Boj o posty ve Vojenském zpravodajství se vyostřuje, šéfem bude Beroun | E15.cz

Boj o posty ve Vojenském zpravodajství se vyostřuje, šéfem bude Beroun

Boj o posty ve Vojenském zpravodajství se vyostřuje, šéfem bude Beroun
Jan Beroun
• 
ZDROJ: ČTK
15. října 2014 • 06:37
Sedm let stará zpráva o snaze zdiskreditovat náměstky tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09) dál rozděluje Vojenské zpravodajství, jednu ze tří tajných služeb v zemi. Ovlivňuje také výběr jejího ředitele a jeho nejbližších spolupracovníků.

Podle informací deníku E15 z několika na sobě nezávislých zdrojů vypukl už na jaře mezi důstojníky boj o to, kdo tyto klíčové posty obsadí. V poslední době se vyostřuje.

Ve hře jsou tři jména

Novým šéfem služby se pravděpodobně stane bývalý pracovník Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Beroun, jehož kandidaturu možná už dnes projedná vláda. O posty jeho zástupců usilují Rostislav Pilc, dočasně dosazený do čela Vojenského zpravodajství, a Libor Kutěj.

Právě on patřil mezi několik vysoce postavených důstojníků, kteří se v dubnu 2007 pod zprávu generála Pavla Adama podepsali, aby potvrdili její věrohodnost. Kutěj v té době řídil odbor vnitřní kontroly, tedy jakousi „tajnou službu v tajné službě“. Pak byl vojenským přidělencem Česka v Izraeli.

Pilcovi s Kutějem nahrává skutečnost, že armádním zpravodajcům jsou bližší než Beroun, kterého si jako poradce přivedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). V podobných komunitách vždy panuje odpor ke komukoli zvenčí. Beroun navíc působil v civilní rozvědce, která nemá s vojáky příliš dobré vztahy.

Když před sedmi lety zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Adam sepisoval zprávu o snaze nadřízeného zdiskreditovat náměstky Jaroslava Kopřivu a Radka Šmerdu, asi netušil, že ovlivní i současný výběr vedení tajné služby.

Střet s ministryní

Nespokojenost Parkanové s prací tehdejšího šéfa zpravodajců Miroslava Krejčíka a následná zpráva jeho pravé ruky Adama svědčily o nestandardních poměrech, které ve službě panovaly. Kauza dala za pravdu těm, podle nichž se důstojníci věnovali spíše mocenským hrám než tomu, co měli dělat především, tedy ochraně zájmů České republiky. Otázka je, nakolik se od té doby situace změnila.

Když Krejčík na jaře 2007 odcházel z funkce, vytvářel kolem sebe aureolu neohroženého bojovníka s korupcí, který „byl odstraněn, protože někomu vadil“. Zaměřil se například na nákup nákladních vozidel Tatra pro armádu za 2,6 miliardy korun. Navzdory tomu, že byly odhaleny podezřelé skutečnosti, vedení rezortu nekonalo, tvrdil.

Úplně jinak popsal Krejčíkovo jednání Adam. „Ředitel VZ účelově a neobjektivně vystupoval v médiích, aby ovlivňoval veřejné mínění ve svůj prospěch. Ředitel VZ vydal pokyn k postoupení informace řediteli NBÚ a BIS obsahující skutečnosti, které mohou být důvodem k odebrání osvědčení o bezpečnostní způsobilosti osoby z vedení rezortu MO. Tato aktivita byla vedena za účelem diskreditace ministryně obrany v rámci boje ředitele VZ proti ministryni obrany,“ stojí mimo jiné ve zprávě, jejíž kopii má redakce k dispozici.

Krejčíka podpořili poslanci

Celý případ měl dohru ještě v březnu 2011, kdy si Krejčíka pozval výbor pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny, v té době vedený Janem Vidímem (ODS). Na uzavřeném jednání přijali členové výboru usnesení, kde bývalému řediteli Vojenského zpravodajství vyslovují poděkování za jeho práci. V dalším bodě pak žádají ministra obrany, aby zajistil, že Adam nebude pracovat pro Česko.

Za Adama se postavil tehdejší šéf rezortu Alexandr Vondra (ODS). Když se generál vrátil z Bruselu, kde v centrále NATO zastupoval Česko, našel mu na ministerstvu místo. Navíc Adama stejně jako Krejčíka zprostil mlčenlivosti, aby se mohl před poslaneckým výborem obhájit. Na rozdíl od Krejčíka však zákonodárci nedopřáli Adamovi sluchu.

Co je Vojenské zpravodajství
Před několika lety vzniklo sloučením vojenské rozvědky, jež spadala pod náčelníka generálního štábu, a vojenské kontrarozvědky úkolované ministrem obrany. Náčelník se souhlasem vlády jmenuje ředitele služby. Ta působí doma i v cizině, mimo jiné u jednotek v misích. Dosud se vzpamatovává ze skandálu kolem exšéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové, nyní Nečasové. Po odvolání Karla Kovandy službu dočasně řídí Rostislav Pilc. Kovandova nástupce chtěl ministr Martin Stropnický (ANO) původně vybrat do léta.

Nepříliš tajné služby

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!