Veronika Víchová: Ruská otočka předsedy Senátu | E15.cz

Veronika Víchová: Ruská otočka předsedy Senátu

Veronika Víchová: Ruská otočka předsedy Senátu
19. září 2016 • 13:29
Že se za zrušení protiruských sankcí bere prezident Miloš Zeman, není žádná novinka. Postoj šéfa Senátu Milana Štěcha ale překvapivý je.

Při příležitosti nedávné návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové v Praze se nechalo slyšet několik odpůrců protiruských sankcí, že je třeba je zrušit.

Připomeňme, že státy EU se rozhodly uvalit na Ruskou federaci sankce v návaznosti na anexi Krymu a agresi na východní Ukrajině. Obojí stále trvá, nicméně ruský postup byl prozatím zastaven. Zda za to mohou sankce, není a nemůže být stoprocentně jasné.

V čele tábora, který by si přál jejich zrušení, stojí již tradičně Miloš Zeman. Tentokrát se ale další tváří odporu proti sankcím stal i předseda Senátu Milan Štěch, který výzvu ke zrušení sankcí přetlumočil německé kancléřce. A to i přesto, že premiér Sobotka se s Merkelovou shodl na tom, že čas na rušení sankcí zatím nenadešel. Nejčastějším argumentem odpůrců sankcí je negativní vliv na českou ekonomiku.

Bojovnost Visegrádu v Bratislavě vyprchala

Podle prezidenta i šéfa Senátu sankce škodí českému průmyslu, zatímco odvetné sankce Ruska zemědělcům. To na první pohled může působit jako relevantní obava. Objem vývozu z Česka do Ruska se již v roce 2015 skutečně meziročně snížil o 30,9 procenta.

Do Ruska však míří pouhá dvě procenta českého exportu. Pro srovnání podíl Německa jako nejvýznamnějšího obchodního partnera se pohybuje okolo 32 procent. Takže nejde o zásadní strategický problém pro českou ekonomiku. Mezi nejvýznamnější artikly, které do Ruska vyvážíme, patří automobily a jejich příslušenství nebo léčiva.

Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2015 výroba motorových vozidel v Česku meziročně vzrostla o 11,5 procenta a výroba farmaceutických výrobků skoro o desetinu. V červnu 2016 potom bilance zahraničního obchodu v národním pojetí vykázala přebytek, a to mimo jiné díky růstu přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky o 2,3 miliardy korun. Celkový vývoz strojů a dopravních prostředků se meziročně zvýšil o 3,9 procenta.

Pravdou je, že odvetné ruské sankce měly vliv na ceny mléčných výrobků, které čeští zemědělci pocítili. Výroční zpráva ovšem uvádí, že v roce 2015 se již vliv těchto odvetných sankcí neprohluboval. Přitom objem českého vývozu byl loni největší v historii.

Problémový soused

Další výhradou proti sankcím bývá jejich údajná nefunkčnost a nesmyslnost. Podle prezidenta Zemana jsou sankce výrazem bezradnosti. V minulosti je mimo jiné přirovnal k americkým sankcím vůči Kubě. Realita je ale i v tomto případě odlišná.

Podle studie britského institutu Royal United Services lze například zaznamenat významný dopad sankcí na ruské vojenské technologie, a to především v taktické rovině, kde sankce vedly v pozdějším stadiu konfliktu na Ukrajině k omezení ruské agrese. Ruský armádní rozpočet skutečně loni zaznamenal škrty, zatímco v letech 2007 až 2013 takřka dvojnásobně narostl. To je dobrá zpráva pro Česko i jeho spojence.

Co se týče politických dopadů, je zjevné, že Rusko Krym Ukrajině nenavrátilo. Pokud by ovšem západní země tímto způsobem nezareagovaly, lze předpokládat, že ruská agrese by se nadále zostřovala.

Sankce nyní fungují jako v podstatě jediná páka západních lídrů ve vyjednáváních o minských dohodách o příměří.
Položme si jednoduchou otázku. Pokud vám soused ukradne kus zahrady a vy proti němu začnete vyvíjet vzdor, přičemž se jeho postup zastaví, co uděláte dál? Přestanete odpor klást jen proto, že vám neukradl další kus půdy, ale ten ukradený nevrátil? To nedává smysl.

O 180 stupňů

Zajímavý je samotný Štěchův názorový obrat. „Volání po právu na sebeurčení nesmí být nikdy nadřazeno mezinárodnímu právu, jehož součástí je nedotknutelnost suverenity a územní celistvosti,“ pravil šéf Senátu v březnu 2014, když odvolal svou návštěvu Ruska.

Jedním dechem pak přirovnal události na Krymu k situaci v československém pohraničí v roce 1938. Situace krymských občanů se od té doby nezměnila, Rusko nadále nerespektuje územní celistvost Ukrajiny. Ruská agrese trvá, ale postoj Milana Štěcha se evidentně značně zmírnil. Proč? Nevíme.

Autorka je spolupracovnicí strategického programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty

 

businessinfo.cz

  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením
  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí