Dominik Duka, muž shody

„V prvé řadě se těším, že nástup nového arcibiskupa přinese velice živou komunikaci se širokým spektrem celé naší společnosti. Jinak řečeno: Dominik Duka umí komunikovat, a máme se proto na co těšit,“ říká například Rudolf Svoboda, proděkan Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Od akademicky vzdělaného Duky očekává, že k jeho prioritám bude patřit právě oblast vysokého školství. A stejně jako mnozí další si myslí, že třeba majetkové vyrovnání státu s církvemi není věc, kterou by arcibiskup měl upřednosťnovat. To tvrdí i Juan Provecho, pražský kněz a bývalý mluvčí české biskupské konference: „Více než na majetek by se pan biskup měl zaměřit na běžné věřící. Na jejich starosti a naděje. Lidé jsou pro církev víc než majetek.“

Od nástupu Duky na pražský stolec si zkrátka zasvěcení lidé slibují větší kontakt s duchovní, intelektuální a společenskou elitou. „Vždy měl a má široký záběr kontaktů a činností a s tím související velký rozhled ve společenském dění,“ říká Provecho.

Jeden z nejbližších spolupracovníků Duky, generální vikář královéhradecké diecéze Tomáš Holub pak „svého šéfa“ charakterizuje jako člověka, který nikdy nic striktně nenařizoval a vždy se snažil vytvořit ideální podmínky jak pro vzdělávání kněží, tak pastoraci věřících. „Dařilo se mu to v Hradci a předpokládám, že se mu to bude dařit i v Praze,“ soudí Holub.

Samozřejmě i Duka bude muset řešit dlouhodobé choulostivé otázky – třeba ohledně katedrály svatého Víta. Všichni přitom doufají, že se mu podaří dosáhnout konsenzu. Ukončení sporu je podle Duky rozhodně nutné. Katedrála jako jeden z národních symbolů má podle něj sílu oslovit i nevěřící. I proto má symbolicky ukázat otevřenost chrámu také seznam hostů na slavnostní mši pořádané při převzetí arcidiecéze nově jmenovaným arcibiskupem. Inaugurace se zúčastní katolíci, ale také zástupci ostatních křesťanských obcí a židovské obce.

Majetek – problém, který tíží stát

Majetkové vyrovnání se státem, česko-vatikánská smlouva anebo stejně letitý spor o svatovítskou katedrálu. To jsou tři velké úkoly, které před 36. arcibiskupem pražským a primasem českým stojí. Nadmíru pozorně je sleduje i česká veřejnost a také podle nich církve, zejména pak katolickou, soudí. Dominik Duka to velice dobře ví. A zatímco spory o katedrálu chce vyřešit co nejdříve, majetkové vyrovnání podle něj může počkat: „Církev určitě nebude ta, která by chtěla parazitovat na hospodářské krizi a na problémech současné společnosti. Určitě to nemůže být téma, které se otevře okamžitě, protože nevíme, jak dopadnou volby, jak dlouho bude trvat ustavení nové vlády, která si bude muset vytyčit své priority. Stávající stav nám dovoluje žít, tak určitě nebudeme přesvědčeni, že tato otázka bude první na pořadu všech jednání,“ prohlásil po svém jmenování Vatikánem.

Vyrovnání státu s církvemi za majetek, který jim byl zabaven v roce 1948, se politici snaží vyřešit od devadesátých let, dohoda, na níž by byla všeobecná shoda, se zatím nenašla. Tu poslední, podle níž měl stát všem církvím dohromady dát 270 miliard včetně úroků, dojednala Topolánkova vláda a zastavil ji parlament.

Jednání jsou obtížná. Obvykle končí tím, že smlouvu, kterou dohodne ta která vláda, zpravidla odmítne momentální opozice. Dohodnout se mezi sebou dlouho nedokázaly ani jednotlivé církve, nyní poprvé drží pospolu. Duka tak sám nemůže nic měnit. S jakoukoliv změnou by musely souhlasit i další církve zúčastněné na dohodě.

Vláda, která vzejde z květnových voleb, zdědí i text česko-vatikánské smlouvy. Tu sněmovna odmítla v roce v roce 2003 a postoje českých politických stran k ní jsou velmi nejednoznačné. Na ratifikaci čeká především Vatikán, neboť řeší postavení římskokatolické a řeckokatolické církve v Česku.