Stát musí znát původ majetku nad sedm milionů korun, rozhodla vláda

aktualizováno Vláda schválila návrh zákona o prokazování původu majetku. Podle ministerstva financí by finanční správa měla mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní. Původně MF navrhovalo hranici neevidovaného majetku ve výši deset milionů korun.

 Andrej Babiš
18.5.2015 14:32   |  

Ministerstvo již dříve upozornilo, že v případě tohoto návrhu nejde o novou plošnou povinnost pro občany ani o majetkové přiznání. Cílem je podle něj rozšířit možnosti správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě sankce. Normu ještě musí schválit parlament a podepsat prezident.

„Zákon nezavádí plošné majetkové přiznání, je to nová kompetence finanční správy. Osobně neočekávám díky zákonu nějaké zázračné příjmy do státního rozpočtu. Je to zákon, který doplňuje pouze boj proti daňovým podvodům,“ uvedl po jednání vlády ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Zákon nezavádí plošné majetkové přiznání, je to nová kompetence finanční správy

„Vláda schválením zákona o prokazování původu majetku plní jeden ze svých klíčových závazků, jedná se o jeden z nejvýznamnějších kroků v boji proti daňovým únikům a daňovým podvodníkům za poslední roky,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, měla by platit od ledna 2016.

Podle premiéra stát ale neví, kolika lidí by se opatření mohlo dotknout. „Kdybychom věděli, koho se to má konkrétně týkat, tak by ten institut nebyl zapotřebí. Tady jde o to, aby finanční správa, když dostane takovou informaci, aby ji mohla vyhodnotit odpovídajícím způsobem. Ona ji dnes, když se objeví majetek, kterému neodpovídají příjmy, nemá,“ uvedl.

V souvislosti s tímto zákonem se rovněž mění zákon o dani z příjmu a trestní zákon. Za trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, který se využívá v exekučních řízeních, v něm MF navrhuje zvýšit maximální sazbu z jednoho na tři roky a výslovně doplnit peněžitý trest.

Finanční správa zjistí celý majetek včetně dluhů

Finanční správa podle návrhu bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, což v návrhu zákona označuje jako jmění. V případě příjmů bude zkoumat celkový příjem, tedy zdanitelný, osvobozený od daně i nepodléhající dani. Následně porovná nárůst jmění a příjmů, o kterých finanční správa ví. Majetek, jehož hodnota nebude odpovídat příjmům, bude zdaněn, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů a především jejich zdanění.

Anketa

Pomůže prokazování původu majetku zlepšit výběr daní?

ano   44% ne   56%

V anketě hlasovalo 234 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

Pokud daňový poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než dva miliony Kč, správce daně stanoví daň podle tzv. zvláštních pomůcek. To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku. Současně se stanovením daně předepíše penále až 100 procent. Pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 procent. V případě vyměřené daně do dvou milionů by mělo být penále 20 procent, což je standardní výše podle daňového řádu.

Finanční správa bude moci zjišťovat původ majetku i dále do minulosti. Daň ovšem může vyměřit podle zákona jen tři roky zpětně. Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Stanovená hranice sedm milionů korun pro neevidovaný majetek je podle Sobotky koaličním kompromisem, když ČSSD navrhovala pět milionů a ministerstvo financí deset milionů korun.


Přečtěte si rozhovor s předsedou poslanců ČSSD: Majetková přiznání nebudou státní šikanou, říká Roman Sklenák


Finanční správa bude v rámci zjišťování původu majetku moci požadovat takové prohlášení. Pokud v něm poplatník uvede lživé údaje anebo žádné, bude mu hrozit trestní stíhání.

Finanční správa podle návrhu bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, což v návrhu zákona označuje jako jmění. V případě příjmů bude zkoumat celkový příjem, tedy zdanitelný, osvobozený od daně i nepodléhající dani. Následně porovná nárůst jmění a příjmů, o kterých finanční správa ví.

Majetek, jehož hodnota nebude odpovídat příjmům, bude zdaněn, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů a především jejich zdanění.

Zvláštní pomůcky

Pokud daňový poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než dva miliony korun, správce daně stanoví daň podle tzv. zvláštních pomůcek.

To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku. Současně se stanovením daně předepíše penále až 100 procent. Pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 procent. V případě vyměřené daně do dvou milionů by mělo být penále 20 procent, což je standardní výše podle daňového řádu.

Finanční správa bude moci zjišťovat původ majetku i dále do minulosti. Daň ovšem může vyměřit podle zákona jen tři roky zpětně. Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku.


Čtěte také:

Martin Čaban: Boj o majetek, minulost a Ústavu

Zákon na prokazování původu majetku bude v září, slibuje Babiš

Babiš: U zjišťování původu majetku se zvýší role finanční správy

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během inspekce po armádních postech v Donbasu dostal pod palbu separatistů. V Potvrdil to mluvčí protipovstalecké operace Andrij Lysenko. K… více

Komerční prezentace
Mobilní web