Českem se šíří nenávist k migrantům, i když se mu spíš vyhýbají

Českem se šíří nenávist k migrantům, i když se mu spíš vyhýbají
7. srpna 2015 • 07:08
Na českém internetu se rychle šíří nenávistné projevy vůči migrantům obecně a muslimům, potažmo islámu zvlášť. Navíc podle oficiálních průzkumů přes 70 procent Čechů odmítá přijímat uprchlíky ze Sýrie nebo severní Afriky. Ukrajince toleruje tak polovina. To vše v zemi, která není hranicí EU a tudíž je náporu uprchlíků ušetřena.

Ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie se v Česku nachází pouze malý počet uprchlíků, společnost se k nim ale i tak staví odmítavě. A v některých případech až nenávistně. Ukazuje se to jak v reálných činech, tak diskuzích na internetu.

„Z našich zkušeností a monitoringu sociálních médií vyplývá, že se na českém internetu skutečně rychle šíří nenávistné projevy především vůči migrantům – nezáleží přitom na jejich reálném statusu uprchlíka – a muslimům, potažmo islámu,“ uvedla Hana Daňková ze společnosti Člověk v tísni.

Potvrzuje to i průzkum iniciativy Hate Free Culture. Podle něj jsou tři čtvrtiny z nich až velmi negativní. Nejčastěji padají slova jako verbež, horda, negr nebo opice. Příspěvky ve virtuálním světě přitom podle Daňkové zmiňují i fyzické útoky. „K fyzickému násilí vyzývají na sociálních sítích nesčetné příspěvky. Lidé se je nebojí publikovat pod vlastními jmény, je tu zjevný dojem jisté beztrestnosti,“ uvedla.

Počty žádostí o mezinárodní ochranu v ČeskuPočty žádostí o mezinárodní ochranu v ČeskuAutor: E15

Nárůst počtu problematických příspěvků potvrdil i mluvčí policejního prezidia David Schön. Pisatel si podle něj často neuvědomuje, že by se mohl dopouštět trestného činu a že internet není anonymním místem, kde člověk není za své jednání postižitelný. „Kolegové monitorují i tyto informační kanály a v případě, že vyhodnotí nějaké protiprávní chování, tak postupují podle zákona,“ popsal.

Nárůst fyzických násilností proti uprchlíkům zaznamenalo sousední Německo. Od začátku roku se podle tamních úřadů odehrálo 173 případů napadení ubytoven, táborů a přístřešků, kde žijí žadatelé o azyl. Oproti loňsku je to téměř trojnásobný nárůst.

Česká policie se zabývá červencovou demonstrací proti imigrantům, na které se objevily i makety šibenic. Zahájila trestní řízení pro podezření ze dvou trestných činů – hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci. Na růst islamofobie upozorňuje i čerstvá zpráva ministerstva vnitra o extremismu.

TOP 10 státních příslušníků žadatelů o mezinárodní ochranuTOP 10 státních příslušníků žadatelů o mezinárodní ochranuAutor: E15

Ani většinová česká společnost nepřistupuje k uprchlíkům příliš vstřícně. Více než 70 procent Čechů odmítá přijímání uprchlíků a imigrantů ze Sýrie a severní Afriky, zjistil červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Alespoň některé uprchlíky z Ukrajiny by ale přijalo 53 procent dotazovaných. Odmítavý postoj k uprchlíkům, především ze Sýrie a Afriky, zaznívá i od českých politiků.

Prezident Miloš Zeman jim nedávno vzkázal, že je do Česka nikdo nezval, a ocenil nasazení policie v odhalování běženců, kteří jsou v Česku nelegálně. Uvedl také, že je armáda schopna poslat asi 1500 vojáků hlídat hranice.

Premiér Bohuslav Sobotka prezidenta už dříve kritizoval za slova na adresu uprchlíků. Neměl by podle něj nahrávat šíření nevraživosti vůči běžencům.

Cesta za lepším životem do zahraničí může trvat i několik let

Migrant je podle definice OSN člověk, který žije více než rok mimo svoji rodnou zemi. Statistiky uvádějí, že takových lidí bylo v roce 2013 po celém světě 232 milionů. Polovina z nich se usídlila v pouhých deseti zemích. Vedou Spojené státy, které se staly domovem 46 milionů migrantů, převážně z Mexika a Latinské Ameriky. V USA v posledních letech přibývá zejména Indů a Číňanů, z obou zemí tam žije přes dva miliony lidí.

Spojené státy následuje na pomyslném žebříčku Rusko. Díky tradičním vazbám mezi státy bývalého Sovětského svazu je pro jejich obyvatele přirozené vyrážet za výdělkem, vedou Kazachstánci a Ukrajinci.

Za zmínku dále stojí Spojené arabské emiráty, kde přistěhovalci představují 84 procent populace. V Evropě žije největší počet migrantů v Německu, kde převažují Turci, a ve Francii, která se stala druhým domovem mnoha Alžířanů.

Tématem, jež pravidelně plní titulní stránky novin, se v poslední době stala uprchlická krize ve Středomoří. Důvodem dramaticky rostoucího počtu lidí, kteří riskují nebezpečnou plavbu do Evropy, je z velké části Západem podporované svržení režimu libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.

Migrant se v Calais snaží proniknout do prostoru eurotuneluMigrant se v Calais snaží proniknout do prostoru eurotuneluAutor: čtk/ap

Za jeho vlády se pro většinu obyvatel Libye našla práce v ropném průmyslu a Kaddáfí kvůli nátlaku EU pohyb lidí ze země omezoval. Před jeho pádem v roce 2011 byl počet uprchlíků z Libye na sestupu.

