Vláda: Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků

Vláda: Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků
9. července 2015 • 09:14
Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. Vláda v tomto rozsahu udělila mandát ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který bude o problematice běženců ve čtvrtek jednat s unijními ministry, řekl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). První uprchlíky by Česko mělo přijmout v září. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že půjde o jednorázovou solidární akci.

„Návrh mandátu, se kterým pan ministr pojede jednat, je, aby během let 2015 až 2017 jsme přijali 1100 lidí z prostoru Evropské unie a 400 mimo prostor Evropské unie, kteří jsou v těch hrozných podmínkách uprchlických táborech, především v Jordánsku, Kurdistánu a Sýrii,“ řekl Bělobrádek. Většina uprchlíků by tak měla být z Itálie a Řecka. S Evropskou unií chce česká vláda podle Bělobrádka vyjednávat o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří v Česku neuspějí se žádostí o azyl.

Mandát podle něj neobsahuje žádná kritéria výběru. Kvůli množství migrantů ale některá omezení nastavena budou muset být, poznamenal Bělobrádek. Dodal, že Česko do uprchlických táborů vyšle odborníky, kteří s migranty zahájí azylové řízení. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na twitteru uvedl, že si bude Česko uprchlíky samo vybírat.

„Jednorázové částečné přerozdělení uprchlíků vnímám jako naši nezbytnou pomoc v současné krizové situaci, která odpovídá možnostem České republiky, nikoliv jako řešení problému, který má dnes Evropa s migrací,“ okomentoval rozhodnutí vlády Sobotka. Dodal, že EU se musí nyní „primárně věnovat zajištění řádného fungování schengenské hranice a realizaci návratové politiky u nelegálních ekonomických migrantů“. Je podle něj také nutné razantně zasáhnout proti pašeráckým sítím a stabilizovat země, které jsou zdrojem migračních vln včetně vybudování zařízení pro žadatele o azyl mimo hranice Evropské unie.

Chovanec české rozhodnutí ve čtvrtek představí na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí Evropské unie. Osmadvacítka se pokouší situaci v jižních zemích bloku řešit návrhy na přerozdělení běženců. Členské státy na červnovém summitu odmítly možnost povinných kvót, přijímání uprchlíků chtějí zachovat na dobrovolné bázi.

Až 40 tisíc lidí k přerozdělení

Země by si měly během dvou let rozdělit 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20.000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.

V případě utečenců v Itálii a Řecku jde o lidí, kteří žádají o azyl. Byli by přemístěni do detenčních zařízení v Česku, v nichž by se s nimi azylová procedura dořešila. Druhá skupina zahrnuje lidi v táborech mimo Evropu, kteří mají na mezinárodní právní ochranu nárok.

Uprchlíkům může ČR poskytnout azyl, nebo doplňkovou ochranu
- Česká republika může poskytnout lidem, prchajícím ze svých domovských zemí, dvě formy mezinárodní ochrany. První z nich je azyl, udělovaný žadatelům, kteří prokážou, že jsou ve své zemi pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod. Azyl je časově neomezený, po skončení ohrožení ale může být odebrán. Nižším stupněm je doplňková ochrana, která se uděluje na předem stanovenou dobu. Získávají ji převážně osoby, kterým nebyl udělen azyl, ale zároveň jim v případě návratu domů hrozí v současné době nebezpečí.
- O udělení azylu nebo doplňkové ochrany rozhoduje ministerstvo vnitra (MV), proti zamítavému stanovisku se lze bránit u soudu. Během vyřizování žádosti mohou uprchlíci bydlet v azylových zařízeních zřizovaných MV (jsou dvě, v Kostelci nad Orlicí a Havířově), kde dostávají stravu, základní zdravotní péči či kapesné. Smějí si nalézt ubytování i sami, v prvním roce procesu ale nesmějí žadatelé o azyl pracovat. Po udělení azylu mohou lidé využít služeb čtyř integračních azylových středisek, jež mají pomoci v jejich zapojení do společnosti.
- Podle starších údajů nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům ovšem po dobu azylové procedury legálně pracuje jen minimum žadatelů, jejich aktivity se pohybují spíše na černém trhu práce. Najít práci ale není snadné ani po udělení azylu (či doplňkové ochrany), ať už pro jazykovou bariéru, nedostatečné doklady o dokončeném vzdělání nebo - zejména v případě doplňkové ochrany - malé povědomí potenciálních zaměstnavatelů o možnosti takové lidi legálně přijmout do práce.
- Kromě uprchlíků, kteří požádají o azyl přímo na území ČR, pomáhá česká vláda ohroženým lidem i v rámci programu přesídlení. V posledních letech tak dobrovolně ČR přijala každý rok několik desítek lidí (často celých rodin), a to zejména z Kuby nebo Barmy. Přijímání takových uprchlíků je řízeno Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
- Dalším způsobem, jak reagovat na zvýšený příliv uprchlíků, může být režim dočasné ochrany podle zvláštního zákona. V tomto případě náleží příslušný status všem lidem, kteří přicházejí z určitého státu nebo území, na němž je obecně rozšířený konflikt či jsou závažně porušována lidská práva. Použití této formy pomoci ale závisí na rozhodnutí Rady Evropské unie.
- Od začátku 90. let přijala ČR (respektive Československo) dvě velké vlny uprchlíků, obě z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob Rakouska-Uherska). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.
- Počet lidí, kteří požádali v České republice o azyl, od roku 1993 výrazně kolísal. V letech 2010 až 2013 se sice pohyboval pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně, extrémním byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi. Loni o azyl v ČR požádalo 1156 lidí, za prvních pět měsíců letošního roku pak bylo žádostí 679.
- Počet udělených azylů nebo doplňkových ochran je ale podstatně nižší. Loni jich bylo 82, respektive 294, a v řádu několika stovek - s velkou převahou nižšího stupně ochrany - se rozhodnutí pohybovala i v předchozích letech. Za leden až květen letošního roku udělilo ministerstvo vnitra 24 azylů, dalším 219 lidem přiznalo doplňkovou ochranu.
- Nejvíce žádostí o azyl v ČR podávali v uplynulých letech Ukrajinci, následovaní lidmi z dalších zemí bývalého SSSR (Rusko, Bělorusko, Uzbekistán nebo Kazachstán). Od roku 2012 mezi žadateli výrazně narostl počet Syřanů (2012 - 68, 2013 - 69, 2014 - 108), ti ale většinou dostali jen dočasnou doplňkovou ochranu. Azyl byl nejčastěji přiznán lidem z Ukrajiny, Ruska, a také Barmy (v tomto případě jde vesměs o účastníky programu přesídlení organizovaného českou vládou a UNHCR).
Počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR a počet udělených azylů:
Rok Počet žádostí Uděleno
1993 2207 250
1994 1187 116
1995 1417 59
1996 2211 162
1997 2109 96
1998 4085 78
1999 7220 79
2000 8788 133
2001 18.094 83
2002 8484 103
2003 11 400 208
2004 5459 142
2005 4021 251
2006 3016 268
2007 1878 191
2008 1656 157
2009 1258 75
2010 833 125
2011 756 108
2012 753 49
2013 707 95
2014 1156 82
2015* 784 32

Uprchlíci se Polsku vyhýbají, přesto se jich prý místní bojí

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!