Doktor bez počítače? To je jen každý desátý, tvrdí šéf CompuGroup Medical

Doktor bez počítače? To je jen každý desátý, tvrdí šéf CompuGroup Medical
18. května 2016 • 07:03
Na chystanou státní koncepci elektronického zdravotnictví čeká šéf firmy CompuGroup Medical Vladimír Přikryl s optimismem. Ne však přehnaným. „Není to první koncepce, co se připravuje. Není to ani druhá koncepce…“ říká. Stát by podle něj měl jen nakreslit hřiště a nechat elektronizaci prostor, ať se prosadí.

Co chtějí lékaři a nemocnice jako vaši klienti řešit elektronizací?

Elektronizace začíná od softwarového vybavení, které nemocnice a lékaři používají. Zdravotnické zařízení potřebuje vést elektronicky zdravotní dokumentaci pro svoje potřeby. A pak také sdílet zdravotnické informace, ať už mezi lékaři, mezi lékařem a nemocnicí, směrem ke zdravotní pojišťovně, nebo mezi lékařem a pacientem.

Opravdu mají lékaři zájem o různé nadstavby a sdílení dat, nebo jim to tak trochu musíte nutit?

Někteří lékaři jsou hodně progresivní a tlačí nás do dalších inovací. Pak máme velkou skupinu lékařů, pro které jsou naše řešení vyhovující. A na druhé straně jsou lékaři, kteří ani nevyužívají potenciál toho systému.

Potkal jste se s lékaři, kteří píší na psacím stroji?

Pracujeme jen s lékaři, kteří chtějí mít informační systém. Určitě ale takoví lékaři jsou.

Máte potřebu je přesvědčovat?

To nemám. Nemá to smysl.

Kolik jich je?

Pohled zvenčí na lékaře je, že s IT nepracují. Řada pacientů má v zásobě historku, jak byli u lékaře, který dosud nemá počítač. Statisticky to ale vychází na marginální procento. Podle našich informací kolem deseti procent lékařů v ambulancích nemá počítač. Jsou to přitom lékaři, kteří nemají moc pacientů. Když se podíváme na to, kolik pacientů ošetřují lékaři, kteří nepoužívají software, je to jen několik procent.

Šéf firmy CompuGrup Medical Vladimír PřikrylŠéf firmy CompuGrup Medical Vladimír PřikrylAutor: Michael Tomeš, E15

Zástupci lékařů ale tvrdí, že by byl velký problém, kdyby museli lékaři povinně používat nové technologie.

Umíme najít argument pro cokoli. Když se chystá povinný e-recept, řekne se, že to bude pro velké množství doktorů znamenat konec jejich praxe. My známe jiné lékaře, než jak jsou prezentovaní.

Co by podle vás přinesl plošně povinný elektronický recept, jak se chystá od roku 2018?

Někteří lékaři, kteří dosud počítače nemají, by si je pořídili, někteří by praxi ukončili. Pacientům by ovšem e-recept, jak je nastavený, přinesl jen málo. Nemyslím, že to je dobrá cesta. Cena za zavádění bude relativně vysoká, ať už na finančních nákladech na straně lékařů, nebo i na aktivitě státních institucí.

Budou muset lékaře přesvědčovat, kontrolovat, v horším případě trestat. Přinese to přitom jen to, že si pacient místo papírového receptu odnese z ordinace papírovou průvodku, na které bude vytištěné ID receptu. Mám naivní představu, že elektronizace zdravotnictví by měla mít přínos pro pacienty. Někdy na konferencích si v tom připadám osamocen.

Je otázka, jestli investovat čas a peníze do rozvoje e-receptů, nebo se zamyslet nad tím, jestli by za méně peněz i úsilí nešlo zařídit, aby lékárny vykazovaly zdravotním pojišťovnám on-line.

Díky povinnému elektronickému receptu budeme mít k dispozici seznam léků, které má pacient předepsané. A to hned, když lékárník lék vydává, aby se mohlo předejít chybám. To není argument?

Argument to sice je, ale ne dostatečný. Když bude zavedený povinný e-recept, lékárník by mi neměl vydat lék, který mi uškodí v kombinaci s jiným přípravkem, který už užívám. To je přínos, který nechci snižovat. Toho se dá ale dosáhnout i jiným způsobem. Kompletní informaci o všech lécích vydaných na recept má už dnes zdravotní pojišťovna. Například se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra máme projekt, kdy tento záznam zpřístupňuje praktickým lékařům.

Jenže tento seznam není úplně aktuální, lék se do něj dostane, až když ho lékárník vykáže zdravotní pojišťovně.

Je pravda, že tam je zpoždění. Je ale otázka, jestli investovat čas a peníze do rozvoje e-receptů, nebo se zamyslet nad tím, jestli by za méně peněz a méně úsilí nešlo zařídit, aby lékárny vykazovaly zdravotním pojišťovnám on-line. Nechci zpochybňovat e-recept.

Naší filozofií ale je hledat jednoduché cesty a řešení, které se dají realizovat poměrně rychle. Navíc mám problém s povinností. Ta staví elektronizaci do role strašáka. Když lidé něco dělat musí, je přirozené, že se jim do toho nechce.

Jak by to tedy s recepty podle vás mělo vypadat?

Představoval bych si, že jako pacient budu mít k dispozici svůj kompletní lékový záznam, třeba přes aplikaci v mobilu. Budu si tam nahrávat navíc i ty léky, které jsem si koupil bez receptu. A když budu potřebovat zkonzultovat kombinaci léků, které užívám, se svým lékařem, budu mu ji moci zpřístupnit. To dneska e-recept nenabízí. Jako pacient k lékovému záznamu, který se o vás v systému shromažďuje, nemáte přístup.

Šéf firmy CompuGrup Medical Vladimír PřikrylŠéf firmy CompuGrup Medical Vladimír PřikrylAutor: Michael Tomeš, E15

Na ministerstvu zdravotnictví vzniká rozsáhlá koncepce elektronizace zdravotnictví. Co by ze strany státu bylo potřeba?

Jsou dvě věci, které nám velmi chybí. První je identita pacienta a zdravotnického profesionála. Druhá pak určený standardní formát, který máme používat pro sdílení zdravotnické dokumentace. Dnes neznáme elektronickou identitu lékaře, vytváříme ji jako firma po osobní návštěvě, kde ověříme, že elektronický František Novák, gynekolog, je skutečně František Novák, gynekolog. O registru zdravotnických profesionálů a napojení na e-government se tu přitom diskutuje řadu let.

Pravidla pro formáty ale už nějaká jsou, v čem je problém?

Podle dnešních předpisů je schválený formát PDF/A opatřený kvalifikovaným podpisem. To ale pro sdílení zdravotnické dokumentace není vhodný formát. Jednak je poměrně velký, a hlavně z něj nemůžete snadno vytěžit jednotlivá data.

S jakými pocity sledujete to, jak na ministerstvu zdravotnictví vzniká další koncepce elektronizace zdravotnictví?

Jsme věční optimisté, sledujeme to s očekáváním. Na druhou stranu bohužel všichni víme, že to není první koncepce, co se připravuje. Není to ani druhá koncepce. Doufáme, že se dočkáme registru zdravotnických profesionálů.

Jeden z problémů státních koncepcí byl, že šly do detailu. Je to potřeba?

Nám by stačilo, kdyby nám stát nakreslil hřiště, a my už si cesty najdeme. Potřebujeme mít postavené dálnice, stát nemusí rozhodovat, že na nich mají jezdit červená velká auta.

Máte nějaké příklady ze zahraničí, ze kterých by se dalo poučit?

Hodně se jako příklad používají severské země, kde je elektronizace daleko. Je tam ale celkově jiná nálada ve společnosti. Třeba v Dánsku jsou lékaři částečně zaměstnaní u státu. Nejsou tam soukromé ambulance jako u nás. Pacienti mají nadefinovanou lékárnu, do které jediné chodí, a ne jinam.

