Aplikovaný výzkum má nejistou budoucnost, vládou loni neprošel jediný projekt | E15.cz

Aplikovaný výzkum má nejistou budoucnost, vládou loni neprošel jediný projekt

Aplikovaný výzkum má nejistou budoucnost, vládou loni neprošel jediný projekt
28. ledna 2016 • 06:19
Budoucnost Technologické agentury, která už šest let vypisuje a spravuje programy propojující vědecká pracoviště s firmami, je nejistá. Vláda loni neschválila jediný nový projekt, což se dosud nestalo. V předchozích letech vždy odsouhlasila jeden či dva programy, v roce 2013 dokonce tři.

Liknavost Sobotkova kabinetu podle šéfky agentury Rut Bízkové ohrožuje podporu aplikovaného výzkumu, pomocí něhož se poznatky z vědeckých ústavů a vysokých škol přenášejí do praxe. „Za poslední dva roky podpora výrazně poklesla. Je to přímo propad a problém, který stíhá všechny,“ prohlásila.

„Jsme na rozpacích nad budoucností agentury. Kvůli tomu, že neprošel ani jeden z navrhovaných programů, nemáme ujasněnou strategii a koncepci. Potřebujeme lepší interakci s vládou,“ dodal předseda výzkumné rady TA Vladimír Mařík.

Vicepremiér pro výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s kritikou nesouhlasí. Připomněl, že rozpočet agentury byl posílen o více než sto milionů. Na aplikovaný výzkum je pak až do roku 2023 vyčleněno téměř 25 miliard korun s alokací tři až čtyři miliardy ročně, dodal.

Příklady, u nichž státní podpora otevírá trhy
• Východočeská Contipro Pharma vyvíjí s podporou TA ČR prostředky na hojení ran chronických pacientů – například obvaz, který umožní rychlé zahojení ran včetně proleženin či bércových vředů; podobný produkt se ve světě nevyrábí.
• Společnost Crytur navazuje na turnovskou tradici pěstování syntetických krystalů, které slouží jako součást špičkových detektorů ionizujícího záření či jako detekční jednotky elektronových mikroskopů.
• Plzeňský Wikov Gear vyrábí unikátní průmyslové převodovky; díky státní podpoře vyvíjí zařízení pro cementárny či turbínová soustrojí.

Programy agentury podle Bělobrádka vnímá on i vláda jako jednoznačně potřebné. „Počítá se s jejím zásadním podílem na podpoře aplikovaného výzkumu především po roce 2018, kdy poklesne finanční podpora z evropských zdrojů,“ uvedl.

Agentura má připravené programy například pro podporu společenskovědního a humanitního výzkumu nebo pro zapojení mladých vědců do vývoje. První má získat téměř 850 milionů korun, druhý 3,2 miliardy a třetí 1,6 miliardy.

VědaVědaAutor: Repro E15

Další obavy panují z chystaného zákona o vzniku nového ministerstva pro vědu. Jde hlavně o to, aby jak Technologická, tak Grantová agentura neztratily politickou nezávislost. To podle Bělobrádka (KDU-ČSL) nehrozí. Agentury by sice pod ministerstvo spadaly, ale jen ve věcech organizačních a rozpočtových. Nadále by nezávisle rozhodovaly o finanční podpoře, což navrhovaná norma garantuje. Politická nezávislost by byla zajištěna také tím, že by agentury spadaly pod služební zákon.

„Analýza stavu českého výzkumu potvrdila, že systém podpory je roztříštěný a chybí mu centrální řízení. To vede k neefektivnímu využívání peněz z nejrůznějších zdrojů a k duplicitám,“ uvedl Bělobrádek. Rovněž odmítl výtky, že se zainteresovanými institucemi nejedná.

Bělobrádkův úřad funguje dva roky, podle kritiků nemá koncepci
I dva roky od vzniku úřadu vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) postrádá stále část odborné veřejnosti jeho jasnou koncepci. Nový post s úředním aparátem vznikl proto, aby se více prosazovaly zájmy vědy a zlepšila se situace v oboru. Fakt, že se vůbec vytvořil, považují všichni odborníci, které oslovila ČTK, za pozitivní. Snad nejspornějším je v současnosti záměr na vznik nového ministerstva pro vědu, který je součástí návrhu nového zákona o výzkumu.
Podle Bělobrádka je potřeba si uvědomit, že začátky instituce při Úřadu vlády byly těžké. „Začínali jsme na koleně, bez prostorů, bez personálního zajištění. Teď už je to úřad, který funguje, máme sekce a prošli jsme i zákonem o státní službě. Narostla také agenda,“ bilancuje.
Loni se podle vicepremiéra úřadu podařilo prosadit vyšší rozpočet na výzkum. Pro letošek tak bylo schváleno 29,092 miliardy korun, což je dosud nejvíc. Přesto podle opozice výdaje na výzkum v poměru k HDP klesají. „Legislativně nepřipravil úřad nic, a co je mnohem horší, klesá suma, která jde na vědu a výzkum,“ oponuje poslankyně Anna Putnová z TOP 09. Velké obavy vzbuzuje i financování velkých vědeckých center, která vznikla ze strukturálních fondů.
Úřad nastartoval komunikaci mezi firmami a výzkumníky, což byl i jeden z Bělobrádkových cílů, a snaží se zintenzivnit i mezinárodní spolupráci. Bělobrádek loni jmenoval první vědeckou diplomatku v Izraeli Delanu Mikolášovou. Představil také analýzu výzkumu, podle které česká věda zaostává v aplikovaném výzkumu a průmysl a vědci spolu málo spolupracují.
Podle Bělobrádka úřad v současnosti připravuje novou metodiku hodnocení výsledků, na kterou vědci už dlouho netrpělivě čekají, a koncem měsíce by měly být rozeslány výsledky připomínkového řízení věcného záměru zákona. Ten je v odborných kruzích kritizován. Bělobrádek chce proto brzy představit paragrafové znění.
Podle předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízkové by věda potřebovala ještě víc peněz, ty ovšem prý mají smysl, až se dokončí reforma celého systému. Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus považuje za pozitivní, že úřad vůbec vznikl. Problémem ale podle něj je, že nemá téměř žádné pravomoci a ani se o ně příliš nesnaží. Postrádá také závazný seznam výzkumných organizací. „Prostě všechno je na dlouhé lokte a nic se nepřipravuje koncepčně dopředu,“ stěžuje si.
Kritiku sklízí Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks. „Vnímáme velice silný komunikační deficit z jeho strany. On prostě věci neprojednává, nekonzultuje, nediskutuje, tím se třeba výrazně liší od představitelů ministerstva školství,“ řekl ČTK Jakub Fischer, předseda Rady vysokých škol, která kritizuje přípravu zákona o výzkumu. Podle Bělobrádka se Marks jako jediný přihlásil do konkurzu vypsaného s ohledem na zákon o státní službě, takže je velká pravděpodobnost, že bude pokračovat.

 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou