročí a zazněla i část Masarykova projevu z roku 1918.

Prvního ledna také uplynulo čtvrtstoletí od založení samostatné České republiky. Země si bude během roku připomínat osmdesát let od Mnichovské dohody, sedmdesát let od únorového komunistického puče, padesát let od Pražského jara a zároveň srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy, ale i třeba dvacet let od historického vítězství českých hokejistů v Naganu.

Význam vzniku Československa přetrvává do dneška, řekl k výročí slovenský prezident Kiska

Historická výročí připomenou Národní galerie, Národní technické muzeum, Česká filharmonie, Česká televize a další veřejné instituce. Česká a slovenská národní muzea přichystaly velkou Česko-slovenskou/Slovensko-českou výstavu, která začne v Bratislavě a pak se přesune do Prahy, kde se Národní muzeum po osmi letech ukáže bez lešení.

Oslavy chystají i obě komory parlamentu, vláda a Pražský hrad. Budou vystaveny korunovační klenoty, otevřou se brány Hradu a 28. října se chystá vojenská přehlídka. Česká vláda na oslavy schválila 400 milionů korun. Další miliony utratí jednotlivá města.

Zdrženlivé Slovensko

„Nezaznamenal jsem, že by jiný národ ve střední Evropě osmičkové roky prožíval až tak osudově jako my. U nás je těch osmičkových výročí přeci jen mnohem více a tím to možná je,“ míní politolog Just. Přestože slovenská vláda a veřejné instituce také chystají vzpomínkové akce, podobný sentiment jako v Česku podle Justa spíše chybí.

„Osobně jsem nezaznamenal podobné prožívání osmičkových výročí ani na Slovensku, se kterým jsme řadu "osmiček" absolvovali pod střechou jednoho státu,“ říká. Slovensko koneckonců neslaví 28. října jako státní svátek, což se několik slovenských poslanců pokusilo loni neúspěšně změnit.

Uplynulo 78 let od okupace Československa. Připomeňte si, jak si nacisté podmanili Prahu

„Podstata demokracie je v administrativě a samosprávě. Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity,“ řekl před sto lety Masaryk. O spravedlnost v České republice bude v tento osmičkový rok usilovat nový nebo staronový prezident, nová vláda, noví radní i senátoři.

Osmičky by se ale neměly přeceňovat. „Vše je součásti nějakého procesu, který má mnohem delší cykly než pouhý jeden rok. Jeden osmičkový rok může určitý proces začínat, jinou osmičkou může naopak určitá společenská etapa končit,“ dodává profesor Vaněk.

Osmičková výročí

28. října 1918 – vznik Československé republiky, následovalo zvolení Tomáše Garrigua Masaryka prezidentem

29. září 1938 – Mnichovská dohoda dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Originály dohody letos vystaví Národní muzeum.

17.-25. února 1948 – komunistický převrat, po kterém převzala moc v Československu KSČ. Nedlouho poté abdikoval prezident Edvard Beneš, který krátce na to umírá

21. sprna 1968 – po uvolnění během Pražského jara přijely v srpnu do Československa tanky a vojska Varšavské smlouvy. Okupace znamenala utužení komunistického režimu a začátek období normalizace

25. března 1988 – Svíčková demonstrace v Bratislavě za náboženskou svobodu a lidská práva, která byla tvrdě potlačena

Film Masaryk je plný trikových záběrů. Podívejte se na fotografie

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!