Sobotka podporuje nasazení pohraničníků do států Unie i bez jejich souhlasu

Sobotka podporuje nasazení pohraničníků do států Unie i bez jejich souhlasu
17. prosince 2015 • 17:53
Česko podporuje možnost případného nasazení evropské pohraniční stráže do států na kraji schengenského prostoru i bez jejich souhlasu. Opatření by mělo být pojistkou proti silné migrační vlně, kterou by hraniční země osmadvacítky nedokázala zvládnout. Novinářům to dnes v Bruselu před jednáním Evropské rady řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko na okraji schengenského prostoru neleží, je obklopeno dalšími státy tohoto společenství.

„My prostě nemůžeme být rukojmími zemí, které leží při vnější schengenské hranici, neplní si nebo si nemohou plnit své povinnosti z nějakého důvodu. Tady musí existovat pojistka,“ uvedl Sobotka. Podle něj dnešní diskuse ukáže, jakou má návrh podporu.

O opatření budou jednat na své schůzce i zástupci zemí Visegrádu. Česká republika dlouhodobě klade důraz na důkladnější ochranu vnější hranice Evropské unie a zachování volného pohybu bez kontrol mezi zeměmi osmadvacítky. Naopak odmítá kvóty na přerozdělování uprchlíků, prosazuje dobrovolnost.

Země visegrádské skupiny (V4) po své schůzce ve společném prohlášení vyzvaly „všechny skutečné přátele Schengenu“, aby se připojili k návrhům na ochranu vnějších hranic unie. Potřeba je podle nich „společná odhodlaná a jednotná akce“. Očekávají, že začnou plně fungovat hotspoty s registrací a odebíráním otisků prstů příchozích, u nich by měla být i detenční zařízení pro zajištění uprchlíků.

Sledování situace

Evropská pohraniční stráž by podle Sobotky migrační tok v hraniční zemi a její kapacitu zvládat situaci monitorovala, na případné zhoršení by upozorňovala. Ještě předtím uvedl, že bez „kontroverzních řešení“, jako je nasazení evropských pohraničníků do státu bez jeho souhlasu, není možné migraci regulovat. Český premiér podotkl, že v Řecku zatím stále nefungují všechny hotspoty a zemí proudí uprchlíci bez registrace.

Sobotka se domnívá, že by si větší podporu Evropské unie - a to i finanční - zasloužily země, které se snaží příliv uprchlíků zvládat. Jmenoval Makedonii. Důvod k navyšování kvót a přijímání dalších uprchlíků nad dohodnutá čísla Sobotka nevidí. „Nemá cenu, abychom vršili nové a nové závazky a pak se ukázalo, že nikdo nic nedělá,“ řekl Sobotka novinářům.

Česká vláda souhlasila s tím, že republika přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Zhruba 1100 lidí by měla Česká republika převzít od zemí Evropské unie s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě a 153 křesťanských uprchlíků z Iráku.

Dohoda s Tureckem

Rakouský kancléř Werner Faymann už dřív řekl, že by Evropská unie mohla případně převzít ještě od Turecka až 50 tisíc syrských uprchlíků, pokud Turci pomohou omezit migrační tok. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes v Bruselu uvedla, že si umí představit „určité kontingenty“, které pak členské země přijmou - na dobrovolné bázi. Podle Sobotky by se Česko zapojilo tehdy, pokud by si mohlo uprchlíky započítat do už stanovených kvót.

„Tohoto procesu se nemusí každý účastnit, ale není to také žádné uzavřené fórum. Každý členský stát, který na tom chce spolupracovat, je srdečně zván,“ řekla novinářům po jednání zástupců několika unijních států s tureckým premiérem Merkelová.

Podle Faymanna by se ale neměl žádný člen unie zříkat odpovědnosti, společné by prý mělo být zajištění pořádku na vnější hranici i dělení uprchlíků. „Když se mi to hodí, jsem pro Evropu, a když se mi to zrovna nehodí, tak jsem proti ní. Tak to nejde. Všech 28 zemí by to mělo nést společně. Tři samotné země za celou EU, to nefunguje,“ řekl novinářům Faymann.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!