Vláda mění vztah Česka k EU: Chce fiskální pakt a odmítá výjimku z Lisabonu | E15.cz

Vláda mění vztah Česka k EU: Chce fiskální pakt a odmítá výjimku z Lisabonu

Vláda mění vztah Česka k EU: Chce fiskální pakt a odmítá výjimku z Lisabonu
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka
• 
ZDROJ: Anna Vacková, E15

ČTK, vag

Po nástupu nové koalice se podle očekávání mění vztah České republiky k Evropské unii. Sobotkova vláda zahájila debatu o přistoupení země k fiskálnímu paktu EU, což minulá politická reprezentace díky postoji ODS vytrvale odmítala. Kabinet také schválil, že už dál nebude uplatňovat výjimku z lisabonské smlouvy, kterou prosadil exprezident Václav Klaus.

„Dnes vláda ještě definitivní rozhodnutí neučinila. Požádali jsme předsedu Legislativní rady vlády k vyjádření, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Rozhodnout by se mělo do léta.

Rozpor je totiž v tom, zda má být smlouva přijata prostou většinou, nebo ústavní většinou. „Zhruba za měsíc to stanoviskem dostaneme. Předpokládám, že ještě na začátku léta mohla vláda rozhodnutí definitivně přijmout,“ dodal Sobotka. O návrhu vlády by mezitím měly jednat parlamentní výbory nebo i tripartita.

Fiskální pakt dříve vyvolával na české politické scéně spory, a to nejen mezi pravicí a levicí, ale i uvnitř bývalé koalice. ODS požadovala, aby přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy a také referenda o přijetí eura. Naopak tehdejší vládní partner občanských demokratů, TOP 09, schválení paktu podporovalo a dokonce vyhrožovalo, že potopí koaliční smlouvu.

Fiskální kompakt
Pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.

Cílem současné vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. „Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace,“ uvedl Sobotka.

Dluhová brzda

Připojení ČR k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi.

„Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi,“ uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal.

Euro jen tak nebude

Podle ministra financí Andreje Babiše není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období. „Cesta k euru je dlouhá a domluvili jsme se, že začneme fiskálním paktem,“ řekl ve středu Babiš.

Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Klausova výjimka
Česká republika nebude dál uplatňovat českou výjimku z Listiny základních práv EU v lisabonské smlouvě, kterou prosadil exprezident Václav Klaus. Podle premiéra Bohuslava Sobotky další uplatňování výjimky nemá odůvodnění. Mění se tím vztah ČR k dohodám, které na úrovni EU vznikají. Výjimku má ČR od podzimu 2009. Vláda podle Sobotky uložila ministerstvu zahraničních věcí, aby nepokračovalo ve sjednávání výjimky, kterou ČR má.
Exprezident Klaus požadoval výjimku, protože se obával možnosti prolomení Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučovali. Exprezident byl velkým odpůrcem lisabonské smlouvy, svůj podpis pod dokument, s nímž otálel, ale nakonec podmínil právě tím, že si Praha vyjedná tuto výjimku.

Mezi řádky vládního programového prohlášení

Autor: ČTK, vag
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!