Přímá volba prezidenta bude dvoukolová

Na příští jednání chtějí zástupci stran pozvat i odborníky z ministerstva vnitra, aby s nimi probrali i nutnou novelizaci volebního zákona, která má platit od října příštího roku. „Uvidíme, zda se vše stihne,“ podotkla Peake.

Kandidát na prezidenta by musel získat podpisy 50 tisíc obyvatel. Nominovat by ho mohla také skupina 10 senátorů nebo 20 poslanců. Dál se bude debatovat o tom, zda by mezi prvním a druhým kolem volby byla lhůta jeden, nebo dva týdny. Dvoutýdenní lhůta by podle místopředsedkyně sněmovny Kateřiny Klasnové (VV) umožnila rozeslání volebních lístků voličům do domácností, ale znamenala i další čas na volební kampaň a zviditelnění kandidátů před druhým kolem.

Poslanec Stanislav Křeček, který na jednání zastupoval ČSSD, upozornil, že v případě shody na dvoutýdenní pauze mezi koly volby, by podobný model byl přijat i pro volby do Senátu. Právě v Senátu by se měla 14. března odehrát diskuse o prezidentské volbě, která by mohla situaci dále posunout, uvedli vyjednavači.

Podle jeho stranického kolegy Jeronýma Tejce nepanuje mezi stranami shoda na tom, zda by se mělo prodloužit funkční období prezidenta o rok na šest let. ČSSD při tomto svém návrhu argumentuje úsporami, protože volba hlavy státu by se mohla konat souběžně s jinými volbami. Vzniknou k tomu analýzy.

Strany budou dál jednat i o úpravě pravomocí hlavy státu. Podle Pospíšila je „největší průnik“ v otázce jmenování bankovní rady České národní banky, kde by měl s výběrem zřejmě nově souhlasit Senát. Dál se bude diskutovat i o otázkách případných kontrasignací prezidentských milostí a jmenování vysokých soudních funkcionářů.

„Začíná se rýsovat shoda na tom, že vedle velezrady by byl prezident odpovědný za hrubé porušení Ústavy,“ uvedl Pospíšil. Naopak u trestní odpovědnosti hlavy státu zůstává podle něj „řada otázek“, silnou podporu měl ale návrh aby nynější doživotní prezidentská imunita za trestné činy spáchané v době výkonu mandátu byla omezena právě jen na toto období.

Před dnešním jednáním byl ve hře i druhý volební model, takzvaný australský. Lidé v něm určí pořadí kandidátů a v případě, že žádný z uchazečů o funkci nezíská nadpoloviční většinu, jsou hlasy pro posledního v řadě rozděleny ostatním. Proces se opakuje do té doby, než jeden z kandidátů získá přes 50 procent.