V senátních volbách se letos hraje i o budoucí volbu hlavy státu

V těchto senátních volbách tedy nepřímo jde o volbu příštího prezidenta. Rozhodovat se také bude, zda pravice udrží či ztratí kontrolu nad horní komorou. Pokud o svou vládu nad Senátem přijde, pak musí počítat s tím, že levice bude moci docela významně brzdit reformy Nečasovy vlády.

Šanci ovládnout Senát levice má. Sociální demokraté dnes mají v horní komoře devětadvacet křesel, komunisté tři. A hlavně, ČSSD žádný z těchto mandátů nemusí obhajovat, pokud by tedy zvítězila více než v devíti obvodech, bude hrát v Senátu prim. Naopak pravice obhajuje téměř všechny mandáty, které se letos volí. Nejvíc pak občanští demokraté, ti musejí bojovat o devatenáct postů.

ČSSD se také do senátních voleb pokusila nasadit pokud možno co nejznámější tváře. Třeba místopředsedu strany, Zdeňka Škromacha či bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidlu.

Odhadovat výsledky senátních soubojů je ale obtížné. Více než preference strany hraje roli síla osobnosti kandidátů. Volí se ve dvou kolech, a právě druhé kolo dává možnost taktizovat, spojit voličské hlasy na podporu či potření určitého kandidáta.

Z jedenaosmdesáti senátorů křesla obhajuje rovná třetina. O mandáty na další volební období bude bojovat osmnáct občanských demokratů, pět členů TOP 09, dva lidovci, a jeden komunista. Kandidáti se utkají ještě o jedno místo – to, které se uvolnilo rezignací Karla Schwarzenberga.

Naději na úspěch si v letošních volbách dělá největší počet lidí v historii. Na křesla v sedmadvaceti obvodech jich kandiduje 227.

O co strany hrají

ODS

Senátní klub ODS nyní čítá 36 členů. Občanští demokraté však mohou ztratit až polovinu klubu – obhajují totiž osmnáct křesel. Předseda strany Petr Nečas by za úspěch považoval zisk osmi až devíti senátních postů.

TOP 09

Senátní klub TOP 09 tvoří bývalí lidovečtí senátoři, kteří zběhli k nové straně, momentálně má osm členů. Předseda strany Karel Schwarzenberg nechce vyčíslovat zisk a obhajobu kolika křesel by považoval za úspěch. Vyjádřil přání, aby horní komora po volbách nebrzdila vládní reformy, tedy byla pravicová.

ČSSD

ČSSD má v Senátu 29 zástupců, neobhajuje ani jedno křeslo. Pokud by získala 12 dalších, jak by si přál úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka, měla by v horní komoře absolutní většinu 41 celkem z 81 senátorů.

Věci veřejné

Vít Bárta, ministr dopravy a jedna z hlavních postav politické strany Věci veřejné, která zatím nemá v horní komoře parlametu žádného zástupce, by považoval za velký úspěch zisk pěti až sedmi senátorských křesel. „To je náš realistický odhad. Spoléháme hlavně na naše kandidující lékaře,“ dodal.

zvětšit ilustrační foto Autor: čtk, Zdroj: čtk zavřít

Utkají se političky, sportovci, zpěvák i eurokomisař

O Senátu se hanlivě říká, že je odkladištěm vysloužilých politiků. Zakrátko to možná bude platit i o sportovcích a zpěvácích, protože právě těch nalezneme na kandidátních listinách více než v minulosti.

Například ve volebním obvodu Liberec bude obhajovat senátorské křeslo šéf horní komory parlamentu Přemysl Sobotka (ODS) proti zpěvákovi Milanu Drobnému (SPOZ). Ten přiznal, že jeho strana má velice skromný rozpočet, takže Drobný prý musel dokonce prodat své auto, aby mohl kampaň financovat. Naopak Sobotka věnoval část peněz určených na billboardy a tiskoviny na pomoc postiženým záplavami. Na Liberecku je nejvíce vidět právě Sobotka, jemuž bookmakeři Fortuny přiřkli vůbec nejnižší kurz 1,02, a jeho protikandidát z ČSSD Stanislav Eichler.

