Ústavní soud obdržel stížnost SZ, VV a SNK ED na volby v Praze

Důvodem je důležitost volební agendy. Neexistuje žádná lhůta pro rozhodnutí soudu. Politicky ožehavé kauzy však ÚS většinou rozhoduje rychleji než ostatní podněty. Ústavní stížnost je poslední možností jak zvrátit výsledek voleb v Praze a povolební uspořádání. Svůj záměr obrátit se na ÚS strany avizovaly už dříve. Jejich návrh na zneplatnění voleb totiž zamítl 11. listopadu Městský soud v Praze. V odůvodnění konstatoval, že stejnou stížnost již strany předložily Nejvyššímu správnímu soudu, který ji zamítl. S jeho rozsudkem se městský soud ztotožnil.
Pravidla, podle kterých lidé volili do pražského zastupitelstva, byla podle stěžovatelů účelová. Poukazují například na to, že některé politické subjekty získaly přes pět procent hlasů, přesto nedostaly žádný mandát (jednalo se o Stranu zelených a Evropské demokraty, tyto strany byly na společné kandidátce a získaly 5,9 %, ale také VV s 5,66 % - pozn. redakce).

„Zákon o volbách do zastupitelstev obcí sice umožňuje rozdělit Prahu na více volebních obvodů, ale ustanovení zákona bylo zneužito k jinému účelu, než pro který jej zákonodárce do zákona zapracoval,“ uvedli zelení v prohlášení. Podle nich je navíc v rozporu s ústavou způsob, jakým byly vedeny hranice volebních obvodů, kolik mandátů bylo určeno pro každý obvod a to, že Praha byla rozdělena těsně před volbami.

Předseda zelených Ondřej Liška proto věří, že Ústavní soud se bude stížností zabývat „velmi pečlivě“.Strany bude právně zastupovat před Ústavním soudem Pavel Uhl. Ten chce dosáhnout zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze, který ponechal výsledky voleb v platnosti. Druhým cílem návrhu je zrušení části zákona o volbách do obecních zastupitelstev. Zastupitelstvo podle stížnosti může rozhodnout o rozdělení města na menší obvody velmi krátce před volbami, což nedává ostatním stranám čas na přípravu. Podle nového pražského primátora Bohuslava Svobody Praha vyčká rozhodnutí Ústavního soudu.

Pokud by Praha byla sloučena v jeden volební obdod, tak jako tomu bylo před čtyřmi roky, získali by občanští demokraté o čtyři mandáty méně, ČSSD pak o jeden mandát. Vznik současné modro-oranžové koalice ODS a ČSSD by v tomto případě pak nebyl zřejmě uskutečnitelný. Dohromady mají tyto strany totiž v 63členném zastupitelstvu celkem 34 křesel.