Bradáčová: Whistlebloweři jsou klíčoví. O řadě z nich se ale veřejnost nedozví

Bradáčová: Whistlebloweři jsou klíčoví. O řadě z nich se ale veřejnost nedozví
18. září 2015 • 17:23
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová pokládá whistleblowery, tedy oznamovatele trestné činnosti, za klíčové pro rozkrývání korupčních kauz. Právě oni poskytují informace v takovém stádiu páchání, že policisté stihnou trestnou činnost zadokumentovat. Podle ní se o řadě oznamovatelů neví, protože je orgány činné v trestním řízení dokázaly uchránit před mediální pozorností. Uvedla to na konferenci o whistleblowingu v sídle pražského magistrátu.

„U korupčních kauz považuji oznamovatele za úplně klíčové pro to, aby kauza mohla být rozkryta a pachatelé potrestáni. Jsou i jiné zdroje a kanály, jak se o informaci můžeme dovědět, ale to už je většinou pozdě a pachatelé už ji mají také,“ řekla Bradáčová.

Oznamovatelé, kteří jsou zároveň spolupachateli trestné činnosti, však podle ní nemohou počítat s tím, že se díky spolupráci s orgány činnými v trestním řízení vyhnou celému trestnímu procesu. Je nicméně možné, že se jakožto spolupracující obvinění vyhnou trestu. „Je velmi naivní si myslet, že nebudou vůbec vystaveni trestnímu řízení,“ varovala státní zástupkyně.

Oznamovatel musí mít jasno

Podstatné podle ní je, aby si každý oznamovatel hned na počátku uvědomil, jakou pozici mu stát může garantovat. Instituce, na kterou se obrátí se svou věcí - policie, státní zastupitelství, neziskové organizace či advokáti - ho proto musí realisticky seznámit s jeho možnostmi a zanalyzovat, zda lze informaci získat i jinou cestou než jeho výslechem. „Pokud je jediným zdrojem, pak je vysoce pravděpodobné, že v té trestní věci bude vyslechnut. A to je hned na začátku nutné tomuto člověku říci,“ uvedla.

Veřejně jsou známy spíše případy, kdy whistlebloweři nedopadli dobře. Jiří Chytil, oznamovatel v kauze opencard, byl odsouzen. Podmíněný trest za tunelování si vyslechl rovněž whistleblower v případu jízdenek Vladimír Sitta, přičemž soudce připustil, že trestní oznámení na jeho osobu mohlo být mstou. Sitta si přišel dnešní vystoupení Bradáčové poslechnout, zástupkyně ale na související dotaz z publika reagovala tak, že nemůže komentovat konkrétní kauzy. Podobně odpovídala i na řadu otázek, které směřovaly na opencard a především na roli žalobkyně Dagmar Máchové, jež psala obžalobu jak na Chytila, tak na Sittu.

Bradáčová upozornila na to, že pozitivní případy whistleblowingu se nedostaly do médií, protože si to oznamovatelé nepřáli. „Slíbili jsme jim, že se o nich nikdo nedozví. S ohledem na to, že ty lidi chráníme, o nich prostě nemůžeme mluvit,“ poznamenala.

Pomsta je běžná

Podle průzkumu mezi 40 whistleblowery ze států visegrádské čtyřky a Estonska čelilo 39 z nich různým formám odvetných opatření. Nezisková organizace Oživení, která dnešní konferenci pořádala, upozornila na to, že polovina těchto whistleblowerů přišla v souvislosti s oznámením o zaměstnání. Ve 13 procentech případů se pak ztráta místa týkala i jejich kolegů či sympatizantů.

Negativní zkušenosti svých klientů-whistleblowerů potvrdil v diskusi s Bradáčovou i advokát a senátor Václav Láska (SZ). „Musím je vždy upozornit na to, že můžou být terčem pomsty toho, na jehož činnost poukázali. Velmi oblíbeným prostředkem jsou žaloby na ochranu osobnosti, dále také trestní oznámení. Hrozí i ztráta zaměstnání - vyhodit kohokoliv třeba z důvodu reorganizace není těžké. Mohl bych jmenovat celou řadu případů ze své praxe, kdy se to těm lidem nevyplatilo. Opačné případy jdou spočítat na prstech,“ prohlásil.

V ČR neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád či zákoník práce. Současná vládní koalice se zavázala prosadit právní ochranu oznamovatelů korupce. Podle vyjádření ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který má problematiku na starosti, by příprava návrhu alternativ legislativního řešení měla být hotová do konce letošního roku.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!