Rozpad společného státu zpečetila měnová odluka | E15.cz

Rozpad společného státu zpečetila měnová odluka

Rozpad společného státu zpečetila měnová odluka
Československá koruna
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Jana Havligerová

Půlnocí ze sedmého na osmého února 1993 pozbyla platnosti česko-slovenská dohoda o měnové unii, koruna československá přestala existovat. Vznik nezávislých národních měn ohlásil v televizním vystoupení tehdejší premiér Václav Klaus.

Měnová odluka se krátce po vzniku dvou nástupnických států bývalé federace stala nezbytnou. Český finanční sektor tehdy charakterizoval přebytek fi nanční hotovosti v bankách, rostly úspory obyvatel i podniků. Na Slovensku to bylo přesně opačně. Banky hotovost postrádaly, a přitom nebývale rostl tlak na poskytování úvěrů. Neúnosná byla souběžná existence jedné měny a dvou centrálních bank.

Premiér Klaus, tehdejší guvernér centrální banky Josef Tošovský i ministr financí Ivan Kočárník sice vždy označovali měnovou odluku za technické opatření, jehož cílem je přeměnit koruny československé na stejně plnohodnotné rovnocenné koruny české, ale v sázce byla především důvěra lidí v měnu, stabilita jejich příjmů a úspor. Operace, kterou ve fi nální fázi zajišťovalo čtyřicet tisíc lidí, byla úspěšná. Následnou výměnu peněz označil český předseda vlády dokonce za happening. 

Stráský: Až Babiš získá dvaapadesát procent, musíme zničit demokracii, nebo ho do smrti poslouchat

Na vzniku nové měny pracoval padesátičlenný tým, při převozu desítek miliard korun asistovala policie i armáda. Celou operaci řídil tehdejší viceguvernér ČNB Pavel Kysilka. Scénář, který připravil, převzalo Slovensko a později české zkušenosti využilo pět zemí východní Evropy, kde se zaváděla národní měna při odluce od rublu.

A něco ze zákulisí

Viceguvernér Kysilka už na kritickou dobu vzpomínal vícekrát. Proto se už dnes například mimo jiné ví, že plán měnové odluky se projednával v půlce ledna na tajném zasedání užší vlády. Poté, co padlo rozhodnutí, se letělo na Slovensko. „Předávali jsme si dokumenty, pili borovičku, jedli guláš a dělali odluku,“ popsal Kysilka jednání v Trenčianských Teplicích. Velkým problémem podle něj bylo zejména načasování celé operace.

Kysilka: Příští ekonomická krize bude mnohem hlubší. Výbušninu máme, překvapí ale roznětka

Z oběhu totiž bylo nutné stáhnout hodně peněz, aby mohly být okolkovány, a hrozil tak kolaps ekonomiky. Samo kolkování měla na starost Komerční banka, jejíž lidé oblepovali staré bankovky ve dne v noci. Jak Kysilka už prozradil, jednou dokonce jeden člověk u kolkování omdlel a rozbil si hlavu. A teprve když mu po pár týdnech sundali obvaz, se zjistilo, že má na čele kolek, který se nemohl najít.

Původní obavy přitom byly značné. Politické debaty směřující k rozdělení federace vyvolaly spekulace s korunou a to devastovalo devizové rezervy centrální banky. Slovenští občané a fi rmy začali peníze přesouvat do Čech. Češi se báli, že zesílí tlak na infl aci a růst cen, Slováci se zase obávali, že slovenské společnosti nebudou mít peníze a to se odrazí na už tak vysoké nezaměstnanosti. Mohlo se také stát, že v momentě, kdy banka spustí odluku, začnou lidé vytahovat na světlo utajené úspory a nebude dost peněz na výměnu.

Rozpad ČSFR: Spory o majetek se uzavřely až po sedmi letech

Přísně tajná operace jako z bondovky

 Na odluku měny měli bankéři k dispozici 160 milionů kolků, ty představovaly dvaasedmdesát miliard korun. Jedinou novou bankovkou tehdy byla dvousetkoruna. Bylo to pětadvacet tisíc svazků po tisíci kusech, tedy za pět miliard korun. Mince a drobné bankovky se nekolkovaly. Navíc tu byly ceniny za 139 miliard korun. V zájmu utajení byly kolky vytištěny v kolumbijské Bogotě. Dokonce ani zaměstnanci Státní banky Československé dlouho netušili, jaký je skutečný obsah 400 beden dopravených letecky do pražské centrály. Pro jistotu se řeklo, že je to zlato.

Také první české bankovky i mince byly z velké části vyrobeny v zahraničí. Představovalo to značný logistický problém, při jehož řešení bylo nutné sáhnout i k nestandardním metodám. Kolony kamionů s mincemi se přes Německo přesouvaly bez policejní ochrany a bez pojištění, piloti vládní letky létali s bankovkami z Newcastlu i za špatného počasí, při kterém bylo ruzyňské letiště pro běžný provoz uzavřeno.

Přichází rok osmiček. Masarykovské ideály znějí z úst politiků i po sto letech

Stahované federální bankovky se po kontrole počtu a pravosti pálily v kralupské chemičce, zatímco neplatné mince byly prodány jako šrot fi rmám obchodujícím s barevnými kovy. Část stahovaných peněz byla před zničením uložena v bývalém raketovém silu v Brdech, které kdysi sloužilo sovětské armádě. Okolkovány byly bankovky v hodnotě 62 miliard korun (bankovky o nominální hodnotě 1000 Kčs, 500 Kčs a 100 Kčs) a dále byly vyrobeny bankovky 1000 Kčs s natištěným kolkem v celkové hodnotě třiceti miliard. Na plný plyn začala centrální banka pracovat na odluce od října 1992 do ledna 1993.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!