Zeman rok poté: dělal to, co předem ohlásil | E15.cz

Zeman rok poté: dělal to, co předem ohlásil

Zeman rok poté: dělal to, co předem ohlásil
Miloš Zeman
• 
ZDROJ: čtk
7. března 2014 • 07:11
Skeptici, kteří varovali před přímou volbou hlavy státu a Milošem Zemanem v této roli zvlášť, měli pravdu. Prezident, zaštiťující se hlasy 2,7 milionu voličů, odmítl respektovat zaběhlá pravidla a nabídl svou verzi výkladu ústavy. I když excelentní příležitost mu k tomu nečekaně nabídl jeden z největších oponentů – tehdejší premiér Petr Nečas, který zavinil pád svého kabinetu.

Zeman byl zhruba šest měsíců poté, co složil prezidentský slib, na vrcholu moci. Po podzimních předčasných volbách pak z něho pomalu sestupoval dolů, klesala i jeho popularita.

Ale popořadě. Když se Nečasovi sesypala vláda, vzal Zeman politické dění pevně do rukou. Odmítl znovu jmenovat pravicovou vládu v čele s občanskou demokratkou Miroslavou Němcovou a vybral si svého předsedu vlády – Jiřího Rusnoka. Přestože jeho tým nezískal ve sněmovně důvěru, vládl. Ve vánočním projevu Zeman sám sebe za tento krok pochválil. Jak řekl, vyvolal tak předčasné volby, které lidem slíbil.

Parlamentní klání jen těsně vyhrála ČSSD a vzápětí se ukázalo, jak prezident myslí slíbené nevměšování do života politických stran. Dnes už „slavné“ tajné lánské setkání skončilo fiaskem. Příznivci hlavy státu z řad ČSSD Zemana sice neopustili, ale pokus vytvořit si mocenskou základnu z části socialistů a nahradit jimi SPOZ, která v parlamentních volbách totálně prohrála, prezidentovi nevyšel. Při otálení se jmenováním šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky premiérem hrál už jen o čas. O co nejdelší dobu, kdy bude v politice neomezeným pánem.

Z projevů Miloše Zemana
Pražský hrad, inaugurace 8. března 2013

Jako prezident, který není přímo ani nepřímo spojen s žádnou parlamentní stranou, nabízím roli prostředníka a roli moderátora, ale v žádném případě nikoli roli soudce.
Vánoční projev 26. 12. 2013

Ve svém inauguračním projevu jsem se zavázal, že se pokusím spíše sjednocovat než rozdělovat. Mluvím o rozdělení, kde osa vedla mezi těmi, kdo byli nespokojeni s tehdejší koaliční vládou, a těmi, kdo s touto vládou byli spokojeni. Byl jsem pod tlakem, abych jmenoval vládu v podstatě ve stejném složení s výjimkou osoby premiéra a se stejným programem. Tento návrh, který se opíral o křehkou a pochybnou stojedničkovou parlamentní většinu, jsem odmítl a v souladu se svým ústavním právem jsem premiérem jmenoval nezávislou osobnost, Jiřího Rusnoka. A při jeho jmenování jsem řekl, že je to jediná cesta, jak dosáhnout vyvolání předčasných voleb.
Poslanecká sněmovna 18. 2. 2014

Když jsem si přečetl jakousi bilanci, to znamená na jedné straně cíle, na druhé straně prostředky, tak jsem se chtěl zeptat: Milí moji, a kde na to vezmete peníze? Protože zatímco kalkulace předpokládaných rozpočtových výdajů je, nechci říci zcela transparentní, ale ne úplně mlhavá, pak mlhavé jsou představy o rozpočtových úsporách, ať už na příjmové, nebo na výdajové straně státního rozpočtu. (K programovému prohlášení Sobotkovy vlády)
Evropský parlament, Štrasburk 26. 2. 2014

Evropská unie potřebuje společnou zahraniční politiku. Potřebujeme společnou obrannou politiku – společná evropská armáda, to je dlouhodobý sen. Potřebujeme také společnou fiskální politiku, harmonizaci zdanění.

Přesto si Zeman mohl odškrtnout několik úspěchů. Ten bezesporu „nejčistší“ a všeobecně uznávaný je výběr kandidátů na ústavní soudce. Až na dva je také Senát bez reptání schválil. Také, jak slíbil, nakonec jmenoval Jiřího Rusnoka členem bankovní rady ČNB. Rusnokova vláda prezidentovi poslušně odkývala některé velvyslance, na té budoucí Sobotkově si zase vymohl rychlé projednávání služebního zákona. Vlastně se dá říci, že plnil, co slíbil už jako prezidentský kandidát i poté, co nejvyšší funkci získal. Dominance hlavy státu v politice, zdá se, už ale skončila. Projekt či pokus zavést poloprezidentský systém je alespoň prozatím u ledu.

Přesto si prezident ještě má s čím hrát. Namátkou – jmenování profesorů či členů bankovní rady. V prvním případě je koalice ochotna hlavu státu „otravné“ pravomoci zbavit. Druhá, mnohem důležitější pravomoc, je ale přímo děsí. A tak už vznikají návrhy, jak práva daná prezidentovi ústavou upravit. Jsou ve stavu zrodu, a jaká bude jejich definitivní podoba, lze jen těžko odhadnout. Pro platnost ústavních změn se musí najít třípětinová většina v obou komorách parlamentu.

Diplomatické mise českého prezidenta
Říjen 2013

„Počkám si, jaká bude nová vláda, a svým nezaměnitelným osobním kouzlem se pokusím budoucího premiéra a ministra zahraničí přesvědčit, aby uvažovali o této myšlence,“ řekl Zeman. „Jeruzalém jako hlavní město oficiálně uznává většina západních mocností, přímo v Jeruzalémě nemá velvyslanectví žádná z nich. Česko by se tak stalo světovým unikátem.“ (Na setkání Dnů pro Izrael v Hradci Králové) „Palestinští uprchlíci by se místo návratu na svá území či do Izraele měli uchýlit do Saúdské Arábie,“ uvedl před svou cestou do židovského státu pro list Jediot Achronot. Ta je podle Zemana dost bohatá, aby se o ně postarala.
Únor 2014

Hrad zrušil návštěvu uzbeckého prezidenta Islama Karimova v Praze. Vysvětlení: „Důvodem odložení návštěvy jsou obtíže při naplňování programu návštěvy nejvyššího uzbeckého představitele v Praze.“
Březen 2014

Pozvánka pro prezidenta Turkmenistánu Gurbanguliho Berdymuhamedova nedorazila.
Hradu pouze potvrdil, že návštěva v března se neuskuteční, a nový termín nekomentoval.
Duben 2014

Do Prahy měl přijet ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!