Byl bych rád, aby měl každý pacient přístup k informacím o svém zdravotním stavu. Měl by rozhodovat, komu je zpřístupní.

Systém elektronizace by u nás měl jít postupně, smířit se, že nebudeme mít hned všechno elektronizované. Stavět rovnou katedrálu je složité. Měli bychom se nejdřív naučit postavit kostel, pak si říct, jestli o něj někdo stojí, a co je potřeba udělat dál.

Na čem by měla stát ta katedrála?

Byl bych rád, aby měl každý pacient, který o to stojí, přístup k informacím o svém zdravotním stavu. Měl by rozhodovat, komu je zpřístupní, jestli každému lékaři, ke kterému přijde, nebo jen praktickému lékaři, případně jestli chce základní data sdílet se záchrankou.

Mezi ambulantními lékaři je váš software nejrozšířenější. Jak se daří vaší firmě získávat další klienty?

Mezi nemocnicemi si udržujeme stabilní portfolio, u ambulancí máme mírně rostoucí trend počtu klientů. Vzhledem k tomu, že máme na trhu ambulancí 70 procent, je pro nás i mírný růst dobrou zprávou. Pořád přichází i lékaři, kteří si pořizují software úplně nově.

Většinou k nám ale přecházejí od konkurence. Na trhu se pohybují tři relativně velcí hráči a velké množství malých hráčů. Bude docházet ke konsolidaci trhu, zůstane do deseti firem, které zvládnou udržet krok s legislativou a technologiemi.

Šéf firmy CompuGrup Medical Vladimír PřikrylŠéf firmy CompuGrup Medical Vladimír PřikrylAutor: Michael Tomeš, E15

Kolik ambulancí využívá váš systém sdílení zdravotnických dat?

V současné době necelá tisícovka našich lékařů, kolem osmi procent. Když to řeknu statisticky, přehoupli jsme se přes dvě procenta inovátorů a získáváme časné osvojitele. Máme také nadstavbu, která umožňuje komunikaci lékaře s pacientem. Už 40 tisíc pacientů takto komunikuje se zhruba 150 lékaři. Mají informace ze své zdravotnické dokumentace a rozhodují o tom, co s nimi. Jsou tam propouštěcí zprávy z nemocnice, lékový záznam, výsledky vyšetření…

Vyžaduje to od lékaře nějakou práci navíc?

Například přijde laboratorní výsledek do softwaru lékaře, lékař si ho načte do karty pacienta a posune ho pacientovi do jeho cloudu. Připíše k tomu informaci: všechno v pořádku, přijďte za rok. Dostáváme se do zákaznicky orientovaného zdravotnictví.

Chystáte nějaké novinky?

Neustále pracujeme na rozvoji softwaru, aby usnadňoval práci lékařům. Ne že bychom chtěli, aby software léčil. Máme ale funkce, které pomáhají vyhodnocovat informace. Umožní třeba vytvořit časovou řadu nebo graf. Umíme ověřit příslušnost pacienta k pojišťovně.

Tak, aby lékař méně přemýšlel o administrativě a měl víc času na pacienta. Chystáme také služby, které budou víc orientované na pacienty. Těm, kteří už komunikují s lékařem elektronicky, chceme umožnit ukládat do jejich medicínského cloudu víc informací z jiných zdrojů. Třeba informace, které dostanou v papírové formě.

Co když má pacient doma elektronický glukometr nebo tlakoměr?

Telemedicína je velké téma. Máme připravený s jedním partnerem pěkný projekt, doufám, že jej ještě letos představíme. Společnost se mění. Lékaři, ačkoli to někdy nevypadá z vyjádření některých představitelů v médiích, se naučili pracovat s počítačem a umějí ho využívat v podstatě na sto procent. Pacienti si uvědomují, že by se víc měli stát klienty, což je dobrá zpráva.

Vladimír Přikryl (32)
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Ve firmě CompuGroup Medical pracuje od roku 2009, nejdříve jako finanční ředitel, pak vedl divizi Nemocničních informačních systémů. Od roku 2012 je generálním ředitelem pro Česko i Slovensko.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!