Sněmovna se blíží schválení rozsáhlé novely o vysokých školách

Sněmovna se blíží schválení rozsáhlé novely o vysokých školách
15. října 2015 • 15:00
Fungování vysokých škol se patrně změní. Sněmovní školský výbor dnes doporučil poslancům schválit s některými úpravami novelu vysokoškolského zákona, která mimo jiné zavádí nová pravidla pro akreditace studijních oborů, systém hodnocení kvality škol a sociální stipendia. Pojednává taky o odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatcích za uznávání vzdělání nebo o působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku.

Na doporučení výboru se do novely dostane možnost, aby se mimořádným profesorem stal odborník ze zahraničí, jenž by mohl působit i jako garant studijního programu, nebo významný odborník s dvacetiletou praxí.

Pozmění se také úprava rady pro vnitřní hodnocení vysoké školy a práv fakult. Sociální stipendium, která mělo vládním návrhem vzrůst z 1620 na 2100 korun, se má nově počítat z minimální mzdy. Policejní akademie by neměla být samostatná, ale měla by spadat pod ministerstvo vnitra.

Úpravy připravilo ministerstvo školství a vycházejí z některých poslaneckých pozměňovacích návrhů. „Cílem bylo na základě konzultací dojít ke konsensuálnímu řešení některých problémů,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Neúspěšné návrhy

Mnohé návrhy poslaneckých změn členové výboru nepodpořili. Patří k nim návrhy Simeona Karamazova (ODS), jenž chtěl dát fakultám výslovné oprávnění vystupovat jako zadavatel veřejné zakázky a akademickým senátům pravomoc schvalovat vnitřní předpisy veřejné vysoké školy.

Neuspěl ani předseda výboru Jiří Zlatuška (ANO) s požadavkem, aby akademický pracovník musel mít předběžný souhlas rektora domovské vysoké školy k působení na jiné vysoké škole. „Stávající stav podporuje praxi 'létajících' učitelů, kteří nedůvodně zmnožují počty vysokých škol v podstatě pouze za účelem dodatečného výdělku,“ uvedl Zlatuška ve zdůvodnění.

Studenti UJAK o práci nepřijdou, ministerstvo vyjednalo výjimku

Poslanci budou moci své návrhy uplatnit i ve druhém sněmovním čtení. V něm by se mělo jednat taky o požadavku Anny Putnové z TOP 09 na rozšíření počtu členů akreditační komise z 15 na 21, a to i o zástupce profesních svazů. Pro větší nezávislost by měli mít členové pevný plat a měli by být jmenováni premiérem na návrh Sněmovny.

Nyní je podle Putnové komise prakticky organizační složkou ministerstva školství. „Považuji to za nepřijatelné,“ řekla. Valachová tyto návrhy nezavrhla, chce o nich dál jednat.

Větší samostatnost

Vysoké školy by díky novému modelu z vládní předlohy měly být samostatnější. Nový akreditační úřad by nevydával doporučení ministerstvu, ale rovnou povolení, a to nikoli pro studijní obory, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy.

Návrh se také zabývá jmenováním profesorů, které ponechává v kompetenci prezidenta. Ve sněmovním systému už je návrh předsedy ODS Petra Fialy, který by pravomoc přenesl na rektory a zakotvil by možnost odvolání proti rozhodnutí. Podle nynějších informací je pravděpodobné, že tuto změnu by dolní komora, pokud ji bude Fiala prosazovat, neschválila.

Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání má asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety, na počátku tisíciletí to byla desetina. Počet studentů se v minulých letech proto zvyšoval. Zatímco před 15 lety vysoké školy přijaly 35 250 posluchačů a posluchaček, loni jich vzaly 65 580.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!