Na Kutnohorsku se chystá dámský gambit. Utkají se tam hned tři ženy, které po květnových volbách vypadly ze sněmovny: bývalá místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a manželka expremiéra Mirka Topolánka Lucie Talmanová (ODS), exposlankyně zelených Olga Zubová a prozatímní šéfka lidovců Michaela Šojdrová. Spolu s nimi kandiduje i bývalá poslankyně ČSSD Jana Volfová, která tentokrát oblékla dres Strany za životní jistoty. Nejnižší kurz z žen dostala Talmanová. Hlavními favority tohoto volebního obvodu jsou chirurg a lékař záchranné služby Zdeněk Nováček (TOP 09) a místostarosta Čáslavi Jaromír Strnad (ČSSD).

Na Blanensku to vypadá jednoznačně na sportovní klání. Fotbalistovi Karlu Jarůškovi (ODS) se tam snaží šlapat na paty cyklistická legenda Jozef Regec v oranžovém trikotu socialistů. První má kurz 1,65, druhý 2,03.

Jeden z nejzajímavějších soubojů se podle politologa Lubomíra Pány z Vysoké školy evropských a regionálních studií uskuteční ve volebním obvodu Český Krumlov. ČSSD proti současnému senátorovi a starostovi Hluboké nad Vltavou Tomáši Jirsovi (ODS) postavila svého bývalého předsedu, eurokomisaře a expremiéra Vladimíra Špidlu. „Zdá se, že Jirsa nejspíš post obhájí. V opačném případě by se pro Špidlu otevřela možnost stát se vůbec prvním levicovým předsedou českého Senátu,“ řekl politolog.

O senátorovi na Jihlavsku by se mělo rozhodovat mezi bývalým hejtmanem kraje Vysočina Milošem Vystrčilem (ODS) a dlouholetým lidoveckým poslancem Janem Kasalem. Ten si však podle některých pozorovatelů „naboural“ morální kredit spoluprací s Věcmi veřejnými. „Váš senátor pro věci veřejné,“ stojí na Kasalových billboardech. Naopak Vystrčil je mediálně známou osobností s pozitivní odezvou v celém kraji.

V Praze se do Senátu volí ve třech obvodech — Praha 6, Praha 10 a Praha 11. Nejvíce kandidátů přilákala Praha 10. Zde svůj mandát obhajuje senátor a bývalý novinář Jaromír Štětina, který kandiduje za TOP 09. Konkurovat mu bude za ODS nynější starosta této městské části Vladislav Lipovský. Proti nim se postaví Jana Bobošíková ze Suverenity či bývalý ředitel Státní opery Jaroslav Vocelka (VV).

Vedle Sobotky dali bookmakeři nízký kurz 1,15 i Zdeňku Škromachovi (ČSSD), který kandiduje na Hodonínsku. Nižší kurz než 1,5 mají ještě Jiří Stříteský (ODS) na Pardubicku a Jaroslav Palas (ČSSD) na Bruntálsku.

Volby v kostce

» První kolo voleb se koná v pátek 15. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 16. října od osmi do 14 hodin. Případné druhé kolo se koná 22. a 23. října ve stejném čase.
» Do Senátu se volí většinovým volebním systémem. Volič tedy nedává hlas kandidátce politické strany, ale vybírá si z několika konkrétních kandidátů. Pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát více než 50 procent hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.
» Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Volič pak ve volební místnosti vloží do obálky lístek se jménem vybraného kandidáta. Tento lístek se nijak neupravuje. Lístky pro případné druhé kolo voliči nedostanou předem, ale obdrží je až ve volební místnosti.