Ústavní soud odročil jednání o Lisabonu na 3. listopadu

Odklad rozhodnutí tak zkomplikuje situaci české vládě, která bude na zasedání Evropské rady 29. a 30. října jednat s Evropskou unií o podmínkách prezidenta Václava Klause.

Na začátku projednávání neuspěla skupina senátorů neuspěla s námitkou podjatosti proti předsedovi Ústavního soudu a zpravodaji v kauze Lisabonské smlouvy Pavlu Rychetskému. Podle právníka senátorů Jaroslava Kuby je Rychetský podjatý kvůli tomu, že se před časem setkal s německým velvyslancem Johannesem Haindlem. Plénum Rychetského ale vyloučit odmítlo.

Rychetský s Haindlem jednal v září. Podle předsedy ÚS diplomata zajímalo, jak dlouho bude soudu trvat, než vyhlásí nález. Rychetský na schůzce nic špatného neviděl. To nyní v uzavřeném hlasování potvrdilo i plénum soudu.

Jednání pak zbrzdilo doplnění senátorského návrhu, se kterým přišel právník Kuba. Rychetský to přijal se zjevnou nelibostí - senátoři měli prý dost času na to, aby výhrady zformulovali předem. „Ústavní soud se s tím samozřejmě vypořádá, ale nemohu si odpustit poznámku, že toto jednání je na pokraji obstrukce,“ uvedl Rychetský.

S doplněním přišel i zástupce prezidenta Václava KlauseAleš Pejchal. Pouze však zopakoval Klausovy otázky, které zazněly už při prvním projednávání Lisabonské smlouvy. Ptal se mimo jiné, zda zůstane ČR svrchovaným státem a plnoprávným subjektem. Také jej zajímá, zda má Listina základních práv EU právní status mezinárodní smlouvy a zda EU zůstává i po ratifikaci Lisabonské smlouvy mezinárodní organizací.

„Máme to vnímat jako dotazník?“ reagoval překvapeně na dotazy Rychetský. Soud podle něj výkladovou pravomoc nemá. „Je to reakce pana prezidenta na návrh senátorů. Vnímá to tak, že tento návrh by měl být posuzován i z těchto aspektů,“ uvedl Pejchal.

Jednání se dále účastnili kancléř prezidenta Jiří Weigl, šéfové obou parlamentních komor Miloslav Vlček a Přemysl Sobotka. Za senátory, kteří se na soud obrátili, vystupuje Jiří Oberfalzer (ODS) a za vládu přijel ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.

První částí jednání je takzvaná zpravodajská zpráva, v níž Rychetský shrne dosavadní řízení, návrh senátorů a vyjádření dalších účastníků. „Lisabonská smlouva je velmi nekvalitní, narychlo sepsaný pseudoprávní předpis, odporující celé řadě principů právního státu,“ uvedli senátoři v návrhu. Pejchal novinářům řekl, že soudu dnes přednese pět základních otázek ke vztahu lisabonské smlouvy a českého právního řádu, které u něj při prvním projednávání smlouvy položil Václav Klaus.

Čtěte také: Pavel Rychetský: proměna soudného politika v soudce politiků

Senátoři snesli řadu výhrad nejen proti Lisabonské smlouvě, ale také proti maastrichtské a římské smlouvě, které Lisabon od základu změní. Způsob a rozsah novelizace je podle návrhu nevhodný. „Novelizace takového rozsahu je v příkrém rozporu s požadavky dostatečné srozumitelnosti a přehlednosti právního předpisu,“ stojí v návrhu.

Velká část námitek se týká údajného omezení svrchovanosti Česka a přenosu pravomocí na unii. „Kolik pravomocí musí zůstat orgánům ČR, aby nedošlo k porušení ústavy? Tři čtvrtiny? Dvě třetiny? Polovina? Desetina? Na to dosud nikdo nedal odpověď,“ tvrdí senátoři. Vadí jim také to, že smlouva poskytuje základ pro budování společné evropské obrany.

Další výhrada směřuje proti úpravě možnosti vystoupení členské země z unie. Právě tuto možnost Ústavní soud při prvním přezkoumávání zmínil jako důkaz trvající suverenity. Senátoři upozorňují na to, že stát musí o odchodu vyjednávat, přičemž ostatní země mohou klást podmínky a vyvíjet politický tlak. „Dokonce ani tak totalitní stát, jakým byl bývalý Sovětský svaz, formálně možnost vystoupení (svazové republiky) nikdy nijak neomezoval,“ poukázali senátoři.

Při loňském prvním přezkoumávání Lisabonské smlouvy, které navrhl Senát, soudci Ústavního soudu žádný rozpor s ústavou nezjistili. Tehdy však zkoumali jen několik kontroverzních pasáží. Nyní senátoři požadují celkové přezkoumání.