Lisabon je v souladu s ústavou, Klaus může podepsat

„Tímto nálezem jsou vyvráceny pochybnosti o souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem a odstraněny formální překážky její ratifikace. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání,“ konstatoval soud v nálezu, který podpořilo všech 15 soudců.

Soudci odmítli tvrzení, že smlouva prohloubí „demokratický deficit“ unie a ohrozí suverenitu Česka. „Přenesení určitých kompetencí státu, které vyvěrá ze svobodné vůle suveréna a bude nadále vykonáváno za jeho účasti předem dohodnutým, kontrolovaným způsobem, není pojmovým oslabením svrchovanosti, ale může naopak ve svých důsledcích znamenat její posílení ve společném postupu integrovaného celku,“ stojí v nálezu.

Zatímco napoprvé soud zkoumal jen konkrétní pasáže Lisabonské smlouvy, tentokrát se vyjádřil také k souladu Lisabonu jako celku s českým ústavním pořádkem. S návrhem na celkové přezkoumání obou starších mezinárodních smluv však navrhovatelé neuspěli, protože jde o platné a již ratifikované dokumenty. „Ústavní soud v tomto řízení přezkoumává pouze ta ustanovení maastrichtské a římské smlouvy, která byla Lisabonskou smlouvou změněna,“ uvedl Rychetský.

Soud odmítl také návrh, aby do budoucna stanovil meze přenosu pravomocí na unii. Podle Rychetského jde spíše o politickou otázku, o které mají rozhodnout zákonodárci. „Odpovědnost za tato politická rozhodnutí nelze přednášet na Ústavní soud,“ řekl Rychetský. Teprve již učiněná rozhodnutí zákonodárců může soud teoreticky přezkoumat.

"Obstrukce" příště ÚS tolerovat nebude

Do budoucna soud stanovil nové pravidlo pro podávání senátorských a poslaneckých návrhů na přezkoumání mezinárodní smlouvy. Zákonodárci by je měli podávat „bez zbytečného odkladu“. „To pochopitelně neznamená ihned,“ ujistil Rychetský. V nálezu však zaznívá obava z „nevážných nebo obmyslných návrhů“, jejichž účelem je pouze zdržet ratifikaci.

Ani nynější senátorský návrh nebyl podle Rychetského podán se „bez zbytečného odkladu“. Rychetský se vyslovil také proti opakovanému rozšiřování a doplňování návrhů. Podnět směřující proti Lisabonské smlouvě byl doplněn postupně dokonce třikrát. Tentokrát to ještě soud akceptoval, příště prý bude přísnější. „Napříště by takové doplnění nutně stíhal závěr o jeho opožděnosti a ÚS by je bez dalšího odmítl,“ upozornil Rychetský.

Na řadě je Klaus

Ukončení řízení před ÚS bylo poslední podmínkou pro prezidentův podpis. Klaus kvůli výhradám k Lisabonu prosadil pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU. Obával se prolomení Benešových dekretů. Další podmínky k ratifikaci prý klást nebude.

V pořadí druhý přezkum Lisabonské smlouvy si vyžádala skupina senátorů. Jejich zástupce Jiří Oberfalzer (ODS) již avizoval, že se možná obrátí na evropské soudy. Senátoři chtějí napadnout způsob, jakým soud smlouvu projednával.

Vyhlášení naslouchá Oberfalzer s právníkem Jaroslavem Kubou. Vládu zastupuje ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, obě komory parlamentu vyslaly do Brna své předsedy, tedy Miloslava Vlčka (ČSSD) a Přemysla Sobotku (ODS). Za prezidenta jedná právník Aleš Pejchal, jehož doprovází kancléř Jiří Weigl.

Lisabonská smlouva novelizuje starší římskou a maastrichtskou smlouvu a reformuje unijní instituce a rozhodovací mechanismy. Smlouva má řadu kritiků, podle nichž je Lisabon zárodkem evropské federace a přenáší nepřípustně velký díl rozhodovacích pravomocí z národních vlád na unii.

Při prvním přezkoumávání klíčových pasáží smlouvy, které si vyžádal Senát, čeští ústavní soudci nenašli žádný rozpor s ústavou. Většina odborníků proto očekávala, že dnes soudci rozhodnou stejně.

Českou výjimkou z Listiny základních práv EU se ve čtvrtek a v pátek zabýval summit EU a českým požadavkům vyhověl. Výjimka se však stala rozbuškou na vnitropolitické scéně. Kritizuje ji sociální demokracie i odbory. Domnívají se, že výjimka sníží ochranu práv a svobod Čechů. Vláda to popírá.

V okolí soudu se dnes sešli kritici i zastánci lisabonské smlouvy. Na Komenského náměstí demonstrovalo asi 15 členů strany Moravané, kteří podporují prohloubení evropské integrace. Policisté vykázali od soudu také asi desítku příznivců Strany svobodných občanů a tři zástupce Národní strany. Obě skupinky se vyslovily proti Lisabonu.