Sněmovna vyzvala vládu, aby zablokovala zavedení mechanismu pro přerozdělování azylantů | E15.cz

Sněmovna vyzvala vládu, aby zablokovala zavedení mechanismu pro přerozdělování azylantů

Sněmovna vyzvala vládu, aby zablokovala zavedení mechanismu pro přerozdělování azylantů
Poslanecká sněmovna
• 
ZDROJ: Foto Blesk - Jaroslav Šimáček

ČTK

Vláda by při projednávání unijní reformy azylové politiky měla zablokovat zavedení mechanismu pro přerozdělování uchazečů o azyl v rámci států EU. Vyzvala ji k tomu Sněmovna. Odpovědnost za udělování azylu by si podle ní měly ponechat pouze členské státy.

"Sněmovna důrazně odmítá návrh Evropské komise na zavedení takzvaného korekčního přidělovacího mechanismu a na něj navázané finanční sankce," shodla se dolní komora po celodenním jednání o azylové reformě.

Na tomto postoji se dohodli zástupci všech devíti sněmovních frakcí a Sněmovna jej přijala téměř jednomyslně hlasy 163 ze 165 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti. SPD, ODS, KSČM či KDU-ČSL kvůli tomu rezignovali na své návrhy.

Dolní komora vybídla vládu, aby při vyjednávání v EU prosazovala jednomyslné schvalování změn azylové politiky. Důvodem byla zkušenost se zavedením kvót na uprchlíky, které EU schválila pouze většinově přes odpor Česka a dalších zemí. Těm za nedodržování kvót nyní hrozí unijní sankce. Sněmovna naopak podpořila zamýšlené změny azylového systému EU, které by měly do budoucna zabránit zneužívání azylových režimů členských zemí EU a urychlit návrat neúspěšných žadatelů o azyl do země původu.

Hlavní proud migrantů do Evropy vysychá, ubylo jich o polovinu

O celodenní debatu k azylové politice EU se postarali hlavně poslanci SPD, kteří postupně prezentovali s rozličnými přirovnáními a opakujícími se argumenty svůj nesouhlas s reformou či migračními kvótami. Například podle Ladislava Španěla (SPD) "se bruselská administrativa definitivně odkopala a v plné nahotě ukázala svou arogantní politiku vůči členským státům EU".

"Kvóty byrokraticky nařízené jsou nesmírná blbost a základní politický omyl Evropské unie," souhlasil někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Podle něj by ale čeští zástupci o tom měli s EU seriózně politicky jednat a nechovat se směšně populisticky jako "malé dítě na nočníčku, které řve na maminku: 'Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, nechci udělat'". Proti tomu se ohradila poslankyně SPD Ivana Nevludová. "Víme, co více než půl milionu našich voličů chce, proč tady sedíme a proč ten mandát máme. My opravdu tady neječíme, neexhibujeme," uvedla.

Evropská komise podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa "dělá jeden podraz po druhém právě vůči základním principům výstavby Evropy" a měla by se starat o řešení příčin migrace než o kvóty. Ondřej Benešík (KDU-ČSL) poukazoval na to, že za vlády nynějšího prezidenta Miloše Zemana přijalo Česko bez újmy na 50 tisíc uprchlíků, zatímco nyní o azyl v ČR žádá jen zhruba 1450 lidí.

Evropská komise podala na Česko, Polsko a Maďarsko žalobu kvůli přerozdělování migrantů

Komise předložila návrh reformy azylových pravidel EU v květnu 2016. Původní představa obsahovala relokační mechanismus jako pojistku, pokud by některý členský stát nezvládnul výrazný příliv migrantů jinými prostředky. Dosud se nepovedlo najít kompromis mezi postoji zemí odmítajících kvóty a státy jako Německo či Itálie, kde má nějaká forma mechanismu podporu. Slovensko či Malta při jednáních pracovaly s představou "pružné solidarity", kdy by státy místo přebírání žadatelů o azyl například více přispívaly finančně. Žádný z dojednávaných kompromisů nakonec neuspěl.

Loni v říjnu šéf summitu EU Donald Tusk označil kvóty za nefunkční koncept, který země unie jen zbytečně dělí. Šéfové států a vlád se poté dohodli, že ohledně azylové reformy budou hledat konsensuální řešení, úkol má nyní na bedrech Bulharsko jako nová předsednická země.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!