Vznikne ministerstvo pro vědu? Bělobrádkův plán naráží na odpor

Úřad pro budoucnost. Tak se v Německu jmenuje ministerstvo, které má na starosti přerozdělování peněz pro výzkum včetně koordinace a vyhodnocování efektivity jednotlivých projektů. A právě takové by podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) mělo vzniknout v Česku. Plány lidoveckého vicepremiéra Pavla Bělobrádka ale odmítají akademici, univerzity i firmy. A také část koalice.

Laserové centrum HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy, které z prostředků evropských fondů a ministerstva školství postavil Fyzikální ústav Akademie věd, vyvíjí laserové technologie s průlomovými parametry. Také jeho výsledky by mělo vyhodnocovat nové ministerstvo pro vědu
19.1.2016 6:10   |  

Hlavním cílem má být odstranění duplicit a roztříštěných kompetencí mezi deseti rezorty a dalšími institucemi. Plán však naráží na kritiku napříč akademickými, univerzitními i firemními pracovišti. Proti je i část vládní koalice.

K věcnému záměru zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací se v mezirezortním připomínkovém řízení sešly přes čtyři stovky výhrad. Například jak Grantová, tak Technologická agentura by ztratily politickou nezávislost. „Mají jednu velkou výhodu, že jejich vedení je voleno mimo volební cyklus, takže není tak lehce odvolatelné,“ zdůraznil člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík.

Podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše chybí přesné vymezení kompetencí nového ministerstva. Jeho funkci vidí právě v koordinaci a auditu výzkumu. Drahoš ovšem trvá na tom, že největší výzkumná instituce musí zůstat samostatnou rozpočtovou kapitolou jako dosud.


Přečtěte si: Čtvrtině projektů na vědu a vzdělávání hrozí vrácení dotací, zjistil NKÚ


Naopak Asociace výzkumných organizací zastupující firmy prosazuje, aby pod ministerstvo spadaly všechny badatelské organizace, tedy i akademie a vysokoškolský výzkum. To je model, který funguje i v jiných zemích. „Tím by ale vysoké školy přišly o jednu z největších devíz, kterou je provázanost mezi výzkumnou a vzdělávací činností,“ namítá šéf Rady vysokých škol Jakub Fischer.

Nejvíce připomínek vznáší ministerstvo školství řízené sociální demokracií, které by přišlo o nemalou část kompetencí. Záměr, na jehož základě by mělo vzniknout paragrafové znění zákona, považuje rezort za velmi vágní.

Argumentuje také tím, že řada oblastí, mezi něž patří alokace budoucích zaměstnanců nového ministerstva, není koncepčně ujasněna. „Materiál musí být přepracován,“ míní úřad Kateřiny Valachové.

Podle Bělobrádka, který chce připomínky vypořádat do konce března, by chod rezortu v prvním roce přišel na 165 milionů a v dalších letech na 200 milionů korun. I tento odhad je podle kritiků nejednoznačný.


Čtěte také:

Bělobrádek chce zřídit úřad pro budoucnost

Politologie není věda, prohlásil uzbecký režim a zakázal ji

Pavel Otto Autor: Pavel Otto redaktor deníku E15

Komentáře

Čtěte také

Neomezené volání i internet: tendr pro vnitro se protahuje kvůli námitkám

Neomezené volání i internet: tendr pro vnitro se protahuje kvůli námitkám

Rozuzlení soutěže na poskytování telekomunikačních služeb pro více než 66 tisíc zaměstnanců ministerstva vnitra se oddaluje. Proti jejím podmínkám totiž podali námitky dva zájemci… více

Mobilní web