Sobotka: Sankce poškodily ruskou ekomiku, chování Moskvy ale nezměnily | E15.cz

Sobotka: Sankce poškodily ruskou ekomiku, chování Moskvy ale nezměnily

Sobotka: Sankce poškodily ruskou ekomiku, chování Moskvy ale nezměnily
Premiér Bohuslav Sobotka
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se před poslanci vyslovil se pro odklad zavedení zpřísněných sankcí v závislosti na tom, jak se bude dodržovat příměří na východní Ukrajině. Sankce Evropské unie totiž podle něj poškodily ruskou ekonomiku, chování Ruska ale nezměnily, řekl poslancům. Odklad byl tak byl vhodným gestem a Evropská unie by měla jednoznačně podpořit pokračování dialogu. Zástupci pravicové opozice postoje vládních představitelů kritizovali.

Sobotka ve Sněmovně opět zpochybnil účinnost protiruských sankcí, za což ho již dřív kritizovali zástupci TOP 09 a ODS. Tyto strany kvůli tomu podnítily svolání dnešní mimořádné sněmovní schůze. Spirála sankcí a spirála růstu napětí nemůže vyřešit podstatu sporu na východní Ukrajině, uvedl premiér. Řekl také, že restrikce stmelily ruskou společnost kolem prezidenta Vladimira Putina, přičemž podle Sobotky nemají podporu ani u ruské opozice.

Podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga je ukrajinský konflikt válkou Ruska proti Ukrajině a ve skutečnosti proti celé EU. Její příčinou podle něho totiž bylo uzavření asociační smlouvy mezi unií a Ukrajinou. Válka podle bývalého ministra zahraničí vyžaduje oběti a Česko by mělo být v první řadě těch, kteří bojují proti agresi. „Aspoň jsme se pořádně zostudili,“ poznamenal Schwarzenberg.

Předseda ODS Petr Fiala volal po zahraniční politice, která ochrání české zájmy a bezpečnost. Vláda si podle něho nepřipouští nebezpečí konfliktu pro Česko a situaci na východní Ukrajině podceňuje. Rusko podle Fialy postupuje proti mezinárodnímu řádu a porušuje mezinárodní závazky. Předseda ODS varoval, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou má všechny rysy potenciálního světového konfliktu.

Vývozci by přišli o miliardy, hájí se premiér

Ministerský předseda hájil postup vlády při vyjednávání nového zpřísnění sankcí. Sobotka si vysloužil kritiku i za to, že si po jednání Evropské rady koncem srpna veřejně dopředu vyhradil právo dát k budoucímu návrhu připomínky. Připomněl, že v tu dobu nebyla známa jeho podoba, a tedy ani dopady na českou ekonomiku.

Připomínky vznesla podle Sobotky řada zemí, české se týkaly omezení strojírenského exportu a vývozu technologií pro zpracování ropy. Pokud by nebyly zohledněny, podle premiéra by v případě obráběcích strojů byl výpadek exportu kolem tří miliard korun a v případě technologií pro ropný průmysl kolem pěti miliard korun ročně. „Jsem přesvědčen o tom, že vláda postupovala odpovědně, postupovala jako vláda suverénního státu,“ uvedl. V takzvané ukrajinské krizi jde podle něho o geopolitické ambice a problém může vyřešit jen diplomacie.

Komunisté varují před sankční spirálou

Předseda KSČM Vojtěch Filip soudí, že pokud budou uplatněny unijní sankce a ruské protisankce, bude to pro Česko zničující. Debata by měla být podle něho o tom, jak by unie mohla přispět k tomu, aby příměří na východě Ukrajiny bylo co nejdelší a aby konflikt skončil dohodou a dalším demokratickým vývojem.

Za cestu do pekel pro Česko označil sankce šéf Úsvitu Tomio Okamura. Podle něj není moudré opustit ruské trhy jen kvůli „podpoře pučistů z Majdanu, kteří vraždí své spoluobčany.“

Výběr dosavadních sankcí EU proti Rusku
DIPLOMATICKÁ OPATŘENÍ A DALŠÍ KROKY

- Summit EU vyzval 16. července Evropskou investiční banku (EIB), aby pozastavila podpisy nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.

- Summit lídrů vyspělých ekonomik ze skupiny G7, který se konal 4. až 5. června náhradou za zrušené setkání, jež se mělo ve stejném termínu ještě za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina odehrát v ruském letovisku Soči, podpořil přerušení vyjednávání o připojení Ruska k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a k Mezinárodní agentuře pro energii (IEA).

- Byl zrušen summit EU-Rusko a nemají se konat ani dvoustranné schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni. Přerušena byla rovněž jednání o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. Summit EU v červenci také vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit. Projekty týkající se výhradně přeshraniční spolupráce a občanské společnosti budou zachovány.
ZMRAZENÍ MAJETKU A VÍZOVÉ SANKCE

- Zmrazení majetku a vízové sankce se týkají 95 osob, 23 subjektů má zmrazen majetek v EU. Postiženi jsou jedinci, kteří jsou odpovědni za akce narušující územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny, či firmy, jež měly prospěch z ruské anexe Krymu: například nezákonně převzaly tamní majetek patřící ukrajinským společnostem.
RESTRIKCE ZA ANEXI KRYMU A SEVASTOPOLU

- Jako výraz nesouhlasu s nezákonnou anexí Krymu a Sevastopolu EU zavedla sankce na dovoz zboží vyráběného na Krymu nebo v Sevastopolu, pokud toto zboží nemá ukrajinský certifikát.

- Zároveň EU vyslovila zákaz nových investic v dopravě, telekomunikacích a energetice a v oblastech využívání ropy, zemního plynu a minerálních zásob. Zařízení vztahující se k těmto sektorům nebudou dovážena na Krym a do Sevastopolu a nebudou ani poskytovány příslušné finanční služby.
EKONOMICKÉ SANKCE

- Občané a společnosti členských států EU nesmějí nakupovat či prodávat nové dluhopisy, vlastní kapitál a další finanční nástroje se splatností delší než 90 dnů, vydané pěti ruskými bankami vlastněnými státem nebo jejich pobočkami. Není také povoleno poskytovat investiční služby pro tyto subjekty nebo s nimi obchodovat.

- Embargo na dovoz a vývoz zbraní a vojenského materiálu do Ruska a z něj, vztahující se na všechny položky společného vojenského seznamu EU.

- Zákaz vývozu zboží a technologie dvojího užití, vojenského i civilního, do Ruska nebo pro ruskou armádu, včetně všech položek na seznamu zboží dvojího užití EU.

- Vývoz vybavení a technologie pro energetiku do Ruska musí nejdříve schválit příslušné úřady členských států. Bude zakázán export zařízení určených k průzkumu a těžbě ropných ložisek v hlubokých vodách, průzkumu a těžbě arktické ropy a projektů na těžbu břidličného plynu v Rusku.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!