TOP 09 podpoří fiskální pakt, pokud se jím vláda bude řídit

TOP 09 podpoří fiskální pakt, pokud se jím vláda bude řídit
13. května 2014 • 13:00
Opoziční TOP 09 podpoří schválení fiskálního paktu a do budoucna i návrhy státních rozpočtů, které budou v souladu s požadavky paktu. Strana má ale jednu podmínku - vláda se musí pravidly o rozpočtové kázni opravdu řídit.

Vláda podle TOP 09 musí během projednávaní paktu v Poslanecké sněmovně mezi prvním a druhým čtením oznámit EU, že se hodlá již nyní řídit pravidly hlídajícími rozpočtovou kázeň. Fiskálním paktem se začne sněmovna zabývat zřejmě ve středu. Smlouvu bude nutné schválit v Parlamentu ústavní většinou.

„Pokud se vláda přihlásí mezi prvním a druhým čtení k tomu, že má úmysl, aby se na ní vztahovaly požadavky na dluhovou brzdu i strukturální deficit, může počítat s naší podporou,“ uvedl Kalousek. TOP 09 pak podle něj podpoří i všechny návrhy rozpočtů, které budou vyhovovat této mezinárodní smlouvě.

Fiskální pakt
Fiskální pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Podle Konvergenčního programu by se strukturální deficit měl pohybovat v následujících letech kolem 1,7 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí podle paktu snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně. Česko má dluh pod 60 procenty.

Sobotka: Pravidly paktu se budeme řídit až po přijetí eura

Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Pozice ČR je podle něj srovnatelná s pozicí Polska, Švédska nebo Litvy. Podle Kalouska jde o paradoxní situaci, kdy vláda Petra Nečase (ODS) nechtěla k paktu přistoupit, ale dodržovala ho, zatímco Sobotkova vláda to dělá opačně.

Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Předseda ČSSD Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).

Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období.

Autor: ČTK, pav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!