Klausova amnestie „očistila“ 111 tisíc lidí. Mezi nimi i strůjce miliardových podvodů

aktualizováno Amnestie, kterou před necelým rokem vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus, se dotkla více než 111 tisíc lidí. Týkala se lidí, kteří spáchali drobnější přečiny, ale i těch, kteří figurovali v miliardových hospodářských kauzách. Právě kvůli nim se na Klause snesla vlna kritiky.

Ilustrační foto
17.12.2013 10:36   |  

V rámci amnestie se prominutí nepodmíněného trestu odnětí svobody dočkalo téměř 20 tisíc lidí. Ve zbylých případech se týkala odsouzených k podmíněným trestům, obecně prospěšným pracím či domácímu vězení. U 265 obviněných bylo jejich trestní stíhání zastaveno kvůli tomu, že trvalo přes osm let. Vyplývá to ze statistik, které poskytlo ministerstvo spravedlnosti.

Statistiky zachycují období od počátku ledna do konce září. Podle ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Roberta Schustera jsou čísla s největší pravděpodobností konečná. Například v polovině v března statistika ministerstva pro vládu uváděla, že amnestie se dotkla zhruba 50 tisíc lidí.

Vězeňská služba už dříve uvedla, že na základě amnestie propustila z věznic zhruba 6500 chovanců. Většina z těch, kterým byl nepodmíněný trest odpuštěn, tedy za mříže vůbec nenastoupila. Podmíněné tresty prominuly soudy na základě amnestie 81 133 odsouzeným. Obecně prospěšné práce nemuselo vykonat 9660 lidí a z domácího vězení se dostalo 385 pachatelů trestné činnosti.

Policejní prezident Martin Červíček nedávno zveřejnil, že za prvních deset letošních měsíců vzrostla v České republice kriminalita ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o sedm procent, a to i kvůli amnestii. Trestná činnost prý výrazně kulminovala v prvních měsících roku, největší nárůst policie zaznamenala v oblasti majetkových trestných činů. Více než třetinu propuštěných z věznic policisté znovu stíhají.

Nejvíce kritizovanou částí amnestie se stala ta, která zastavila trestní stíhání, od jejichž zahájení uplynulo přes osm let a za které hrozil maximálně desetiletý trest. Rozhodnutí zahrnulo několik stovek stíhání včetně některých rozsáhlých hospodářských kauz z 90. let.

Proti zastavení stíhání u těchto případů podal celkem 16 dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, přičemž osm z nich se týkalo kauz, ve kterých obvinění uprchli, a vyhýbali se tak trestnímu stíhání. V těchto osmi věcech mu zatím Nejvyšší soud dal v pěti případech za pravdu a rozhodnutí o aplikaci amnestie zrušil, v dalších třech kauzách zatím nerozhodl.

Tukový průmysl i soudce Berka

Mezi případy, kdy se obvinění díky amnestii dočkali očištění, patří například kauza miliardového krácení daní v souvislosti s dovozem pohonných hmot ze Slovenska. Městský soud v Praze zastavil trestní stíhání bývalého jednatele firmy Tukový průmysl Martina Pechana, někdejšího jednatele firmy Venturon Investment Leopolda Klimuse a bývalého člena představenstva společnosti Bena Milana Vomelu.

Stát údajně v letech 1997 až 2002 při obchodech slovenské Beny a Tukového průmyslu přišel o víc než 2,6 miliardy korun. Vomela s Pechanem byli stíháni již od července 2003, Klimus od roku 2002.

Slovenská Bena a Tukový průmysl stát připravily o více než 2,6 miliardy (foto E15)

Osvobozen byl například i soudce Jiří Berka stíhaný v kauze zmanipulovaných konkurzů. Berka by se díky amnestii dokonce mohl vrátit i na post soudce a ještě dostat náhradu ušlé mzdy ve výši pěti milionů korun. Státní zastupitelství proti amnestování Berky podalo stížnost. Očištění se dočkali i tři pravomocně odsouzení aktéři kauzy vytunelované společnosti H-Systém.

Dárek Klausovým kamarádům

Klausovu amnestii kritizoval senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Za skandální pokládá to, že z amnestie nebyli vyloučeni lidé souzení za korupci a ekonomické trestné činy. Soudí, že byla „šita na míru“ na některé kauzy a že amnestie byl dárek Klausovým přátelům z oblasti ekonomiky z 90. let. „Jinak si to neumím vysvětlit, je to nehoráznost,“ uvedl již dříve Dienstbier.

Iniciativa Vraťte nám stát!, jejíž členy jsou Hana Marvanová, Petr Havlík a Jaroslav Kuchař, podala kvůli amnestii trestní oznámení na bývalého premiéra Petra Nečase. Podnětem byly nové informace ze zveřejněného odposlechu hovoru Nečase a někdejší šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové (nyní Nečasové).

Nečas v lednu v odposlouchávaném hovoru řekl Nagyové, že svůj spolupodpis pod amnestií vyměnil za souhlas prezidenta s konsolidačním balíčkem připraveným tehdejší vládou.

Kdo je autorem textu amnestie, dodnes není zřejmé. Mohl to být Klausův tajemník Ladislav Jakl, jeho vicekancléř Petr Hájek, někdejší právník Hradu Pavel Hasenkopf či právník Zdeněk Koudelka, který byl na stáži na ministerstvu spravedlnosti. Všichni to popírají. Hasenkopf kvůli tomu, že jej označili za autora amnestie, podal žalobu na prezidenta Miloše Zemana a jeho kancléře Vratislava Mynáře.


Čtěte také:

Podpis amnestie jsem s Klausem směnil, řekl Nečas Nagyové

Údajný autor amnestie se vrátil na Nejvyšší státní zastupitelství

Manažeři H-Systemu zůstanou bez trestu, soud potvrdil amnesti


Autor: čtk, čap

Komentáře

Čtěte také

Dalík dostal za korupci při nákupu pandurů čtyři roky

Dalík dostal za korupci při nákupu pandurů čtyři roky

Za korupci při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu si lobbista Marek Dalík odpyká čtyři roky ve vězení. Rozhodl o tom dnes pražský vrchní soud, který o jeden rok… více

Komerční prezentace
Mobilní web