Jazykové školy bojují o život
Pád tržeb o desítky procent, snižování cen a boj o přežití, taková je aktuální situace jazykových škol. Může za to omezování nákladů firem na vzdělání zaměstnanců. Loňské tržby jazykovek klesly o dvacet procent. „Největší propady – až čtyřicet procent – byly v Praze a v regionech, které byly nejvíc zasaženy krizí, jako například Mladoboleslavsko,“ tvrdí šéf jazykové školy Slůně a zároveň viceprezident Asociace jazykových škol a agentur Petr Pasek.
Podle šéfky konkurenční Asociace jazykových škol Andrey Křížkové se na propadu tržeb podepsal hlavně fakt, že firemní zákazníci snižovali výdaje na zaměstnanecké benefity, kam se jazykové kurzy řadí. „Firemní klienti se na tržbách jazykovek podílejí v průměru šedesáti procenty,“ dodala. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy loni kvůli krizi snížilo náklady na zaměstnanecké benefity čtyřicet procent firem.
Školy a agentury se nyní chtějí udržet na trhu pomocí nízkých cen. „Jde se až na dumpingové ceny,“ říká Křížková. Ceny během loňska klesly až o čtvrtinu. Na sklonku loňského roku také řada škol snižovala stavy lektorů.
Vypjatá situace na trhu jazykovek má za důsledek i přesuny majetku. Zfúzovali například velcí hráči Caledonian School, Tutor a Top Vision, kteří vytvořili největší firmu. The Bell School, česká pobočka britské jazykovky, na konci ledna ukončila činnost. Tento trend bude pokračovat, další firmy jsou na prodej či chtějí fúzovat,“ dodal Pasek.
Jana Skalová ze společnosti LMC, která provozuje pracovní portály, potvrdila, že firmy ořezávaly náklady i na jazykové kurzy – i když ne celoplošně, například velké nadnárodní firmy ne tolik jako české či výrobní firmy. „Jestliže průměrné náklady na benefity na zaměstnance byly před krizí kolem osmi tisíc korun ročně, nyní je to kolem tří tisíc. Některé firmy navíc dříve nezahrnovaly vzdělávání mezi benefity, a nyní jej tam začlenily,“ dodala.
Jazykové školy tak drží nad vodou hlavně veřejné kurzy, které si lidé platí sami. „Zvýšil se zájem o dětské jazykové kurzy, na tom lidé nešetří,“ dodala Křížková.
Jazykovky nejvíce vydělávají na angličtině, ta se na tržbách podílí zhruba devadesáti procenty. Následuje němčina, španělština a francouzština. V letošním roce by se situace mohla začít zlepšovat. Jazykové školy sázejí především na oživení ekonomiky a také na dotační programy z Evropských sociálních fondů, ze kterých mohou některé společnosti čerpat peníze na vzdělávání svých zaměstnanců.
