Emise v Česku klesly o třetinu. Tempo je nedostatečné, namítají ekologové | E15.cz

Emise v Česku klesly o třetinu. Tempo je nedostatečné, namítají ekologové

Emise v Česku klesly o třetinu. Tempo je nedostatečné, namítají ekologové
Smog
• 
ZDROJ: Archiv

ČTK

Od roku 1990 díky modernizaci průmyslu výrazně klesly v České republice emise skleníkových plynů. K roku 2012 to bylo o plnou třetinu, stát tak plní závazky Kjótského protokolu s předstihem, stejně jako celá Evropská unie. V Česku ale stále převažuje energetická závislost na fosilních palivech, což ovzduší zatěžuje. Nezlepšuje ho ani nadměrná silniční doprava.

Před deseti lety, 16. února 2005, začal platit Kjótský protokol o snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře. Způsobují změnu klimatu, což se projevuje třeba záplavami a vlny veder. Dosud dokument ratifikovalo 192 zemí a EU, má ale mnoho kritiků.

„Je potřeba si uvědomit, co se u nás od roku 1990 stalo. Není to proto, že bychom se chovali tak zodpovědně, ale je to proto, že se udělala restrukturalizace průmyslu. Prakticky celá bývalá východní Evropa splnila Kjótský protokol bezproblémově,“ řekl ČTK klimatolog Radim Tolasz.

Řešit snižování emisí a adaptaci na změnu klimatu v ČR mají dva nové strategické dokumenty, které připravuje ministerstvo životního prostředí. Vládě by je mělo předložit ve druhé polovině roku.

Emise klesají pomalu

„V dnešní době, kdy se vedou debaty o nesmyslném prolamování limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, zaostáváme v aplikaci energetických úspor. Emise skleníkových plynů klesají, ale tempo považujeme za nedostatečné,“ zdůraznil mluvčí sdružení Arnika Vratislav Vozník.

Vývoj emisí skleníkových plynů od roku 1990 do 2012
klesly emise skleníkových plynů ze spalování paliv v průmyslu a stavebnictví o 64,5 procent
vzrostly emise z dopravy o 118 procent po modernizaci vozového parku klesly v roce 2007 o 12,1 procenta
množství okyselujících látek kleslo o 84,8 procent
snížilo se množství ozonu o 67,6 procent

Zdroj: Zpráva o stavu životního prostředí od roku 1989

Více než 80 procent emisí skleníkových plynů vytváří energetika včetně dopravy a průmyslu, zbytek je například z odpadů nebo zemědělství.

K největším znečišťovatelům vzhledem k těmto emisím patřily v roce 2012 podle výpočtu Arniky uhelné elektrárny skupiny ČEZ - Prunéřov, Mělník, Tušimice a Počerady; dále Sokolovská uhelná a Elektrárna Chvaletice, ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny. Většina podniků ale v posledních letech investovala do renovace provozů miliardové sumy.

ČEZ ivestoval 120 miliard

Například skupina ČEZ podle mluvčího Ladislava Kříže vydala na snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard Kč. Plánuje dokončit novou moderní elektrárnu v Ledvicích a modernizaci elektrárny v Prunéřově.

Třinecké železárny daly za posledních deset let do ekologizace výroby 4,1 miliardy, loni 1,3 mld. do odprášení výrobních agregátů. „Letos bude firma pokračovat ve snižování emisí tuhých znečišťujících látek za více než miliardu,“ řekla mluvčí železáren Petra Jurásková. Emise oxidu uhličitého prý není možné při výrobě surového železa a oceli snižovat.

ArcelorMittal Ostrava vynaložila za deset let od privatizace huti v roce 2003 do ekologických projektů čtyři miliardy. Podle mluvčí Barbory Černé Dvořákové snížila huť emise prachu zhruba o dvě třetiny. Odprašování huť spustila v říjnu 2011 a další rok snížila emise o více než 100 tun. Investice do snížení emisí v energetice a průmyslu jsou a budou spojeny také s obchodováním s emisními povolenkami.