Země se ale ocitla v chaosu, o moc a kontrolu nad ropou se začaly přetahovat různé skupiny a ozbrojené tlupy a to se projevilo i nebývalou vlnou uprchlíků. V roce 2014 jich do Itálie dorazilo více než 170 tisíc, takovému množství imigrantů do té doby žádná země EU nečelila. Navíc přes Libyi vedou trasy uprchlíků ze subsaharské Afriky a na přeplněných bárkách se tak tlačí i lidé z Eritreje, Somálska a Nigérie. Tyto poutě mohou trvat týdny, ale i celá léta.

Východní Středomoří je pak ve znamení Syřanů, kteří prchají před občanskou válkou. Co do počtu je následují lidé z Afghánistánu a Iráku. Nárazníkovými státy jsou na východě hlavně Řecko a Bulharsko, do něhož migranti zkoušejí proniknout z Turecka.

Uprchlíci uvízli v záchytných táborech

Počet migrantů zajištěných v detenčních zařízeních za nelegální pohyb přes Česko roste, mnoho z nich zde ale uvízne. Velkou část totiž tvoří uprchlíci, kteří do Evropy přišli přes Maďarsko. To ale často nemá kapacity přijmout je zpět. Po šesti týdnech tak musejí být podle dublinského nařízení propuštěni s výjezdním příkazem z Česka v ruce.

Mnohdy pak pokračují ve své cestě na západ. „Ocitnou se ovšem bez většiny úspor, které jim byly zabaveny a použity na úhradu nákladů za pobyt v detenčním zařízení,“ popsala právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.

zadržení migrantizadržení migrantiAutor: čtk

Od ledna do června zadržela policie v Česku za neoprávněný pobyt zhruba tři tisíce migrantů. Oproti loňskému roku je to nárůst o 48 procent. Číslo stoupalo i v posledních týdnech. Během prvního srpnového víkendu zajistila cizinecká policie 197 migrantů, uvedla její mluvčí Kateřina Rendlová.

Země, ze kterých pocházejí, jsou ale stále stejné – Sýrie, Afghánistán, Irák nebo Pákistán. Z velké části se jedná o uprchlíky, v Česku jsou neoprávněně kvůli takzvanému dublinskému nařízení.

Podle něj musí jejich žádost o mezinárodní ochranu projednat ten stát EU, jehož hranice překročil migrant jako první, nebo kde už podal žádost o mezinárodní ochranu.

Azyl získá v České republice jen zlomek žadatelů
O mezinárodní ochranu zažádalo za prvních šest letošních měsíců v Česku 640 lidí, včetně opakovaných žádostí pak dohromady 784 uprchlíků. Azyl ale získal jen zlomek. Letos jich bylo 32. Zhruba 250 byla udělena doplňková ochrana. Ta je určeny pro ty, kteří na azyl nedosáhnou, ale prokážou, že potřebují ochranu. Na rozdíl od azylu je udělována na dobu určitou – zhruba jeden až tři roky – a může být prodloužena. Žádost o mezinárodní ochranu mohou uprchlíci podat pouze na území Česka. Obvykle to je přímo na letišti Ruzyně nebo v přijímacím středisku Zastávka u Brna. Ve středisku pak zůstanou několik týdnů, absolvují lékařské prohlídky a vstupní pohovor. Poté mají dvě možnosti – buď si najdou vlastní bydlení v soukromí na vlastní náklady, nebo pobývají v pobytovém zařízení, takzvaném uprchlickém táboře. Rozhodnutí o azylu by mělo padnout do 90 dnů, v praxi ale bývá lhůta překročena.
Pobytová střediska jsou v Česku dvě – v Kostelci nad Orlicí a Havířově. V červenci vláda odsouhlasila navýšení kapacit v detenčních zařízeních v Bělé-Jezové a znovuotevření areálu ve Vyšních Lhotách pro migranty zadržené v Česku za neoprávněný pobyt. Jako detenční zařízení funguje také i část zařízení v Zastávce u Brna. Další místa by měla přibýt v Drahonicích a Balkové. Na rozdíl od uprchlických táborů detenční zařízení nemohou migranti vůbec opouštět.

Zadrženým migrantům sejme policie otisky prstů a prostřednictvím databáze EURODAC zjistí, zda už o mezinárodní ochranu nepožádali v jiné zemi EU. Následuje výslech, který má za cíl zjistit, přes které státy uprchlík přišel.

Podle toho buď vrátí uprchlíka do země EU, do které vstoupil jako první, nebo na základě dvoustranně uzavřených readmisních dohod do země, přes kterou do Česka přišel. V případě readmisí je to nejčastěji Slovensko nebo Rakousko.

Maďaři příliv migrantů nezvládají
Uprchlíci zadržení v Česku přicházejí většinou přes Maďarsko, české úřady tak požádají Budapešť o jejich převzetí. Azylové tábory v zemi jsou ale plné, a tak Maďarsko žádost sice akceptuje, ale migranta už fakticky nestihne v šesti týdnech převzít. Jenom v červnu podalo Česko 140 žádostí o transfer zpět do jiné země EU, 113 z nich mířilo do Maďarska. Realizoval se jich ale jen zlomek – pět transferů do Bulharska, čtyři do Maďarska a jeden do Rakouska.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!