ČSÚ: Cizinců v Česku po krizi přibývá, přicházeli hlavně z EU

aktualizováno Cizinců v Česku začalo po krizi zas přibývat. Jejich počty v posledních dvou letech rostly. Přicházeli hlavně lidé z Evropské unie, loni přibylo ale také lidí ze zemí mimo osmadvacítku. Uvedl to Daniel Chytil z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci loňska žilo v ČR zhruba 467 600 cizinců, o rok dřív 451 900.

 V české továrně Foxconn prscují i zahraniční dělníci
15.2.2016 12:01   |  

„Do roku 2008, kdy začala krize, počty cizinců rostly. Od let 2008 a 2009 stagnovaly a pak klesaly. Znovu se začaly zvedat od roku 2014,“ uvedl Chytil. Cizinci tvoří asi 4,5 procenta obyvatel České republiky. Nad čtyři procenta se podíl dostal v roce 2008, od té doby se příliš neměnil. Evropský průměr dosahuje asi 6,7 procenta. V Lucembursku téměř každý druhý obyvatel pochází odjinud, naopak v Polsku či Rumunsku je podíl asi 0,5 procenta.

Cizinci z EU nepotřebují v ČR povolení k pobytu. Nemusejí se ani při příjezdu zaregistrovat a při odjezdu odhlásit. Lidé ze států mimo osmadvacítku musí mít povolení. V Česku většinu cizinců tvoří osoby s povolením k trvalému pobytu. Jejich podíl přesáhl dvě třetiny. „Cizinci mají tendenci se u nás usazovat. Žijí tu dlouhodobě či trvale. Nejsou to žádní fluktuanti. Je to dobrá zpráva. Jsou to lidé, kteří mají zájem tu zůstat a fungovat tu,“ uvedl Chytil.

Podle něj získání povolení k trvalému pobytu představuje pro ty, co přijeli ze států mimo osmadvacítku, „metu“ a také sociální jistotu. Kromě volebního práva mají totiž stejné podmínky jako Češi. Mohou mít veřejné zdravotní pojištění či získat sociální podporu, nemusí si každý rok o prodloužení povolení žádat, upřesnil statistik.

Nejvíce je Ukrajinců

Tři čtvrtiny cizinců v Česku tvoří občané ze šesti států. Nejvíc je Ukrajinců. Představují 23 procent lidí ze zahraničí. Následují Slováci, je to další pětina. Třináctiprocentní podíl připadá Vietnamcům, osmiprocentní Rusům, po čtyřech procentech mají Němci a Poláci. Podle Chytila se situace dlouhodobě příliš nemění. Celkem 37 procent cizinců žije v Praze. Zatímco Vietnamci a Ukrajinci s vízem nad 90 dní a povolením k dlouhodobému pobytu jsou v Česku hlavně kvůli práci a podnikání, Rusové či lidé z Kazachstánu přijeli především kvůli studiu a Američané za rodinou.

V roce 2014 se proti předchozímu roku zdvojnásobil počet udělených občanství, o které se cizinci mohou ucházet za splnění podmínek po pěti letech v ČR. Novým českým občanem se stalo 5114 osob. Víc než tři čtvrtiny z nich tvořili potomci přistěhovalců.

Nárůst je díky zákonu o státním občanství

„Výrazný nárůst není náhodný. Od začátku roku 2014 platí zákon o státním občanství, který usnadnil cestu určité skupině osob, které by musely dlouho čekat. Je to zejména druhá generace, tedy děti cizinců, které tu vyrostly, umí perfektně česky a jsou integrované,“ upřesnil Chytil. Podle něj vývoj v dalších letech ukáže, zda byl nárůst jen „jednorázový“.

Dvě pětiny udělených občanství připadly v roce 2014 Ukrajincům, 11 procent Slovákům, devět procent Rusům, šest procent Vietnamcům a stejný podíl Rumunům. I přes výrazný nárůst počtu patří ČR v EU k zemím, které svým občanstvím šetří. Mezi 28 státy skončilo Česko 24. ČSÚ uvedl, že srovnatelné Portugalsko dává své občanství šestkrát víc a Německo dokonce 53krát víc.

ČSÚ: V ČR v posledních dvou letech přibývá žadatelů o azyl
V Česku v posledních dvou letech přibývá žadatelů o azyl. Loni mezinárodní ochranu chtělo získat 1525 osob. V evropském srovnání ale Česká republika pro uprchlíky patří k nejméně atraktivním zemím. Na tiskové konferenci to dnes řekl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu.
„My jsme si tu uprchlickou krizi prožili úplně někdy jindy. V roce 2001 tu bylo zhruba dvanáctkrát víc žadatelů… Sice se v posledních dvou letech počty zvyšují, ale zdaleka to není tak dramatické. V evropském srovnání jsme jednou z nejméně atraktivních zemí,“ uvedl Chytil. Podle něj za vysokými počty v minulosti bylo například zavedení víz s Ukrajinou a také „velice liberální azylový zákon“, který žadatelům o azyl umožňoval pracovat.
Po vstupu Česka do EU v roce 2004 počty žadatelů o mezinárodní ochranu klesaly a zůstaly nízké. ČR totiž není hraniční stát schengenského prostoru a vnější hranici má jen na letištích. Uprchlíci mají žádat o azyl v první zemi unie, do níž vstoupí.

Čtěte také:

V Česku loni požádalo o azyl přes 1500 lidí, nejčastěji Ukrajinci

Volných míst přibývá, nedostatek kandidátů firmy řeší náborem cizinců

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Trump shání peníze na kampaň v cizině, i když to zákon zakazuje

Trump shání peníze na kampaň v cizině, i když to zákon zakazuje

Zahraniční politici jsou "bombardováni" výzvami k finančním příspěvkům kontroverznímu kandidátovi amerických republikánů na prezidentský úřad Donaldu Trumpovi. Napsala to agentura… více

Komerční prezentace
Mobilní web