Nová zelená úsporám

Ke snížení emisí přispívá i stát, například programem Nová zelená úsporám nebo energetickým štítkováním spotřebičů a budov. Do konce roku 2013 vyplatil NZÚ na zateplení a renovace rodinných domů zhruba 21 miliard. Z evropských dotací by na energetické úspory a obnovitelné zdroje energie mělo podle ministerstva jít v příštích letech asi 15 miliard Kč.

Ambice protokol nenaplnil, jedná se o nové smlouvě
- Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů je protokolem k Rámcové konvenci OSN o změnách klimatu (UNFCCC), která byla přijata v červnu 1992 v Riu de Janeiro a vstoupila v platnost v březnu 1994. Na protokolu se dohodli zástupci 159 zemí 11. prosince 1997 v japonském Kjótu a proto se mu říká Kjótský protokol. V platnost vstoupil 16. února 2005, dosud ho ratifikovalo 192 zemí a EU (před rozšířením v roce 2004).
- Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů (metanu, oxidu dusného, hydrogenovaných fluorovodíků, polyfluorovodíků a fluoridu sírového) v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
- Součástí protokolu je i dodatek, v němž si vyspělé země stanovily závazné cíle na snížení emisí. Některé země si však vymohly možnost zachovat stávající produkci emisí, nebo ji dokonce zvýšit. Rozvojových zemí se žádné závazné cíle netýkají.
- Kjótský protokol umožňuje část závazků splnit pomocí takzvaných flexibilních mechanismů. Jedním z nich je obchodování s emisemi, které umožňuje nakupovat nevyčerpanou emisní kvótu od jiných zemí. Státy také mohou získat emisní kredity tím, že snížení emisí realizují na území jiného signatářského státu, případně spoluprací na projektech snižování emisí v zemích třetího světa.
- Aby Kjótský protokol vstoupil v platnost, muselo ho ratifikovat alespoň 55 zemí, včetně tolika států majících závazky z dodatku, aby jejich podíl na emisích činil nejméně 55 procent. Tato podmínka byla naplněna ratifikací protokolu Ruskem 18. listopadu 2004 a v platnost vstoupil podle ustanovení 90. den poté. USA Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly jej ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se k závazku snižování emisí nepřipojily Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. Některé země od protokolu odstoupily.
- ČR je smluvní stranou Kjótského protokolu, včetně dodatku. Stálý zástupce ČR při OSN Vladimír Galuška protokol podepsal 23. listopadu 1998; Česko se tak stalo jeho 63. signatářem a ratifikaci dokončilo v listopadu 2001. ČR se zavázala, že v letech 2008 až 2012 sníží své emise skleníkových plynů o osm procent v porovnání se stavem v roce 1990.
- Svého cíle ale protokol nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2012 se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent. Česká republika ale k 2012 snížila celkové agregované emise skleníkových plynů vůči roku 1990 o 33 procent a také celá EU plní závazky s předstihem.
- Smlouvu, která by nahradila Kjótský protokol po vypršení platnosti 31. prosince 2012, se dlouho nedařilo dojednat. Zlom znamenala konference o změnách klimatu v Dauhá z prosince 2012, kde byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020. Cílem takzvaného Kjótského protokolu II je do tohoto roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 procent v porovnání s rokem 1990.
- K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států EU připojí zhruba desítka dalších zemí jako Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí například Spojené státy a Čína. Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 procent celosvětových emisí CO2. Podle informací ministerstva životního prostředí Česko změnu Kjótského protokolu ratifikovalo 11. července 2014.
- V Dauhá bylo zároveň zahájeno vyjednávání nové, širší mezinárodní dohody, jejíž přijetí se plánuje na letošní rok do Paříže. Nová smlouva by měla snížit exhalace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do roku 2030 pod úroveň roku 1990.
- Ekologické organizace výsledky konference kritizovaly. Podle nich konference nedokázala stanovit výraznější snížení emisí oxidů uhlíku, ani neposkytla věrohodný plán na uvolnění 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejchudším zemím.

Autor: ČTK
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!