GESTO DESETILETÍ: Útěky, rozvody, deprese. Dětství nejsou jen úsměvy | E15.cz

GESTO DESETILETÍ: Útěky, rozvody, deprese. Dětství nejsou jen úsměvy

720p360p

Adéla Čabanová

Bezplatnou linku pro děti v krizové situaci, Linku bezpečí, podporuje O2 od jejího vzniku v roce 1994. V posledních měsících se jí snaží pomoci rozjet systematickou péči o drobné individuální dárce. To by lince poskytlo větší finanční stabilitu.

„Potřeboval bych poradit, jak si najít nějakou brigádu,“ tak může začínat jeden z dětských hovorů, jakých si dennodenně vyslechnou na Lince bezpečí stovky.

„Naši se rozvedli a my se ségrou zůstali u mámy. Moc nevydělává, i když se snaží, a otec jí neplatí pravidelně, takže na tom jsme finančně dost blbě. Furt chodíme ve starých věcech, ale já teď dost vyrostl, tak bych potřeboval nový. A ségra zase řeší, že nemůže jet se třídou na lyžák. Chtěl bych mámě pomoct…“

Jedním z hlavních pravidel Linky bezpečí je naprostá anonymita a důvěrnost hovoru. Proto i tento příběh je smyšlený na základě více typických telefonátů. Ekonomické problémy jsou jedním z témat, která děti řeší často. Další jsou rozchod rodičů a vůbec vztahy v rodině, strach z rodičů nebo vyrovnávání s úmrtím někoho blízkého.

 

Pracovníci Linky bezpečí mluví také s dětmi, které utekly z domova nebo o útěku přemýšlejí. Další děti řeší školu, lásky, ale i deprese. Každý den zavolá jeden nebo dva teenageři s otázkami o své homosexualitě, zejména s tou, jak o ní říci ostatním. Čím dál víc dětí volá kvůli šikaně. V roce 2016 bylo takových hovorů 2239, v předchozích letech kolem 1400 hovorů ročně.

Krizové telefonické linky začaly vznikat před desítkami let jako záchranná síť, která má pomoci odvracet sebevraždy. Ukázalo se ale, že jsou pro mnoho lidí užitečné i jinak než jako prevence akutních zdravotních problémů. Dnes poskytují širokou paletu psychologických a sociálních služeb.

Linka bezpečí vznikla v roce 1994 jako první dětská krizová linka v Česku. Založila ji nadace Naše dítě, pod kterou linka fungovala deset let. Od počátku linku podporoval tehdejší SPT Telecom. S krátkým zaškobrtnutím přečkala tato spolupráce všechny změny až po přejmenování firmy na O2 Czech Republic.

Hlasovat v anketě Gesto desetiletí, která oceňuje společenskou odpovědnost firem, můžete zde >>>

Pracovníci linky musejí mít odpovídající vysokoškolské vzdělání nebo alespoň rekvalifikační kurz. Linka bezpečí má propracovaný systém školení svých telefonistů. „Časem se mění způsob naší práce,“ vypráví vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský. „Zpočátku neexistovaly mobily, ty se začaly zavádět až na přelomu milénia. Museli jsme se naučit zacházet s tím, že se dítě může pohybovat, můžeme ho případně navádět v některých situacích do bezpečí,“ uvádí.

Po rozšíření mobilů přišla další technologická novinka. Linka bezpečí otevřela dětem možnost komunikovat přes e-maily a chat. Pro některé děti je totiž jednodušší o věcech psát než mluvit. A pro některé je to dokonce jediná možnost, pokud nemohou mluvit kvůli nějakému zdravotnímu hendikepu. Zatímco telefonátů denně přijme Linka bezpečí kolem pěti set, e-mailů bývá tak deset a chatů asi pět.

Mění se ale také to, jak Linka bezpečí shání peníze na svůj provoz. Kromě státní dotace získává zatím peníze zejména od firemních dárců. Nadace O2 je generálním partnerem linky, v roce 2016 ji podpořily i ČSOB, ČEZ, Nadace Naše dítě a řada dalších firem. Co Lince bezpečí chybělo, byl větší počet individuálních dárců. Těch bylo dosud několik desítek a dary od nich tvořily necelé procento rozpočtu linky, který za rok 2016 činil 21,7 milionu korun.

Komentář Michaela Romancova: Hanebnost prezidentova projevu

„Je to malá kapka na to, aby to pro nás mohlo znamenat nějakou stabilitu. Když nám vypadne jeden velký dárce nebo se nám sníží státní dotace, jsou to milionové částky, které by mohly fungování linky ohrozit,“ říká Porubský. Linka by proto ráda získala masu fanoušků, kteří by posílali pravidelně drobné dary. „Učíme se, jak nastavit systémy, abychom individuální dárce oslovili a udrželi si je, abychom jim něco nabídli,“ vysvětluje Porubský.

I na této změně se podílí Nadace O2. „Rozjeli jsme projekt podpory individuálního fundraisingu. Aby linka nebyla do budoucna závislá jen na velkých firmách a na státních dotacích, ale našla své fanoušky mezi běžnými lidmi a vytvořila si tak nový stabilní zdroj financování,“ vysvětluje ředitelka Nadace O2 Anna Kačabová. „Neziskovka, aby fungovala, by měla mít tři nohy, na kterých stojí. Linka má zatím dvě, ta třetí kulhá,“ míní Kačabová. Moderní práce s individuálními dárci je vcelku věda, ve které hraje roli práce s daty, sociálními sítěmi, s kampaněmi.

Komentář Jany Havligerové: Těžký boj o lehký kov

Na Facebooku má v tuto chvíli Linka bezpečí něco přes 5600 fanoušků. I mezi nimi chce vychovat budoucí pravidelné dárce. Nabízí jim mimo jiné příspěvky na svém blogu, který od letoška plní odborníci linky zejména radami pro rodiče. Třeba jak přežít vysvědčení nebo jak mluvit s dětmi o rozvodu.

Přímo v Lince bezpečí funguje i rodičovská linka. Nemá sice 24hodinový provoz a takové vytížení jako dětská linka, ale počet volání i na ní roste. Také rodiče mají někdy pocit, že jsou na všechno sami. Radí se, jak dětem usnadnit těžké rodinné situace, třeba když jeden z partnerů rodinu opustí. Chtějí znát názor na výchovu nebo na záškoláctví.

Kromě Linky bezpečí podporuje Nadace O2 i Linku seniorů společnosti Elpida a sama provozuje asistenční Linku pro neslyšící a nevidomé.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!