Armáda nestihne včas vycvičit chystané zálohy | E15.cz

Armáda nestihne včas vycvičit chystané zálohy

Armáda nestihne včas vycvičit chystané zálohy
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Siebert Martin/Euro

armáda

Nedostatek peněz, nepříznivý demografický vývoj a obecně nezájem lidí. Na tyto bariéry velmi pravděpodobně narazí plán vlády rozšířit dvacetitisícové profesionální vojsko o deset až patnáct tisíc záložníků.

Mimo jiné to dokládá podstav, který už patnáct let hlásí takzvané dobrovolné zálohy. Místo původně předpokládaných až tří tisícovek příslušníků této paralelní armády, jich je stále jen necelých 1200.

Novela zákona, o níž bude začátkem příštího roku jednat Poslanecká sněmovna, má zefektivnit současnou situaci, kdy v době krize branná povinnost existuje, avšak ministerstvo obrany nemá nástroje k tomu, aby zálohy včas vytvořilo. „V případě vzniku ohrožení by nejdříve prošli tříměsíčním výcvikem občané odvedení v míru, po krátkodobém zdokonalovacím výcviku pak velitelé a specialisté,“ nastínila mluvčí armádního generálního štábu Jana Růžičková. Dodala, že stávající výcvikové kapacity by bylo třeba posílit, aniž by uvedla jak.

Výcvik záloh. Kýženého stavu chce armáda dosáhnout v roce 2025
Dvacetitisícové profesionální vojsko by nestačilo na obranu země, proto bude v okamžiku krize doplněno o 10 až 15 tisíc mužů a žen v záloze. Takový je ve stručnosti plán vlády obsažený v novele branného zákona. V praxi by však narazil na problémy. Není například jasné, kdo by civilisty vycvičil a kde by byli ubytovaní. Vyřešen není ani dostatek výstroje, která chybí už nyní.
Zálohy cvičí vyškovská Vojenská akademie. Ta ročně připraví nejvýše 1200 lidí. „Po individuálním výcviku v malých jednotkách následuje secvičení. Celé to trvá rok,“ uvedl nejmenovaný instruktor. Navíc právě instruktoři patří mezi nejzkušenější vojáky, s nimiž se v případě ohrožení počítá v bojových jednotkách a ne pro školení nováčků.
Rezort obrany také zrušil výcvikové základny a desítky kasárenských objektů, takže by záložníky nemohl ubytovat. Třeba v Karlovarském kraji a na Zlínsku není žádná posádka. Možností by byly improvizované stanové tábory.

Z předpokládaných až patnácti tisíc záložníků mají třetinu tvořit právě dobrovolné zálohy. „Předpokladem je jejich postupný nárůst na pět tisíc, cílového stavu má být dosaženo v roce 2025. K možné obraně by ze záloh byli připraveni jako první,“ dodala Růžičková.

Zůstává otázkou, zda po zkušenostech s fungováním těchto jednotek nejsou plány generálů příliš ambiciózní a výsledný počet nebude nižší. Oproti současnému modelu se alespoň zvýší odměňování vojáků a jejich zaměstnavatelé získají nárok na finanční kompenzace. Paušální odměna záložníků bude dvanáct tisíc korun ročně a zhruba jeden tisíc korun za den cvičení. Firmy, kde pracují, dostanou v době jejich nepřítomnosti dvě třetiny celostátní průměrné mzdy. Až dosud jim stát nic nevyplácel, takže vojáci si na cvičení často brali dovolené.

Pětitisícové záložní vojsko by podle předběžných odhadů přišlo zhruba na půl miliardy ročně.

Jak mají fungovat povinné odvody
V současnosti může armáda povolat občany až poté, co parlament vyhlásí stav ohrožení. Podle navrhované úpravy by povinné odvody mohla nařídit vláda už v okamžiku blížícího se nebezpečí. Podle chystaného zákona by lidem za vyhýbání se odvodu hrozily až tři roky vězení. Armáda navrhovanou změnou reaguje na zrušení prezenční vojenské služby, kterou poslední branci absolvovali před deseti lety. Pro vojsko je přitom použitelný jen ten, kdo prošel výcvikem nejpozději před pěti lety.

Autor: armáda
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!