GESTO DESETILETÍ: Darovat jídlo je snadné, potraviny nemusejí končit v popelnici | E15.cz

GESTO DESETILETÍ: Darovat jídlo je snadné, potraviny nemusejí končit v popelnici

Adéla Čabanová

Zatímco jedni plýtvají jídlem, druzí hladovějí. Národní potravinová sbírka, projekt platformy Byznys pro společnost, se snaží, aby potraviny nekončily v popelnici, ale na talíři těch, kdo to nejvíce potřebují.

Jana má dvoje dvojčata. A dluhy přes dva miliony korun po exmanželovi. Většina toho, co Jana s novým manželem vydělá, jde na insolvenci. Šestičlenná rodina musí vystačit se 13 tisíci korunami. S tím základním jim pomáhá potravinová pomoc od zlínské Naděje.

„Až to všechno zvládneme, zase ráda pomůžu já někomu jinému,“ říká Jana. Potravinové balíčky dostávají i chudé rodiny s dětmi, které přicházejí do Azylových domů Rybka u Prachatic a u Dačic. Když do azylového domu přijdou, nemají obvykle ani vyřízené sociální dávky. To jsou konkrétní příklady, kde pomáhá Národní potravinová sbírka, projekt platformy Byznys pro společnost.

 

Hlasovat v anketě Gesto desetiletí, která oceňuje společenskou odpovědnost firem, můžete zde >>>

Národní potravinová sbírka se v Česku koná každoročně od roku 2013. V určitý den, letos to bude 11. listopadu, mohou lidé přímo v obchodě nakoupit nejen pro sebe, ale i pro sbírku. Nákup – třeba podle doporučeného seznamu – odevzdají dobrovolníkům za pokladnami. „Do letošního ročníku se zapojilo deset velkých řetězců,“ říká koordinátorka Národní potravinové sbírky Zuzana Krmelová. Penny, Billa, Kaufland, Lidl, Ahold, Makro, Tesco, Globus a také DM drogerie a Rossmann.

Výtěžek sbírky i množství sběrných míst po celou její historii rostou. V roce 2013 darovali lidé ve 111 prodejnách 66 tun potravin a drogerie. Loni už to bylo 312 tun odevzdaných v 659 prodejnách. Letos se sbírka koná na 750 místech. „Očekáváme tedy i nárůst počtu potřebných dobrovolníků, celkem by se jich mělo zapojit 4500,“ říká Krmelová.

GESTO DESETILETÍ: Umírání už není tabu, hospic už není neznámé slovo

Výnos sbírky jde lidem, kteří se pohybují na hranici chudoby – seniorům, matkám s dětmi v azylových domech, bezdomovcům. Na projektu spolupracuje Armáda spásy, Naděje, Charita Česká republika a dalších více než 300 neziskových organizací. Jak ale podotýká Krmelová, nejde jen o to vybrat co nejvíce potravin: „Smyslem Národní potravinové sbírky je vzdělávat lidi, že existuje problém s plýtváním potravinami, zatímco jiní jich mají nedostatek.“

K potřebným se pomoc ze sbírky dostává přes síť potravinových bank. Ty spolupracují s neziskovými organizacemi, které mají zhruba padesát tisíc klientů. V současnosti je v české Federaci potravinových bank čtrnáct organizací, z každého kraje jedna, jejich počet je tak podle předsedy federace Aleše Slavíčka dostatečný. „Význam sbírky je ohromný. Do potravinových bank přijde velké množství potravin, které se dají dobře využít,“ uvádí Slavíček. Do skladů přináší mimořádnou dodávku potravin v optimální skladbě, aby se z nich skutečně dalo dobře vařit.

Video: Národní potravinová sbírka

720p 360p
NÁRODNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA (Byznys pro společnost, potravinové banky a další v partnerství s obchodními řetězci)

Po zbytek roku získávají potravinové banky jídlo především od některých obchodníků. Ti jim dávají potraviny, které by jinak přišly nazmar. Zboží před koncem minimální doby trvanlivosti. Zásoby, které se neprodají. Nebo třeba špatně označené potraviny. Základní myšlenkou potravinových bank je bojovat proti plýtvání potravinami a přesměrovat k hladovým jídlo, které by jinak skončilo na skládce.

Pokud třeba supermarket nabídne potravinové bance paletu jogurtů s blízkým datem spotřeby, může osvědčit použitelnost šarže na dalších pár dní laboratoř. „Snažíme se nic nevyhazovat,“ říká Slavíček.

Darů od marketů významně přibylo v roce 2015. Organizátoři Národní potravinové sbírky se tehdy zasadili, aby Generální finanční ředitelství rozhodlo, že z darování potravin na likvidaci (tedy s téměř nulovou hodnotou) se nemusí platit DPH. Dříve bylo výhodnější takové potraviny vyhodit. Přesto je v tuto chvíli v Česku více potřebných lidí, než kolik jich dokážou potravinové banky nasytit.

Více jídla, více práce

Pro potravinové banky v Česku a celý řetězec, kterým putují neprodejné potraviny od marketů k chudým, nastane brzy velká změna. Od prvního ledna budou mít podle novely zákona o potravinách všechny prodejny s plochou nad 400 metrů čtverečních povinnost neprodejné potraviny darovat.

„V tuto chvíli vzniká metodika, jak budeme s obchody spolupracovat. Jsou tady firmy jako Tesco, kde je spolupráce už teď nastartovaná výborně. Nicméně další přijdou nově,“ uvádí Slavíček. Změna bude náročná. „Budeme rozdělovat daleko více potravin, potřebujeme proto víc personálu, víc aut, víc financí,“ vypočítává Slavíček.

GESTO DESETILETÍ: Aplikace Záchranka šetří cenné minuty. Původně vznikla jako studentská práce

Skupina senátorů podala loni na novelu ústavní stížnost. Povinná charita je podle nich svého druhu vyvlastnění. Ministerstvo zemědělství mezitím vede seznam organizací, kterým mohou obchody potraviny darovat. Kromě potravinových bank jsou na seznamu charity, zatím je to zhruba šest desítek organizací.

Potravinové banky dostávají dotace na provoz od ministerstva zemědělství, ty ale pokryjí jen zlomek nákladů. Za rok přispělo ministerstvo zemědělství na potravinové banky třiceti miliony korun.

Garantem ocenění Gesto desetiletí je Byznys pro společnost, platforma pro odpovědné podnikání.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!