D8 nemusí být poslední zavalenou dálnicí. V Česku se běžně staví na „tekutých píscích“

4. února 2017 • 20:07

Největší průšvih na dálničních stavbách v historii Česka ještě nezapadal prachem, a už se rýsují jiné.

Dálnice se nedají budovat jen v ideálních podmínkách, na „tekuté písky“ v trasování budoucích silničních staveb narážejí stavbaři dnes a denně. „Taková místa jsou po Česku skoro všude,“ potvrzuje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Asi žádné z nich nemá tak velký dopad jako dálnice D8 přes České středohoří, kde chybným výběrem trasy a přehlížením varovných signálů došlo k miliardovým škodám.

Vzal si stát poučení? Už od poloviny prosince 2016, kdy se poslední úsek D8 otvíral k provozu, zní z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), že se všechno monitoruje. Žádné další překvapení prý nehrozí nejen na D8, ale ani dalších připravovaných stavbách. Opravdu? Nevěříme!

Ať to stojí, co to stojí

O potřebě dokončit budování dálniční sítě v Česku a její navázání na komunikace tohoto typu v zahraničí jsme od někdejších i současných vládních potentátů slyšeli mnohokrát. Současná garnitura na ni přes ministerstvo dopravy skutečně uvolňuje obrovské sumy.

„Zatímco v roce 2013 bylo na budování dálnic vyčleněno 23 miliard korun, a vyčerpaly se jen čtyři pětiny, loni jsme měli v rozpočtu už 38 miliard. A letos dokonce 47 miliard!“ šermuje čísly mluvčí ŘSD Jan Rýdl s tím, že loni se vyčerpaly prostředky prakticky do nuly. Stejně to vidí i letos.

O tom, že problémem dálničních staveb není nedostatek financí, ale nekompetentnost státní správy při přípravě a realizaci, si už dobu cvrlikají vrabci na střeše. Jak jinak si vysvětlit problémy s výkupem pozemků, nedostatečnou přípravou staveb včetně potíží při získávání stavebního povolení či neúplné podklady ohledně stavu podloží?

V Česku se prodalo unikátní Ferrari, celkem existuje jen třicet kusů

„Při stavbě dálnic v Česku vůbec nejde o to, co nejrychleji a za rozumný peníz spojit body A a B, jak jasně ukazuje případ D8. Obávám se, že jde o přesné nasměrování toku státních prostředků do předem dané kapsy,“ nebere si servítky Vladimír Cajz z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Tedy záměrně stavbu podhodnotit, udělat projekt s možností vytvořit prostor pro vícepráce a pak vinit přírodu, ekology… I proto podle něj stavíme dálnice nejdráže v Evropě.

Když se tedy na základě současného modelu začne stavět, přicházejí problémy a jsou třeba vícepráce.

Proklínaný termín znamená navýšení prostředků na výstavbu o desítky procent. „Vícepráce mohou dosáhnout až třiceti procent původní ceny zakázky,“ počítá Neřold. A tady je zakopán pes. Vícepráce jsou vypisovány na něco, o čem se sice nevědělo, ale vědět se mohlo.

„V osmdesáti procentech případů se jedná o špatný nebo nedostatečný geologický průzkum,“ tvrdí Miloslava Pošvářová z nadačního fondu Stínové ŘSD, která je známou kritičkou současných poměrů v silničním stavitelství. „Smutné je, že v případě D8 se ale o velmi vážném problému vědělo dávno dopředu. Dnes jen sklízíme ovoce arogantního přezírání odborných názorů, a co více, dokonce i „drobného přehlédnutí“ jednoznačného stanoviska kompetentních státních úřadů,“ dodává Cajz.

Vstanou nové Prackovice

Geologické poměry v některých místech čerstvě započatých nebo připravovaných silničních staveb jsou skutečně třaskavé. Příkladem „nové D8“ může být třeba I/13 – už odstartované napojení Děčína na dálnici D8. Vede údolím Chrochvického potoka pod vrchem Chmelník, kde k masivním sesuvům došlo na začátku 20. století v roce 1914.

„Vše opět může sledovat onen velmi dobře známý scénář. Jak se bude tentokrát ŘSD řídit doporučením geologů při výběru trasy?“ ptá se geolog Cajz, který zná oblast Českého středohoří jako své boty. Rizik si je vědom i Jan Blahůt z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd (ÚSMH): „O možných problémech se tam ví, nic nepodceňujeme,“ tvrdí.

Hřbitov vlaků na brněnském dolním nádraží. Prohlédněte si rozsáhlou fotogalerii

A takových míst mohou být v Česku desítky. Například Blahůtův šéf Josef Stemberk se v médiích nechal slyšet, že sedm z jedenácti vládních prioritních silničních staveb může mít problémy s podložím nebo sesuvy. Zmínil například obchvat Lubence na D6 nebo dálniční komunikace na severu Moravy. Konkrétnější ale nebyl. Podle našich zjištění se jedná o dálnice D48, D49 a D55 v geologicky neklidné oblasti západních Karpat. Ale ani tím výčet nekončí.

Pokračování článku najdete na webu Auto.cz>>>
V Malajsii budou stavět silnice z kaučuku, zemědělci se radují
Modernizaci D1 protáhly a prodražily chyby při přípravě oprav, tvrdí kontrolní úřad

Autor: Petr Barták - Auto.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!