Česko umí lákat cizince, a ti na to slyší | E15.cz

Česko umí lákat cizince, a ti na to slyší

Česko umí lákat cizince, a ti na to slyší
ilustrační foto
• 
ZDROJ: 7 Tomáš Kubelka

ČTK, čap

Díky rychlosti, nízkým nákladům a vstřícným podmínkám k získání pracovního povolení patří pro vysoce kvalifikované cizince Česká republika mezi nejatraktivnější země v EU vedle Belgie, Finska, Švédska, Německa a Portugalska. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte.

Vyřízení imigračních povinností, včetně přípravy a shromáždění všech potřebných dokladů, trvá v těchto zemích v průměru čtyři až osm týdnů. V Česku je to osm týdnů. Naopak nejdéle čekají cizinci na vyřízení imigračních povinností v Itálii, Španělsku, na Maltě a v Rakousku.

Vyřídit vízum pro cizince během jednoho měsíce lze zvládnout pouze ve Švédsku a Portugalsku. Ve více než polovině zemí trvá imigrační proces do dvou měsíců. Přesun do Rakouska a na Maltu však vyžaduje plánování s předstihem, protože zde je průměrná čekací doba na vízum 24 týdnů (Rakousko) a 16 týdnů (Malta), uvedla partnerka Deloitte LaDana Edwards.

„Pokud se podíváme na celkovou dobu potřebnou ke zpracování žádosti o vízum či pracovní povolení, která zahrnuje čas strávený sběrem informací, překlady a ověřováním požadovaných dokumentů, pak se čekací lhůta dvakrát až třikrát prodlouží. Avšak většinou jde i tak o akceptovatelnou dobu,“ dodal manažer v imigračním oddělení Deloitte Miroslav Mejtský.

Výhodou Česka je to, že zde platí zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů, takzvaná 'fast track'. To se týká vnitropodnikově převáděných zaměstnanců, kteří nejsou příslušníky členských států EU, vyslaných ze zahraničního subjektu do příslušné české pobočky. Celý proces spojený se získáním pracovního povolení a dlouhodobého víza by neměl trvat déle než 30 dní ode dne podání žádosti, doplnil Mejtský.

Zbytečná modrá karta?

Studie obsahuje i informace o dopadu evropských nařízení na národní legislativu v oblasti migrace spojené s přesunem znalostí. Po zavedení evropské směrnice platí od loňského roku ve většině evropských zemí takzvaná modrá karta. Ukázalo se však, že dopady související se zavedením této karty jsou zcela zanedbatelné.

Počet zahraničních pracovníků v ČR:
2004 107 984
2005 151 736
2006 185 075
2007 240 242
2008 284 551
2009 230 709
2010 215 367
2011 217 862
2012* 269 394
2013* 221 944

*Odhad úřadu práce/odhad statistického úřadu

„Evropská modrá karta, inspirovaná americkou 'zelenou kartou', nezaznamenala u mezinárodních společností výrazný úspěch. Její získání je zpravidla zdlouhavé. Navíc karta držitele opravňuje pracovat pouze v jedné zemi, přestože její název naznačuje opak,“ upozornil manažer Deloitte Tomáš Petyovský. Komplexní imigrační politika koordinovaná na celoevropské úrovni dosud chyběla. Země jako například Austrálie nebo Kanada mají flexibilní a rychlé imigrační systémy, které jsou atraktivní pro mezinárodní kvalifikované pracovníky z Brazílie, Ruska, Indie a Číny.

Evropa v boji o vysoce kvalifikované uchazeče o zaměstnání prohrává zčásti proto, že každá země má vlastní legislativu v oblasti migrace. Například občan Japonska, který může pracovat v Belgii, si jednoduše nemůže najít práci v Nizozemsku nebo ve Francii, poznamenal Mejtský.

Autor: ČTK, čap
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!